Přesun některých kompetencí z centrální úrovně na kraje a v jejich rámci i pravomoc krajů rozdělovat obcím dotace na Program obnovy venkova (POV) provázejí rozporuplné pocity. Loni, kdy se nový systém začal prosazovat do praxe, se obce nejprve obávaly toho, zda bude státní rozpočet vůbec s penězi...
Přesun některých kompetencí z centrální úrovně na kraje a v jejich rámci i pravomoc krajů rozdělovat obcím dotace na Program obnovy venkova (POV) provázejí rozporuplné pocity.
Loni, kdy se nový systém začal prosazovat do praxe, se obce nejprve obávaly toho, zda bude státní rozpočet vůbec s penězi na program pamatovat. Naštěstí se obavy nenaplnily, takže pro letošní rok je k dispozici 520 miliónů korun. Další pochybnosti pak pramenily z obav, zda a nakolik budou kraje už léta zavedený POV ctít a prostředky na obnovu venkova rozdělí. Peníze totiž obdržely v jednom balíku - v rámci globální dotace na rozvoj samosprávných celků. Teprve prohlášení hejtmanů, kteří se zaručili, že podpora venkovu zůstane zachována, přineslo uklidnění. Vzápětí však vyvstal další problém: Přestože celková suma, kterou je letos možné na dotacích rozdělit, je zhruba stejná jako v minulých letech, některé kraje na novém systému prodělaly, zatímco jiné si polepšily. Těch prvních je více.
Kdo na to nejvíce doplatil?
Nejhůře doplatil na novou situaci kraj Moravskoslezský, jemuž letos připadlo o téměř 17 miliónů korun méně, než činí průměrná částka, jakou tento region disponoval od roku 1998. Dalšími postiženými kraji se staly Liberecký, Zlínský a Jihomoravský se ztrátou zhruba po 12 a 11 miliónech korun. Méně než dříve dostaly také kraje Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Olomoucký. Naopak ve Středočeském kraji si polepšili o více než 38 miliónů korun. Na novém systému rovněž vydělaly kraje Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický a Vysočina. Protože je plně v pravomoci krajů rozhodnout o výši dotací i jejich adresátech, neznamená to nutně, že na obnovu venkova se dostalo v jmenovaných krajích o tyto částky méně či více, ale je to dost pravděpodobné.
Není proto divu, že starostové a občané obcí z prvně jmenované skupiny krajů jsou roztrpčeni. Platí to zejména pro moravské kraje, jejichž obce tradičně patří při obnově venkova k těm aktivnějším. Dokud peníze rozdělovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), k přístupu samotných obcí k programu přihlíželo a zájem obyvatel na zlepšení vlastního prostředí měl při rozhodování o dotacích poměrně značnou váhu.
Proč se to vše stalo?
Problém způsobila metodika, kterou použilo Ministerstvo financí při výpočtu dotací pro jednotlivé kraje. Jak vysvětlil Ing. arch. Jan Florian z Ministerstva pro místní rozvoj, na financích striktně propočítávali rozdělení uvedených 520 miliónů na kraje podle toho, kolik obcí do 1000 obyvatel v nich existuje. Program obnovy venkova je sice určen právě jim, ale v dřívějších letech se mohly v určitých případech ucházet o dotace i větší obce. Zejména vítaná byla možnost čerpat příspěvek na projekty k rozvoji infrastruktury, kdy mohla dotace uhradit až 10 % úroku poskytnutého bankou a mohly se o ně ucházet i obce s počtem obyvatel do tří tisíc.
V této době jsou již pravděpodobně všechny dotace z krajů rozděleny. Tam, kde byli novým systémem postiženi, doufají, že v příštím roce se v souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní situace změní a kraje dostanou víc peněz. Protože už budou o POV rozhodovat samy, obce věří, že se vrátí k původní praxi.
Pro rozdělování dotací kraje většinou přebíraly dříve používaná ministerská pravidla, mírně přizpůsobená místním podmínkám. Jen někde, například ve Zlínském kraji, byly úpravy hned zpočátku razantnější s tím, že v dalších letech se už měnit nebudou. Většina krajů však chce dělat změny až po delším čase, na základě zkušeností a potřeb, které přinese praxe. Krajské výběrové výbory, s nimiž spolupracovalo MMR předloni a loni, někde zůstaly (například v Jihočeském kraji, kde se z něho stal poradní orgán rady), jinde si jejich členy zvolili nově.
