Mgr. Eliška Novotná stojí jako starostka v čele malé obce Zahrádky na Jindřichohradecku už třetí volební období. Zároveň je vedoucí katedry managementu veřejného sektoru Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci.
Pomáhá vám ve vaší profesi více to, že jste rovněž starostkou, nebo je naopak větší výhodou, můžete-li při práci starostky využívat a ověřovat si poznatky čerpané z teoretického zázemí fakulty? ptám se jí. "Těžko říci, co převažuje více," odpovídá. "Profesí jsem sociolog, což mně při práci pro obec pomáhá chápat řadu věcí, u nichž bych jinak možná víc tápala, byla nejistá nebo třeba i agresívnější. Na druhou stranu je pro mě úžasné, mohu-li při práci na katedře spojovat teorii s praxí a se studenty probírat reálná a nikoliv od "zeleného stolu" vymýšlená řešení možných konkrétních problémů v managementu veřejné správy," vysvětluje.
"Manažer ve veřejné správě by měl vědět, že každá konkrétní situace je různými lidmi vykládána různě - a že tudíž jeho výklad je jedním z mnohých. Výklad zastupitelstva obce, zakotvený v jeho usneseních, je konsensem vzniklým z diskuse o výkladu jednotlivých zastupitelů a má vyšší "sílu" než výklad jednoho z nich, byť by byl třeba i starostou. Například také mně se stává, že za mnou v Zahrádkách přijdou místní občané s tím, že nebudou platit za odvoz odpadu, protože ho nemají. Jenže já jsem statutární představitel obce a musím respektovat příslušnou legislativu i obecně závaznou vyhlášku obce, kterou jsme přijali v souladu se zákonem o odpadech. Mám tedy povinnost naplňovat tento demokraticky vzniklý výklad, a to třeba i v těch situacích, kdy ten můj je zcela odlišný a byla jsem přehlasována. Cesty k jeho naplňování mohou být například i o odstraňování tvrdosti právních předpisů a mně se po nich lépe "jde" při vědomí té rozmanitosti a křehkosti výkladů."
Podle Mgr. Elišky Novotné si každý čelný představitel veřejné správy, starosty malých obcí nevyjímaje, musí být vědom, že sice každé úsilí je motivováno konkrétním očekáváním, ale že i když se toto očekávání nakonec naplní, je obvykle provázeno dalšími, někdy dokonce nepříjemnými efekty. Vědomí těchto procesů by mělo vést všechny, kdo ve veřejné správě pracují, k určité "pokoře". Ne pokaždé se totiž očekávání naplní. "Věnuje-li člověk něčemu celé týdny či měsíce usilovné práce, třeba i po nocích, a ono se to nakonec nepodaří, je jistě zklamán. Ale neúspěch by se pro něj neměl stát tragédií a neměl by být považován za prohru. I neúspěch přece v sobě přináší zkušenost," dodává Mgr. Eliška Novotná.
Být připravena a ochotna hledat kompromis, je další ze zásad, které starostka Zahrádek vyznává. Východní cíp Jindřichohradecka se zvlněným terénem Českomoravské vrchoviny měl ještě donedávna velké problémy se špatným signálem pro mobilní telefony. Nefungovaly tam ani leckteré z "krizových mobilů", jimiž pro spojení v mimořádných situacích byli v rámci integrovaného záchranného systému vybaveni všichni starostové v republice. "Dokud jsme jako starostové protestovali každý zvlášť, dostávalo se nám stereotypní odpovědi: "Přece nemůžete očekávat, že signálem pokryjeme každé údolíčko v řídce osídleném území. Víte, co by to stálo?" Jakmile jsme se však ozvali společně za celý mikroregion Podjavořicko, získali jsme mnohem větší vyjednávací sílu a příslušný mobilní operátor nás začal brát jako rovnocenného partnera, který má co mluvit do pokrytí území všech deseti členských obcí signálem. Dnes už signál na většině našich katastrů máme, byť jsme některé menší lokality na něj museli nechat zatím ještě čekat. A jaké lze z této kauzy vyvodit poučení i pro řešení nepochybně mnoha dalších budoucích problémů, ať už se budou týkat čehokoliv? Pokud bychom chtěli vše najednou, nezískali bychom nic," tvrdí starostka, která je i předsedkyní mikroregionu.
Ovšem schopnost přijmout kompromis v konkrétních praktických otázkách vůbec nevylučuje mít vize, které dávají elán a zároveň stmelují týmy, které je přijaly za své a jež o jejich naplnění usilují. Mikroregion Podjavořicko, který si mj. předsevzal napomoci k rozvoji místního turistického ruchu, jednu takovou vizi má: Postavit rozhlednu, z jejíhož ochozu by krásy regionu vynikly ještě víc. Kde však vzít na vybudování rozhledny v nádherném, leč chudém regionu peníze?
"Představa, že budeme usilovat o rozhlednu v době, kdy usilujeme o základní infrastrukturu obcí, je na první pohled samozřejmě bláznivá," říká Mgr. Eliška Novotná. "Ale jakmile je správně pojatá vize, byť v danou chvíli zbytná, nakonec za nějakou dobu přece jen uskutečněna, zpravidla přináší nemalý, mnohdy i velmi praktický efekt. V případě Podjavořicka by rozhledna více zatraktivnila mikroregion, přilákala by sem další turisty, a přinesla tak nové příležitosti pro místní podnikatele," vysvětluje starostka Zahrádek.
I vize lze uskutečňovat krok za krokem. Pokud by všichni tři tuzemští mobilní operátoři měli pokrýt svým signálem území mikroregionu Podjavořicko, museli by tam postavit také tři vysílače. Jenže místní obyvatelé jsou citliví na každý zásah do krajiny a možnost, že by z vrchů nad lesy čnělo k obloze tolik vysílačů, se jim nelíbila. Proto podmínili stavbu dohodou operátorů, že budou svými signály pokrývat území společně pouze z jediného vysílače na Mackově kopci. Tak došlo ke zvýšení vysílače z původně předpokládaných 25 metrů na dvojnásobek. V tu chvíli se otevřela i šance pro rozhlednu. Pravda, Eurotel podle starostky odmítl sponzorsky podpořit stavbu vysílače tak, aby byl současně i rozhlednou. Ale mikroregion dokázal vyjednat, že operátor změnil typ věže, který to - jakmile obce seženou potřebnou částku 1,6 miliónu korun - umožní.
Nápad s rozhlednou se zpočátku zdál pošetilý i řadě místních obyvatel. Když se však loni v prosinci po kolaudaci na vysílači rozsvítila červená signální světla, nikdo z lidí stavbě na Mackově kopci neřekne už jinak než "rozhledna". Po silvestrovské půlnoci si ji za cíl své první novoroční vycházky vybraly desítky obyvatel regionu. "Bez vizí by každý starosta jen zabředl do plnění rutinních úkolů ve své obci a z dlouhodobého hlediska by pro ni nebyl přínosem," připomíná Mgr. Eliška Novotná. Tím více to podle ní platí o starostech malých obcí, kteří nemají k ruce specialisty na jednotlivé činnosti v rámci samostatné či přenesené působnosti, neřkuli mohutný aparát, jímž disponují primátoři statutárních měst. V malých obcích starostové musí být i manažery s notnou dávkou představivosti. Jenže s ohledem na čtyřleté volební období dlouhodobé vize mohou být pro starostu "politickým hrobem". "V Zahrádkách jsme se pustili do výstavby čistírny odpadních vod, čím jsme však občany přinutili investovat do kanalizace. Ne každý to přijal s nadšením. Lidé obvykle chtějí za starostou vidět výsledky hned - a také aby je to stálo co nejméně peněz. Starosta s vizemi na nějakých dvacet či dokonce padesát let dopředu se v následujících komunálních volbách prakticky stává nezvolitelným," říká žena, která byla do čela obce zvolena již třikrát za sebou, ale v příštích volbách už kandidovat nehodlá.
K tomuto kroku ji ovšem nevede obtížné probojovávání vizí, nýbrž "byrokratické tlaky", které podle ní tlačí malé obce do postupné likvidace. "Od letošního ledna jsem jen k problematice odpadních vod a kanalizace v obci musela pro státní úředníky vyplnit řadu dotazníků, ale Zahrádkám to žádný pozitivní efekt nepřineslo. Naopak, naše vlastní agenda zůstává stát. Ačkoliv by bylo vcelku logické předpokládat, že starostové malých obcí budou mít k občanům mnohem blíž než třeba primátoři, byrokratické procedury, které musíme podstupovat, kladou mezi nás a občany stejné komunikační bariéry, na jaké si lidé stěžují při jednáních s úřady ve velkých městech. Pokud si někdo představuje, že jako neuvolněná starostka Zahrádek s jejich necelými třemi stovkami obyvatel mám čas chodit od chalupy k chalupě a osobně jednat s občany, hluboce se mýlí. A přijde-li občan na obecní úřad a vidí ty stohy papírů na stole a mě v plné práci u počítače, slyší neustále vyzvánějící telefon, pak obvykle zase vycouvá ven ze dveří, protože nechce rušit... Bohužel ustavení obcí třetího typu a rozšíření jejich aparátu nesplnilo představu, že se tím malým obcím v jejich správním obvodu pomůže. Ale já nemohu příliš zaměstnancům obce s rozšířenou působností vyčítat, že pracují hlavně pro ni - a nikoliv pro nás. V tomto smyslu však aparát někdejších okresních úřadů býval přece jen indiferentní vůči jednotlivým obcím a nestrannější. Možná by spíš cestou byl nějaký společný úřad v rámci mikroregionů. Jakmile by však byl opět pod jednou konkrétní obcí, nedělalo by to dobrotu. Nevadilo by mně ovšem ani to, kdyby některé správní činnosti pro malé obce zajišťovala i nějaká nezávislá regionální organizace, byť třeba dokonce na komerční bázi. Pak by ovšem na výkon státní správy musel mít prostředky ten, od koho se vyžaduje," dodala starostka.
Manažerské "patero" starostky Zahrádek
Cti zákony!
Ať si o nich myslíš cokoliv. Kdo jiný než představitel obce, té historicky nejstarší formy sdružování lidí, by měl být v tomto pro ostatní vzorem? Pokoušej se o takový jejich výklad, který je přijatelný pro lidi a instituce pro tebe a tvoji obec důležité. V prostoru současného legislativního chaosu tě ohlídá tvé svědomí.
Měj vize!
Ty, u jejichž kotníků se svíjejí hromady každodenních výkazů, zpráv, roky se táhnoucích sporů, převodů, lhůt a rutinních úkolů, jsou ty nejlepší. Protože uskutečňování těch nejbláznivějších vizí ti dá elán, zatímco plnění úkolů ti ho bere. Úkoly plní úředník, který chodí do práce; starosta, který dává obci roky svého života, byl zvolen pro významnější činnost.
Pečuj o demokracii!
Při vědomí jejich slabin a při vědomí její nedosažitelnosti. Stále a pořád, tento úděl jsi na sebe vzal s pozicí starosty. Vysvětluj, informuj, diskutuj, veď dialog, máš-li s kým; nemáš-li, partnery si hledej a vytvářej. Osvícená monarchie je zajisté úžasná, ale co když ten, který přijde po tobě, bude svítit jinak?
Vysílej pozitivní signály!
Totéž lze vyložit dobře i špatně. Svůj dobrý výklad šiř dál. Pomůžeš tak vytvářet prostředí, ve kterém se nebudeš cítit dobře jenom ty sám. Buď poslem dobrých zpráv.
Starej se o svůj tým!
Sám nejsi nic. Veď důvěryhodně svůj obecní úřad, poskytuj jeho pracovníkům a zastupitelům obce příležitost k dalšímu vzdělávání. Tvá pracovitost, tvá otevřenost, tvá pečlivost, tvá ohleduplnost a slušnost se ti vrátí v tvém pracovitém, otevřeném, pečlivém, ohleduplném a slušném pracovním týmu. Ne - li, zpytuj sebe a poskytuj příležitost a ani pak ne - li, kdo je tady vlastně starosta?