Informace o odchodu vojenských posádek z jednotlivých měst a obcí i o možnostech převodu armádního majetku nebo jeho prodeji jsou někdy trochu zkreslené. Požádali jsme proto o vysvětlení přímo u zdroje, na Ministerstvu obrany.
Převod nepotřebného armádního majetku na obce není nic nového. Až do roku 2001 se tak dělo podle vyhlášky č. 119/1988, o hospodaření s majetkem státu. V roce 2000 schválil Parlament ČR zákon č. 219/2000, podle něhož mohla obec získat armádní majetek taktéž bezúplatně. Byla tu však jedna omezující smluvně zakotvená podmínka - veřejný zájem. Definice tohoto zájmu přitom nebyla nikterak legislativně vymezena. Tento převedený majetek rovněž nebylo možné po určitou dobu prodat ani jej pronajímat. Pokud obec tuto podmínku nedodržela, o majetek opět přišla; a jak konstatoval náměstek ministra obrany Ing. Martin Bělčík, několikrát taková situace skutečně nastala.
Dvě zásadní změny
Obcím, a nejen jim, se to moc nelíbilo - svazující podmínka veřejného zájmu je omezovala v nakládání s takto získaným majetkem. V roce 2003 proto Parlament ČR existující zákon novelizoval. Dvanáctého června téhož roku nabyl účinnosti zákon č. 174/2003, který je časově omezen - jeho platnost vyprší 31. prosince 2008.
Zákon upravuje dvě zásadní věci: Obec může dostat armádní majetek bezúplatně, formou daru. "Upozorňuji na slovo "může". Armáda není povinna majetek na obce převádět. Pokud se tak děje, souvisí to s jejím odchodem z určité lokality, přičemž vnímáme, že dané místo je touto skutečností nějak postiženo. Úkolem resortu obrany ovšem není pečovat o rozvoj regionů; jediné, co pro ně může udělat, je bezúplatný převod tohoto majetku. Někteří starostové a regionální politici si to ale vykládají nesprávně - že jde o povinnost. Nikoli," řekl náměstek Bělčík.
Druhá významná změna spočívá v tom, že zákon už neobsahuje svazující podmínku, která zakazovala obcím s tímto majetkem nakládat. Nabyvatelé nejsou rovněž nikomu povinni sdělovat, pro jaký konkrétní účel získaný majetek využijí. Důležitý je i § 5 zákona, který umožňuje zrušit závazky k již dříve převedenému majetku s "plombami" v podobě zmíněného veřejného zájmu. Ministerstvo obrany nyní připravuje metodický pokyn, jak v tomto případě postupovat, a na svých webových stránkách i prostřednictvím Svazu měst a obcí s ním zájemce seznámí. Bylo by ovšem žádoucí, jak podotkl Ing. Martin Bělčík, aby starostové tyto internetové stránky sledovali, stejně jako by měla být samozřejmostí znalost příslušných zákonů.
Převádí se jen ucelený soubor
Někteří starostové jsou trochu nervózní z toho, že vědí o rušení posádky ve svém městě či obci, znají i termín, například rok 2005, ale armáda s nimi dosud nezačala jednat. "Je to pravda. Nyní jednáme se starosty měst, která bude opouštět armáda letos, a dokončujeme jednání z minulého roku," potvrzuje náměstek. Podle jeho slov je princip následující: Starosty a primátory měst, odkud armáda odchází, kontaktují pracovníci resortu obrany se zhruba půlročním předstihem. Pak začíná jednání o nabídce, tj. o případném bezúplatném převodu konkrétního majetku na obec, od které se očekává, že se včas vyjádří, zda o něj má, či nemá zájem. Následně Ministerstvo obrany na základě zájmu jednotlivých obcí předkládá vládě návrhy na převody jednotlivých nemovitostí. Konečné a rozhodující slovo má tedy vláda, nikoli ministerstvo. Když je zcela jasno, jsou o definitivním termínu odchodu armády z určité lokality v dostatečném časovém předstihu informováni hejtmani.
"Zásadně nabízíme majetek jako ucelený soubor. V žádném případě ho nelze zdarma převádět po částech, vybírat jen některé "třešničky z dortu". Buď obce chtějí tento majetek jako celek, či nikoli. Někteří starostové nás trochu zlobí; stává se, že když jim tuto zásadu několikrát vysvětlíme, začínají různě politikařit, zkoušejí to všelijak z druhé strany. Ale já ze zásady převádět majetek jako celek rozhodně neustoupím," vzkazuje starostům náměstek.
Logicky se nepřevádí a ani nebude převádět majetek v těch městech a obcích, kde posádka zůstává nebo se redukuje. Omezení se vztahuje i na pozemky. Zdarma se převádějí jen ty, na nichž stojí zároveň převáděné armádní nemovitosti. Ostatní, například typu cvičišť, letišť, se prodávají. Ale i v těchto případech jedná armáda nejdříve s obcemi a oslovuje je ještě před vyhlášením veřejné obchodní soutěže. Důvod je poměrně jednoduchý: Pokud obec projedná tuto záležitost v zastupitelstvu, stává se zápis z jednání veřejně dostupnou listinou. Konkurenci by pak stačilo si přečíst nabídkovou cenu, ve vlastní nabídce ji nepatrně zvýšit a obec takto ze soutěže vyšachovat.
Získat lze i movitý majetek
Prodej movitého majetku probíhá už léta. V tomto případě převod zdarma prakticky neexistuje. Důvodem je i to, že armáda má stanovené příjmy, které musí naplnit. Z prodeje svého majetku musí získat více než 600 mil. Kč za letošní rok. Pokud se jí to nepodaří, krátí se jí o chybějící částku rozpočet. Takový případ nastal loni, kdy se prodeje i převody kvůli změně koncepce reformy armády v polovině roku zpomalily až pozastavily a resortu chybělo do naplnění stanovených příjmů státního rozpočtu téměř 400 mil. Kč.
Armáda se v rámci nutné obměny zbavuje nejrůznějšího nepotřebného majetku - od lžiček až po velkou vojenskou techniku. Většinou jde o vozidla, s nimiž je pak trochu problém, protože mají vojenský technický průkaz o způsobilosti provozu na komunikacích a ten se v okamžiku prodeje odebírá. Přesto je zájem ze strany obcí o movitý majetek obrovský. Na Ministerstvu obrany nyní leží na 800 žádostí. Nejpopulárnější je hasičská technika. Když nedávno resort vyřazoval asi 16 cisternových stříkaček na podvozcích, mělo o ně zájem 260 obcí. O tom, komu vyhovět, se pracovníci ministerstva radí s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru.
Žádosti o movitý majetek docházejí i v době, kdy armáda momentálně nic nevyřazuje a tudíž ani neprodává. V koši ale nekončí. Evidují se a jakmile je záležitost aktuální, jsou zájemci kontaktováni.
Klíčový rok 2006
Proces prodeje a převodu nepotřebného majetku kopíruje nastavenou reformu Armády ČR. Dokončení prodejů a převodů lze očekávat vždy se zhruba ročním zpožděním. První velká a zároveň klíčová vlna odchodu armády z regionů nastane v roce 2006. Další budou pokračovat až do roku 2012. V této souvislosti upozornil náměstek Ing. Martin Bělčík na některé mediální bubliny o opouštění tradičních posádek, likvidaci armády v místech, kde existovala staletí.
Podle něho někdy až hysterické reakce veřejnosti se však nezakládaly na zcela pravdivých informacích. Plně to platí například pro město Tábor. Z mediálních informací se zdálo, že armáda husitské město zcela opustí, a to v nejbližší době. Nic takového ale vláda neschválila. Skutečnost je taková, že se zdejší posádka redukovala o jedno velitelství, které se sloučilo s velitelstvím ve Staré Boleslavi, a že odešlo asi 140 zejména civilních zaměstnanců. Až po dobudování posádky v Žatci se uvažuje o případném přesunu útvaru do uvedeného města.
"Naším zájmem je skutečně vyjít obcím vstříc, přestože někdy vyjednávání je bouřlivé. Bohužel se někde začíná rozvíjet jakási hra určitých lobbistických skupin, jejichž zástupci se domnívají, že jsme povinni nejen majetek zdarma převést, ale ještě investovat do jeho údržby a provozu. Neskrývám, že často jednáme ve velmi nepřátelsky naladěném prostředí. Na druhé straně existují města a obce, kde nás očekávají starostové obklopení kvalifikovaným týmem a jednání je velmi korektní. Tak tomu bylo například v Hradci Králové, Lounech, Rokycanech, Vimperku, Chebu, Aši či Hodoníně nebo Břeclavi. Přitom poslední dvě jmenovaná města by měla důvod k nářku - tady existovaly posádky nejen už od husitů, ale ještě za Přemysla Otakara II. Přesto se tam dokázali s jejich zrušením vypořádat a jednat velmi konstruktivně. Takových měst si velice vážím," uzavřel náměstek.
Negativní důsledky rušení vojenských posádek v některých městech a obcích sleduje i vláda. Zabývala se tímto problémem vloni. Svým usnesením č. 1033 schválila Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek. Na programy podpory, které budou spuštěny co nejdříve, je vyčleněno 350 mil. Kč.
