Může obec vlastním jménem vykonávat podnikatelskou činnost, když zákon o obcích tuto možnost výslovně neupravuje a obce se přitom musí řídit ústavně zakotvenou zásadou o uplatňování veřejné moci (tj. že lze činit jen to, co zákon výslovně ukládá)? Úvodem je vhodné uvést, že obec je nepochybně...
Může obec vlastním jménem vykonávat podnikatelskou činnost, když zákon o obcích tuto možnost výslovně neupravuje a obce se přitom musí řídit ústavně zakotvenou zásadou o uplatňování veřejné moci (tj. že lze činit jen to, co zákon výslovně ukládá)?
Úvodem je vhodné uvést, že obec je nepochybně veřejnoprávní korporací mající svůj vlastní majetek a finanční zdroje, se kterými hospodaří v souladu s právním řádem tohoto státu. Obec je dále vedle státu dalším subjektem veřejné správy, což mj. znamená, že je příslušnými zákony povolána k plnění úkolů v této oblasti (a to jak v rámci přenesené, tak zejména samostatné působnosti).
Obec je tak sice na jedné straně veřejnoprávním subjektem řídícím se nepochybně ústavní zásadou o uplatňování veřejné moci ve státě, na straně druhé se však do její činnosti promítá i její další, tj. soukromoprávní rovina.
V této záležitosti mohu např. i zmínit nález Ústavního soudu ze dne 6. června 2002, sp. zn. III. ÚS 717/01, v jehož odůvodnění je mj. uvedeno, že "... při výkonu opatrovnictví nejde o výkon funkce veřejnoprávního orgánu místní veřejné správy, ale jde o výkon funkce vyplývající z toho, že obec je právnickou osobou, tedy osobou soukromoprávní a že proto musí být s ní zacházeno obdobně jako s každou fyzickou osobou, ...".
Žádný zákon obci nezakazuje, že nemůže být podnikatelem, resp. že nemůže vykonávat podnikatelskou činnost.
Obec jistě není takovým subjektem, který by byl primárně povolán k výkonu podnikatelské činnosti, nicméně ani tato možnost není platnou právní úpravou vyloučena.
Obec tak může ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podnikat, tj. samostatně provádět soustavnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Dále i některé zákony nepřímo "počítají" s podnikatelskou činností obce - viz např. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož příjmy rozpočtu obce tvoří příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti /srov. s písm. a) a písm. c) citovaného ustanovení/.
Závěrem nelze nezmínit, že ani jednotlivé živnostenské úřady nemají "problém" s podnikatelskou činností obcí. Nejsou výjimkou obce, které mají příslušná živnostenská oprávnění na zprostředkovatelskou činnost, na nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej atd.
