Stavební řád tvoří v pořadí druhou - a nejrozsáhlejší - část stavebního zákona, když upravuje především problematiku povolování staveb (ohlašování a stavební řízení), kolaudace staveb, jejich odstraňování, údržba, nezbytné úpravy a státní...
Stavební řád tvoří v pořadí druhou - a nejrozsáhlejší - část stavebního zákona, když upravuje především problematiku povolování staveb (ohlašování a stavební řízení), kolaudace staveb, jejich odstraňování, údržba, nezbytné úpravy a státní stavební dohled).
Povolování staveb
V našem výkladu se budeme zabývat nejprve problematikou povolování staveb. Stavby (§ 139b odst. 1 a 2), jejich změny (§ 139 odst. 3 a 4) a udržovací práce, na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu (§ 54). Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změn dokončených staveb (§ 139b odst. 3, § 55 odst. 1).
Ve shora citovaných ustanoveních stavebního zákona je vyjádřen základní princip, pokud jde o povolování staveb, resp. stavební činnosti. Lze jej snad vyjádřit větou: "Všechno vyžaduje povolení, pokud není stanoveno jinak." A právě otázkami důležitých výjimek z uvedeného principu je třeba celý výklad o povolování staveb (stavební činnosti) zahájit.
Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje u:
1. důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,
2. nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě, včetně opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek,
3. krátkodobých přenosných zařízení, jako jsou prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,
4. scénických staveb pro film a televizi,
5. geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid,
6. konstrukcí chmelnic a vinic,
7. stavebních úprav elektr. vedení bez omezení napětí, pokud se nemění jejich trasa,
8. stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
9. udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 3.
Stručné doplnění
U některých bodů je třeba uvést vysvětlení:
K bodu 2: V těchto případech se sice nevyžaduje ani stavební povolení ani ohlášení, ale je třeba územní rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby). Totéž platí i pro bod 6, kde půjde o rozhodnutí o změně využití území.
K bodu 3: Jde o ustanovení zcela klíčové pro vymezení působnosti stavebního zákona. Stavebnímu zákonu vůbec nepodléhají stavby, konstrukce, zařízení apod., které splňují dva požadavky; jsou umisťovány pouze krátkodobě a současně jsou přenosné. Pojem "přenosnosti" lze vymezit tak, že musí jít o stavbu, zařízení, konstrukci apod., které lze přemisťovat pouze s použitím lidské síly, tj. bez jakýchkoli mechanismů. V tomto a ve všech ostatních případech uvedených pod body 1 až 9 - s dvěma uvedenými výjimkami - není třeba ani územní rozhodnutí. Není tedy podle stavebního zákona vůbec rozhodující, zda stavby jsou spojeny se zemí, popř. zda jsou spojeny se zemí pevným základem či jakýmkoli jiným způsobem.
Stavební povolení ani ohlášení rovněž nevyžaduje zřizování hrobů, hrobek, náhrobků a hrobových zařízení na veřejném pohřebišti (§ 17 zákona č. 256/2000 Sb., o pohřebnictví), byť ve smyslu § 139b odst. 1 (viz předchozí výklad) v mnoha případech půjde o stavební díla, tj. stavby a nepochybně (opět převážně) nejde ani o "stavby" umisťované krátkodobě nebo takové, které by bylo možné označit jako přenosné.
právník, odborný asistent
Stavební fakulta ČVUT
