Prvního května nabude účinnosti nový zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který specifikuje subjekty, jež se podle něj řídí, stanovuje postupy zadavatele při zadávání zakázek a jeho právní úkony. Upravuje také dohled nad zadáváním veřejných...
Prvního května nabude účinnosti nový zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který specifikuje subjekty, jež se podle něj řídí, stanovuje postupy zadavatele při zadávání zakázek a jeho právní úkony. Upravuje také dohled nad zadáváním veřejných zakázek. S novými pravidly vás postupně seznámíme.
Zadavatelé
Zadavatelem veřejné zakázky (dále jen zakázka) je dle zákona jako veřejný zadavatel ČR. Za ni jednají dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích tzv. organizační složky státu. Veřejnými zadavateli jsou dále státní příspěvkové organizace a obce a kraje, v případě hl. města Prahy a statutárních měst městské obvody nebo městské části, případně jimi řízené a zřizované organizace. Dalšími zadavateli jsou Fond národního majetku, Pozemkový fond, ČNB a další tzv. veřejnoprávní subjekty, pokud fungují ze zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a jsou financovány převážně výše uvedenými veřejnými zadavateli nebo je veřejní zadavatelé řídí či jmenují více než polovinu členů v jejich správních, řídících nebo kontrolních orgánech. Zadavatelem je dále jiná právnická osoba zadává-li zakázku z více než 50 % financovanou veřejným zadavatelem a také podnikatel, který je veřejným zadavatelem ovládán nebo má zvláštní oprávnění a vykonává některou činnost uvedenou v zákonu. Hovoří se o nich jako o "síťových zadavatelích", neboť působí ve vodním hospodářství, energetice, dopravě a telekomunikacích. Tito podnikatelé mohou být podle zákona zadavateli i společně, pokud mají svá vzájemná práva a povinnosti a vztahy ke třetím osobám upraveny smluvně.
Výjimky ze zákona
Zákon taxativně stanovuje výjimky, kdy zakázka neprobíhá podle zákona o veřejných zakázkách a toto negativní vymezení vychází ze směrnic EU. Je to dáno postupy souvisejícími s utajovanými skutečnostmi, bezpečností státu atd. Totéž platí i v případě mezinárodních smluv, souvisejících s pobytem cizích vojsk na území ČR nebo vyslání českého kontingentu do jiného státu. Zákon se nepoužije také při použití finančních prostředků mezinárodních organizací, které mají vlastní pravidla nebo zakázka je zadávána v návaznosti na mezinárodní smlouvu, související se společnými projekty.
Další výjimkou jsou např. zakázky, u kterých jde o poskytování finančních služeb spojených s vydáváním, prodejem, koupí nebo jiným převodem cenných papírů anebo s jinými finančními nástroji a dále například zakázky související s koupí, skladováním a prodejem zemědělských komodit, které organizuje Státní zemědělský intervenční fond. Výjimky se také vztahují k případům, kdy by použité ustanovení zákona v podstatě realizaci zakázky znemožnilo. Jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jejich zmocněnců v ČR a veřejné zakázky, jejichž zadavatelem jsou zpravodajské služby.
Z působnosti zákona jsou vyjmuti "síťoví zadavatelé" v případech, kdy tito zadavatelé zadávají zakázku z jiného důvodu, než je činnost, kvůli které se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách.
Vymezení zakázky
Zákon vymezuje veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce. O zakázku již nejde v případě, kdy předpokládaná cena předmětu zakázky nepřesáhne 2 milióny Kč. Dochází tak k disponibilnějšímu zacházení s finančními prostředky. Nejsou již (jako dosud) stanoveny postupy zadávání při určených rozmezích výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy. Zadavatel si sám zvolí mezi otevřeným či užším řízením. Další dva druhy zadávacího řízení, tj. jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění, mohou být zadavatelem zvoleny při splnění zákonem stanovených podmínek.
Veřejnou zakázkou na dodávky je hlavně zakázka na koupi movitých a nemovitých věcí, běžně nazývaných jako zboží, včetně formy koupě na splátky nebo např. leasingu. Dodávkou jako předmětem veřejné zakázky je rovněž montáž a uvedení do provozu, s výjimkou v zákoně uvedenou.
Veřejné zakázky na stavební práce patří cenou předmětu k největším. Jsou jimi nové stavby, odstranění stavby, stavební změny, dokončení stavby a udržovací práce. Stavební práce jsou také související montážní práce. Do této skupiny patří rovněž zakázka, jejímž předmětem je projektová a inženýrská činnost vztahující se k těmto pracím.
Veřejnou zakázku na služby zákon vymezuje jako zakázku, jejímž předmětem nejsou dodávky nebo stavební práce. Rovněž dodání zboží nebo stavební práce je - v případě, že cena poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná cena dodání zboží či stavebních prací - veřejnou zakázkou na služby. Seznamy služeb členěné podle povinnosti je zveřejňovat, nebo nezveřejňovat v úředním věstníku Evropských společenství tvoří přílohy zákona.
Způsoby zadávání
Podle nového zákona může zadavatel zadat zakázku v otevřeném řízení, v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění.
V otevřeném řízení může anonymní počet dodavatelů podat nabídku bez souhlasu zadavatele. Oznámením otevřeného řízení zadavatel sděluje údaje a informace o veřejné zakázce, tzn. svoji identifikaci, informaci o předmětu zakázky, nabídce, zadávacím řízení, o lhůtách a další údaje, které potřebuje zájemce pro svá rozhodnutí, zda nabídku podá. Otevřené řízení je podobné obchodní veřejné soutěži.
V užším řízení mohou podat nabídku pouze zájemci vybraní zadavatelem. Oznámení užšího řízení je tedy pro neomezený počet zájemců zpráva, že zadavatel má úmysl zadat veřejnou zakázku. Ze žadatelů o účast poté zadavatel vyzve vybrané zájemce k podání nabídky. Užší řízení lze připodobnit ke dvoustupňové veřejné soutěži, když do "druhého kola" se dostanou zájemci, kteří splní kvalifikační předpoklady a jsou vyzváni k podání nabídky. Počet těchto subjektů nesmí být nižší než 5 a vyšší než 20.
Je však otázkou, jak zadavatel zdůvodní odmítnutí nabídek, jestliže splní kvalifikaci více zájemců, než je počet, který zákon dovoluje vyzvat k podání nabídky.
Jednací řízení s uveřejněním použije zadavatel v případě, že v předchozím otevřeném nebo užším řízení byly podány pouze neúplné nabídky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky.
Uveřejnění jednacího řízení není nezbytné, pokud zadavatel vyzve k jednání všechny uchazeče, kteří podali v předchozím otevřeném nebo užším řízení nabídku a splnili zadavatelem požadovanou kvalifikaci, neboť zveřejnění bylo takto již naplněno.
K ustanovením § 50 dle dosud platného zákona o zadávání veřejných zakázek lze přirovnat zadání veřejné zakázky při použití jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců. Musí jít však o případ, kdy v předchozím otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné nabídky nebo nabídky nesplnily zadávací podmínky a zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky. Tento způsob zadávacího řízení lze dále použít, když zakázka může být splněna pouze určitým zadavatelem, případně veřejnou zakázku je nezbytné zadat v naléhavém případě z důvodu krizového stavu a není možné tuto zakázku zadat jiným způsobem zadání. K dalším důvodům použití patří mj. dodatečné stavební práce nebo služby, jejichž potřeba vznikla v naléhavém případě a jsou zároveň splněny zákonné podmínky. Zákon zvlášť upravuje jednací řízení bez uveřejnění u síťových zadavatelů a u zadavatelů podlimitní veřejné zakázky.
právník
