V roce 1997 převzal Klub českých turistů (KČT) od Centra dopravního výzkumu v Brně projekt hlavních cyklotras I., II. a III. třídy. Jejich celková délka je asi 6200 kilometrů a tvoří hlavní síť, na kterou pak navazují cyklotrasy místní.
V terénu lze poznat druh cyklotrasy podle jejich čísla - cyklotrasy I. třídy jsou jednociferné, II. třídy dvojciferné a III. třídy trojciferné. Cyklotrasy místní, neboli cyklotrasy IV. třídy, pak mají čtyřmístné číslo, které přiděluji pro všechny místní cyklotrasy v celé ČR. Protože se s tím začalo v roce 1997, tak první číslo vyjadřuje tehdejší krajské rozdělení, to znamená střední Čechy mají na začátku nulu, jižní Čechy jedničku atd. Další tři čísla jsou pořadovým číslem trasy v jednotlivém regionu podle doby jejího vzniku.
"Než cyklotrase přidělím číslo, potřebuji mít její zákres, abych mohl zjistit, jestli zapadá mezi ty, co jsou již vyznačené, nebo ty, které připravuje někdo jiný. Cílem je pokrýt ČR sítí cyklotras, která by byla podobná síti tras pěších. KČT chce, aby se po této síti daly uskutečnit různě dlouhé jednodenní výlety i několikadenní přejezdy z jedné strany ČR na druhou nebo okruhy různé délky. Když někdo přijede s autem do nějakého východiště a chce jet na kole okruh třeba s dětmi 20 kilometrů nebo sám 80 kilometrů, tak jde o to, aby takovou možnost měl," řekl nám předseda Rady značení KČT Mgr. Karel Markvart.
SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Zřizovatelem cyklotras jsou především obce, sdružení obcí a mikroregiony. KČT je jakýmsi koordinátorem jejich výstavby a také se snaží o údržbu. Má k tomu vyškolené lidi - prakticky cyklisty, kteří jednou za dva roky cyklotrasu projedou a zjistí, kde která značka chybí a kam se musí dát nová. Z 6200 kilometrů základní sítě je v současné době vyznačeno 5300 kilometrů, z cyklotras IV. třídy dalších více než 17 tisíc kilometrů.
"Nemohu si stěžovat, že by spolupráce s obcemi byla špatná. Oběma stranám jde o jednu a tutéž věc - vyznačit nové a pro cyklisty zajímavé cyklotrasy. V mnoha případech ale obce navrhují okruhy, které vlastně procházejí jenom v jejich zájmovém území a za hranice katastru již nevidí. Snažím se o to, aby nevznikaly okruhy uzavřené, které na hranici například mikroregionu skončí, ale aby přecházely do sousedních mikroregionů a navazovaly na to, co je v sousedních oblastech již vyznačeno nebo se bude značit. Jde o to, aby síť cyklotras byla jednolitá a umožňovala jak přejezdy, tak různé okruhy," pokračoval Mgr. Karel Markvart.
KČT má poměrně dost lidi, kteří pečují o údržbu cyklotras a zjišťují, kde se která značka musí doplnit. Hradí jim přitom pouze cestovní náklady. Za čas a práci spojenou s údržbou cyklotras odměnu nedostávají.
"Cestovní náklady je jedna položka, v celém finančním objemu velice malá. Potřebujeme i další peníze na výrobu a instalaci chybějících prvků cykloznačení. Když někde chybějí cykloznačky, musíme objednat nové. Vzhledem k tomu, že jde o dopravní značky, tak třeba na silnicích je instaluje příslušná dopravní firma, která k tomu má certifikát. Na údržbu 22 700 kilometrů cyklotras by bylo třeba zhruba 5,5 mil. Kč ročně. Dostáváme dotace z Ministerstva pro místní rozvoj, které ale většinou slouží na údržbu pěšího a lyžařského značení. Na cykloznačení zbývá jen malá částka. Proto se snažíme je získat například z rozpočtů jednotlivých krajů. Většina z nich se k tomu staví velice dobře a prostředky, i když ne ve výši, kterou bychom potřebovali, poskytuje. Jsme vděčni i za příspěvky od měst nebo mikroregionů. Dobrou spolupráci máme třeba s mikroregionem Ladův kraj nebo s městy Žďár nad Sázavou a Bystřicí nad Pernštejnem," dodává Mgr. Karel Markvart.
Zkvalitnění sítě
KČT má zájem i nadále spolupracovat s obcemi na zkvalitnění sítě cyklotras a na vyznačení dalších. Jde také o to, aby byly za ty, které vedou po značně dopravně zatížených silnicích, nalezeny náhradní trasy po místních nebo jiných účelových komunikacích.
"V současné době 60 % z vyznačených 22 700 kilometrů cyklotras vede po silnicích. Chtěli bychom tento poměr obrátit, aby 40 % cyklotras vedlo po vedlejších a málo zatížených komunikacích a zbytek po komunikacích s vyloučením automobilového provozu. Až bude proznačena celá ČR tak, jak bychom to chtěli, budeme mít celkem 35 až 40 tisíc kilometrů cyklotras. Samozřejmě hustší síť bude v hojně turisticky navštěvovaném kraji a méně hustá v místě, kde nejsou pro cykloturistiku vhodné komunikace. Oproti pěším trasám by cyklotrasy mohly oživit cestovní ruch i v místech pro pěšího turistu nepříliš atraktivních. Příkladem je Kolínsko nebo Lounsko. Pokud jsou tam cyklotrasy vyznačeny, lidé je využívají a jezdí na kolech i v místech, kam se mnoho pěších turistů nehrne".
