Nemusíme snad opakovat chyby ostatních. Naopak bychom se měli snažit takovým chybám se vyhnout. Bývá to totiž o dost levnější.Evropská společenství vznikla původně jako sdružení určené pro hospodářskou spolupráci na úrovni jednotlivých...
Nemusíme snad opakovat chyby ostatních. Naopak bychom se měli snažit takovým chybám se vyhnout. Bývá to totiž o dost levnější.
Evropská společenství vznikla původně jako sdružení určené pro hospodářskou spolupráci na úrovni jednotlivých států. Postupně se začalo ukazovat, že skutečně účinná spolupráce se musí odehrávat nejenom na úrovni vlád nebo center jednotlivých zemí, ale musí být mnohem širší.
Dnes je hlavním reprezentantem obcí a regionů v Bruselu tzv. Výbor regionů, ve kterém má své místo i sedm reprezentantů našich samospráv. Výbor regionů je poradním orgánem Evropského parlamentu a Evropské komise. Zabývá se tedy všemi záležitostmi, které mají velký vliv na život obcí a regionů nebo které spadají vyloženě do působnosti samospráv. K takovým typickým kompetencím patří kultura, vzdělávání, doprava, sociální péče, ale i otázky prevence kriminality, drobného a středního podnikání a samozřejmě strukturální politika.
Z krátkodobého i dlouhodobého výhledu je pro nás podstatné nejen vědět, kde se legislativa a finanční nástroje Evropské unie v této chvíli nacházejí. Ale také znát, jakým směrem se vyvíjejí, abychom na ně mohli včas reagovat a rovněž je při vývoji ovlivňovat. Současně je třeba znalosti získané ve Výboru regionů využít u nás doma při jednáních s vládou a parlamentem.
Uvedu jen dva příklady z dosavadní spolupráce. Před časem se u nás hodně diskutovalo o rušení místních a regionálních železničních tratí. Jedním z argumentů Ministerstva dopravy pro rušení bylo obecné poukazování na evropský vývoj, kdy velká část takových tratí během posledních desítek let zanikla.
To je pravda a je to možné snadno ověřit. Jenže právě z projednávaných témat ve Výboru regionů jsme věděli, že se Evropská komise začíná zabývat návrhy na systémovou pomoc s obnovou místních a regionálních tratí, protože se ukázalo, že jejich postupné rušení mělo mnohdy katastrofální ekonomické následky v jednotlivých regionech.
I druhý příklad je právě aktuální. Stát vynakládá ročně miliardy korun na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti. Přesto výsledky jaksi nejsou vidět. Slyšíme tedy, že je třeba úřadům práce dávat více a více peněz. Strukturální pomoc do oblasti lidských zdrojů byla rozhodnutím vlády svěřena Ministerstvu práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem školství, protože Evropská unie ve svém strategickém dokumentu také říká, že tuto politiku dělá stát.
Ovšem v Bruselu pak zjistíte, že zmíněný dokument, na nějž se naše ministerstva odvolávají, je poměrně starý, že probíhá jeho aktualizace, přičemž jednou z podstatných úprav je konstatování, že pokud se podpora neodehrává na místní a regionální úrovni, je velmi málo účinná. Je tedy třeba na tento účel směřovat peníze do jednotlivých obcí a krajů, které dokážou velmi efektivně podpořit místní a regionální aktivity, nikoli jenom úřadům práce.
Nemusíme snad opakovat chyby ostatních. Naopak bychom se měli snažit takovým chybám se vyhnout. Bývá to totiž o dost levnější.
hejtman kraje Vysočina
