01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Klepat na dveře bank, či čekat na dotace?

Na trhu existuje několik produktů bank ve formě komerčních úvěrů na financování energeticky úsporných projektů. Na některé z nich mohou dosáhnout i města a obce.

Zastavme se u dvou produktů tohoto druhu, o nichž sice odborná veřejnost ví, avšak do širšího povědomí komunálních politiků se ještě nedostaly.

Úvěrový produkt České spořitelny (ČS) FINESA je určen zejména pro právnické osoby ze segmentu malých a středních firem (jsou do něho zahrnuty i podniky ve vlastnictví municipalit), ale také pro bytová družstva, živnostníky apod. Zásadní podmínkou je, že je projekt povede k úspoře energie či nižším emisím skleníkových plynů. Dolní limit úspor energie či emisí není stanoven.

Úvěr z Fondu Phare energetických úspor spravovaného ČSOB je určen pro podniky, živnostníky, drobné a střední podnikatele, bytová družstva i municipality. Pro všechny platí podmínka, že realizace jejich projektu přinese prokazatelné snížení nákladů na energie nejméně o 40 %.

FINESA OD LOŇSKÉHO ROKU

FINESA (Financování Energií Spořicích Aplikací) je na trhu od loňského podzimu jako výsledek vstupu ČS do programu CEEF (Commercialising Energy Efficiency Finance) podporovaného nadnárodní finanční společností IFC, jež je členem skupiny Světové banky. Princip podpory spočívá v tom, že IFC poskytuje částečnou bankovní garanci na poskytnutý investiční úvěr, takže žadatel nemusí shánět jeho dodatečné zajištění, a takto nevázané zajišťovací nástroje mohou být použity například k rozšíření výroby.

Barbora Závodská z úseku firemní komunikace ČS pro naši redakci uvedla, že ač každý takto podpořený projekt musí vykázat úspory energie či nižší emise skleníkových plynů, mohou být do podpory zahrnuty i projekty na "zelené louce". Ovšem za podmínky, že nový zdroj nahradí stávající - méně efektivní. Podobně lze jednoznačně použít produkt FINESA, půjde-li o stavbu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Dosažené úspory energie nebo snížení emisí se následně nekontrolují. Ale protože v drtivé většině případů je energetická výkonnost projektu velmi úzce provázána s výkonností finanční, banka průběžně sleduje a vyhodnocuje i tento parametr, a proto ani nepředpokládá, že by u kvalitně prověřeného projektu k žádným úsporám energie či snížení emisí nedošlo. Z tohoto důvodu banka ani nepočítá se sankcemi za nenaplnění těchto parametrů.

Investice do energetických úspor jsou poměrně sezónní záležitostí. Barbora Závodská proto konstatovala, že ČS očekává první velký přísun projektů na jaře a v létě 2004. Počátkem března ČS monitorovala 40 až 50 projektů v různé fázi příprav, z nichž jeden už byl schválen a u několika dalších probíhal schvalovací proces.

ČSOB PARTNEREM PHARE

Správu finančních prostředků v rámci předvstupního programu Evropské komise pro oblast energetiky - Fondu Phare energetických úspor - ČSOB zahájila kontraktem s Ministerstvem průmyslu a obchodu již v roce 1997. Počátkem letošního roku s ní resort smlouvu prodloužil na dobu neurčitou, přičemž banka na tyto účely navýšila i vlastní zdroje, takže nyní mix zdrojů pro financování každého energeticky úsporného projektu je v poměru 1:2 (Fond Phare: vlastní zdroje ČSOB). Díky zdrojům Phare, které jsou de facto "zdarma", je úroková sazba pro klienta výhodnější než běžná komerční sazba.

Ředitel segmentu malých a středních podniků ČSOB Ing. Aleš Pospíšil při nedávné prezentaci produktu připomněl, že příjemce úvěru musí formou energetického auditu prokázat, že dosáhl požadovaného snížení nákladů na energie. Pokud by projekt v tomto smyslu nesplnil očekávání, cena úvěru by se zvedla na standardní komerční úrokovou sazbu. Protože úspory musí být prokazatelně doloženy, nelze úvěrem tohoto typu financovat projekty na "zelené louce", nýbrž pouze stávající zařízení. ČSOB se s pomocí Fondu Phare ke konci loňského roku úvěrově angažovala v investicích do projektů v celkové výši zhruba 400 miliónů korun, přičemž průměrný objem úvěru činil kolem 10 miliónů.

ÚVĚRY, NEBO DOTACE?

Regionální manažer CEEF pro Českou republiku Ing. Martin Dašek poukázal na to, že zatímco v rozvinutých západních ekonomikách má komerční financování energetických projektů dlouhou tradici a projekty tam jsou připravovány v kvalitě, jež snáze unese náklady úvěru nebo leasingu, v transformujících se hospodářstvích zemí střední a východní Evropy se zatím více spoléhá na různé dotace.

"Výhodou dotačních zdrojů je obvykle jejich cena - i když se mnohdy nevyčíslují náklady na nejrůznější nutné podklady a formality," tvrdí Ing. Martin Dašek. Podle něho mezi nevýhody naopak lze zařadit dlouhou dobu projednávání a zejména nejistotu v jejich přidělení i omezené zdroje. Manažer CEEF je názoru, že kvalitně připravený projekt se dnes už nemusí bát "zaklepat" na dveře banky. Vždyť časové prodlení kvůli čekání na dotaci může mnohdy přinést projektu větší náklady i nižší zisk.

"Po vstupu naší země do EU v oblasti energetiky zejména půjde o strukturální fondy, ale i další zdroje. Je však třeba říci, že tyto zdroje budou v mnoha případech pouze doplňkové a vždy zůstane prostor pro komerční financování. Vždyť například Ministerstvo průmyslu a obchodu pro oblast energetických úspor počítá v rámci operačního programu Průmysl a podnikání ze strukturálních fondů s částkou jen zhruba 1,1 miliardy Kč - a to celkem na 3 roky. Na rozdíl od toho v bankách a ostatních finančních institucích jsou zdroje financování relativně neomezené," dodal Ing. Martin Dašek.

Za zamyšlení stojí i fakt, že strukturální fondy budou schválené projekty financovat až ex post a v případě nedodržení parametrů projektu přiznanou podporu nevyplatí. Oba uvedené bankovní investiční úvěry však s tak tvrdými sankcemi nepočítají.

Z podmínek pro přiznání úvěrů na financování energeticky úsporných projektů

ČSOB Fond Phare energetických úspor:

Splatnost úvěru je 4 až 10 let (kromě doby realizace).
Doba čerpání úvěru nesmí přesáhnout dva roky od zahájení projektu.
Výše úvěru byla stanovena na investice od 2 do nejvýše 50 miliónů korun.
Úroková sazba je díky mixu zdrojů stanovena jako: pohyblivá 67 % PRIBOR (3M, 6M) + marže (max. 3,5 % - ovlivňuje ji typ úvěru, bonita klienta, délka úvěru); pevná 67 % IRS (Interest Rate Swap - příslušný ind. stanovený úrokový swap) + marže.
Finanční spoluúčast klienta činí 20 % investičních nákladů; podíl úvěru od ČSOB na celkových investičních nákladech projektu nesmí být nižší než 60 %.
Kombinace úvěru s cizími zdroji je přípustná.

FINESA České spořitelny:
Splatnost úvěru
je 5, 6, 7 let včetně doby čerpání úvěru. V případě potřeby může být i delší, garance IFC však může být součástí úvěru nejvýše 7 let.
Doba čerpání úvěru je nanejvýš 12 měsíců, v individuálních případech i déle.
Výše úvěru může být od 2 do zhruba 150 miliónů korun.
Úroková sazba pohyblivá i pevná a kromě aktuálního vývoje mezibankovních úrokových sazeb závisí na takových faktorech, jako je kvalita projektu, bonita klienta, možnost dalšího jištění apod. ČS proto nepovažuje univerzální prezentaci úrokové sazby za seriózní, ale cena celého produktu se příliš neodlišuje od standardních podmínek komerčních úvěrů této banky.
Finanční spoluúčast klienta se vyžaduje v drtivé většině případů, ale stanovuje se individuálně především podle kvality projektu a bonity klienta.
Kombinace úvěru s cizími zdroji je přípustná.
Zajištění úvěru je ošetřeno bankovní garancí IFC až do 50 % výše úvěru, zbylá část individuálně.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down