Úkolem vedení obce je sjednotit požadavky a vytvořit systém krizového řízení a havarijního plánování (dále jen krizové řízení), který optimálně řeší zabezpečení obyvatel a přípravu obce na řešení mimořádných událostí a krizových...
Úkolem vedení obce je sjednotit požadavky a vytvořit systém krizového řízení a havarijního plánování (dále jen krizové řízení), který optimálně řeší zabezpečení obyvatel a přípravu obce na řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Vedoucí pracovníci obecního úřadu by měli být obecně připraveni jednak k plnění povinností, které vyplývají z krizových zákonů, jednak k zabezpečení úkolů, které souvisejí s jejich odbornou specializací a jsou součástí krizového řízení.
Je rovněž potřebné plně využívat zpracované dokumentace krizového řízení pro dílčí odborné plány (povodňový a traumatologický plán; plán veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrany kulturních památek, mimořádných veterinárních opatření atd.). Ve většině těchto plánů se zpracovává vyrozumění obyvatel obce včetně evakuace, vytyčení objížděk a zajištění průjezdnosti obce apod.
Příprava vedoucích pracovníků
Jestliže jsou vedoucí pracovníci povinni plnit úkoly během krizové situace, měli by se na ně připravit. Musí se též seznámit v potřebném rozsahu s Havarijním a krizovým plánem kraje, umět plně využívat připravenou dokumentaci a současně kvalifikovaně řešit odborné problémy.
Další výhodou připravených vedoucích pracovníků je, že obec bude schopna zabezpečit i neplánované úkoly, které vyplynou buď z požadavků složek Integrovaného záchranného systému (IZS) při řešení mimořádných událostí, nebo z krizových opatření uložených vládou nebo hejtmanem. Obec obvykle disponuje limitovaným počtem pracovníků, kteří jsou schopni plnit jednotlivé odborné úkoly. Tím, že je připraví pro oblast krizového řízení, vytváří podmínky pro práci bezpečnostní rady a krizového štábu.
Příprava pracovníka krizového řízení
Především je potřebné stanovit zařazení pracovníka krizového řízení. Podle mého názoru by měl být přímo podřízen tajemníku obecního úřadu. Pracovní náplň tajemníka totiž zahrnuje i koordinaci jednotlivých odborů při plnění úkolů krizového řízení. Jejich rozsah začíná přípravou jednotlivých plánů pro dané úkoly (vyrozumění obyvatelstva, evakuace, příprava právnických a fyzických osob v obci) a končí zajištěním nouzového přežití obyvatel obce.
V případě, že bude ustanovena bezpečnostní rada a krizový štáb obce, je dále potřebné zajistit dokumentaci a vlastní činnost podle právních norem. Pracovník krizového řízení by měl být prověřen na ochranu utajovaných skutečností ve smyslu zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, a být připraven vykonávat funkci bezpečnostního tajemníka obecního úřadu. Je to proto, že některé části havarijních a krizových plánů jsou v režimu ochrany utajovaných skutečností.
Pracovník by tedy měl být připraven v oblasti havarijního plánování, krizového řízení, hospodářských opatření pro krizové stavy, plánování obrany státu a ochraně utajovaných skutečností.
Takto připravený pracovník by se pak měl postarat o přípravu ostatních pracovníků obecního úřadu a být garantem přípravy orgánů obce na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Taktéž musí zajistit přípravu volených orgánů obce na zajištění úkolů, které jsou stanoveny obci na úseku havarijního plánování a krizového řízení. Organizační řád obecního úřadu mj. zakotvuje základní působnosti jednotlivých odborů a oddělení.
Rozšířit působnost odborů
Podle mého názoru je potřebné zakotvit do tohoto řádu působnost odborů obecních úřadů o úkoly havarijního plánování a krizového řízení stanovené krizovými zákony. Nesmí se zapomenout ani na jiné plány, které řeší specifické havarijní situace podle odborných zákonů a platí i pro obce. Tyto působnosti je třeba zařadit až do pracovní náplně jednotlivých pracovníků. Jestliže obec bude jmenovat bezpečnostní radu a krizový štáb, bylo by vhodné jednotlivé funkce přímo vázat na činnost v těchto orgánech.
Při budování samosprávy se do určité míry opomíjela příprava obcí na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Řada obcí však po katastrofálních povodních na Moravě a v Čechách začala tuto oblast odpovědně řešit. V současné době se obracejí i na nás s požadavky nejen na rekvalifikaci svých úředníků, ale i na přípravu vedoucích pracovníků pro oblast krizového řízení.
Další informace jsou na internetové adrese www.1sdszp.cz.
lektor pro oblast krizového řízení
1. Severočeské družstvo zdravotně postižených
Přehled zákonů pro oblast krizového řešení
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému vymezuje IZS, stanovuje jeho složky a jejich působnost (pokud tak nečiní zvláštní právní předpis), působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků (ÚSC), práva povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) stanovuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů ÚSC a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením, a při jejich řešení.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. Zákon stanovuje pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanovuje též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky stanovuje povinnosti státních orgánů, ÚSC a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany ČR před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.
Některé odborné zákony (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách /vodní zákon/; zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a podobně) ukládají další specifické úkoly, které souvisejí, nebo jsou shodné s úkoly danými v krizových zákonech.
