Anketa
Následující anketa ukazuje, jaké jsou záměry měst, která již vojenský majetek získala nebo postupně získají.
1. Co znamená pro vaše město odchod armády?
2. Které objekty městu připadnou?
3. Máte už představu o způsobu jejich využití, včetně nákladů?
Ing. Radek Švéda,
vedoucí hospodářského úseku Magistrátu města Brna
1. Zánik pracovních příležitostí a zároveň vznik nových využitím vojenských areálů pro nové aktivity a začlenění těchto objektů do urbanistické struktury města.
2. Podle dostupných informací budou to čtyři samostatné budovy a osm větších areálů (kasárny, sklady). Nyní jednají představitelé města se zástupci Ministerstva obrany o jejich převodu do vlastnictví města.
3. Odbor územního plánování a rozvoje magistrátu po dohodě s městskými částmi v roce 2003 zpracoval předběžný materiál o využití opuštěných areálů a objektů. Zájem o ně projevily například městská policie, Policie ČR, hasiči, vysoké školy apod. Pokud město majetek získá, požádá o dotaci z Programu podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek. Z těchto peněz se bude financovat zpracování studií, zahrnující stavební, ekologický a statický průzkum areálů a objektů, návrhy na jejich nové využití atd.
Ing. Jiří Mazúch,
starosta Vamberku
1. Armáda opustila naše město asi před 10 lety, měla zde jen sklady a dílny.
2. Je to zhruba 11 objektů, převážně hal. Dosud jsme však žádné nezískali. Věřím, že smlouva o jejich převodu bude podepsána a areál skutečně získáme.
3. Uvažujeme o vybudování průmyslové zóny a občanské vybavenosti, ale skutečný způsob využití by měla navrhnout studie využitelnosti, kterou necháme zpracovat. Budeme žádat o prostředky z programů Evtopské unie.
Ing. František Dědič,
starosta Tábora
1. Táborský obranný systém je znám v celé Evropě. Ve jménu Tábora pokládali své životy českoslovenští legionáři. To vše pošlapat je z morálního hlediska pro budoucnost trestuhodné. Ztráta více než tisíce přímých pracovních míst, další tisíce druhotných pracovních míst - to je zase velká rána pro ekonomiku Táborska. Odchod armády postihne nejméně desetinu obyvatel regionu.
2. Zatím nám armáda žádné objekty nenabízí, neboť ještě v lednu zde byla v plné síle. Nesmyslné stěhování do Staré Boleslavi skončilo teprve nedávno.
3. Předběžnou představu sice máme, ale nejprve je nutné zpracovat změnu územního plánu. Bez ní nelze vydat žádné stavební povolení ani územní rozhodnutí. Co se týče nákladů, dovolím si hovořit o částkách v řádu miliard korun.
Ing. Jan Horníček,
starosta Terezína
1. Terezín opustila armáda již v roce 1996. V tu dobu zde žilo 2000 civilistů a asi 3000 vojáků. Odchod armády znamenal snížení kupní síly, zrušení pracovních míst apod. Devastace opuštěných kasáren a budov, které byly před 220 lety postaveny pro armádní účely, dosáhla za minulé doby a za "pomoci" tehdejší lidové armády hrozivých rozměrů.
2. Městu již připadly nebo připadnou - až na malé výjimky (objekty památníku Terezín) - všechny budovy, autoparky i pevnostní systém. Hodnota majetku se odhaduje na zhruba 4 mld. Kč. Některé objekty jsou prázdné již téměř 10 let a jejich převod ještě neskončil. Tím se neudržovaný majetek dále devastuje.
3. Koncem roku 2003 jsme představili europrojekt Terezín, pevnost vzdělanosti. Jde o vybudování ubytovacích a učebních prostor, technického zázemí, sportovišť a zařízení pro využití volného času vysokoškoláků, kteří zde budou studovat. Realizace projektu je rozložena do 60 měsíců a náklady jsou vyčísleny na 7,6 mld. Kč.
Stanislava Chumanová,
starostka Vimperku
1. Z města odešla armáda v listopadu 2001. Její odchod znamenal ztrátu zhruba 80 pracovních míst v civilním sektoru. Vojáci z povolání nyní dojíždějí z Vimperka do Strakonic, Českých Budějovic a Českého Krumlova.
2. Městu připadla kasárna (asi 25 hektarů - 56 budov). Předávat se bude ještě asi 130 hektarů - cvičiště Radost, střelnice Klášterec apod.
3. Chceme dát šanci místním podnikatelům. Připravujeme pro ně výhodné podmínky. Jejich zájem o opuštěné budovy je značný. Naším záměrem je vytvořit co nejvíce nových pracovních míst. Po ukončení činnosti tiskárny Finidr na konci roku 2003 je ve městě bez práce dalších 160 lidí. Náklady na přestavbu kasáren se budou pohybovat v desítkách miliónů korun.
