Česká konsolidační agentura (ČKA) se ve své činnosti zaobírá mj. také dluhy měst, obcí a krajů. O jejich zadluženosti, finančním chování a také o dalším postupu agentury ve vztahu k municipálním dlužníkům jsme hovořili s Ing. Jiřím Juránem, vrchním ředitelem a členem představenstva ČKA.
Jaký je vztah agentury k samosprávám v souvislosti se správou nevypořádaných závazků?
Většina pohledávek města a obcí se k nám dostala z České spořitelny, některé jsme převzali z Československé obchodní banky a Komerční banky. Dále jde o úvěry, které jsou soustředěny v dceřiné společnosti Konpo.
Pokud jde o závazky měst a obcí, musíme je předně rozdělit na dvě části. První segment tvoří ty, v nichž obec vystupuje jako dlužník, který si půjčí finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Dále může nastat případ, kdy obec ručí za závazky dlužníků. V tomto případě obvykle ručí jako ručitel nebo zástavce.
Kde tedy začíná a kudy vede cesta některých obcí a měst až do ČKA?
Především v době privatizace bankovních ústavů vznikly dohody mezi tehdejší Konsolidační bankou (Česká konsolidační agentura je nástupnickou organizací Konsolidační banky - pozn. red.) a jednotlivými ústavy, o kterých vláda rozhodla, že budou oddluženy. Banky se rozhodovaly, jaké závazky budou dále spravovat. Každá banka si stanovuje určité riziko a pokud je riziko vyšší než úměrné, tak se mohlo stát, že například Česká spořitelna na ČKA převedla blok pohledávek, mezi kterými se mohla nacházet i ta vůči městu nebo obci.
Na konkrétní obec to nemělo žádné dopady, protože postoupením pohledávky přecházejí na věřitele, v daném případě na Českou konsolidační agenturu, všechny závazky a práva spojená s touto pohledávkou. Stejně tak se nemění závazky a práva dlužníka.
Jak velký objem nevypořádaných závazků za městy a obci evidujete?
Není to obrovská suma z hlediska naší celkové bilance. Pohledávky za územními samosprávnými celky, kam řadíme města, obce i kraje, k 31. prosinci 2003 činily 651 miliónů korun. Toto číslo vyjadřuje pohledávky vůči těmto subjektům coby dlužníkům. Ke stejnému datu evidujeme také výši poskytnutého zajištění ve výši zhruba 200 miliónů korun.
Kolik jich muselo dosud řešit své dluhové záležitosti s ČKA?
Pokud jde o územní samosprávné celky jako dlužníky, šlo asi o dvacet závazků. V případě ručení nebo zástavy je to číslo zhruba stejné. Aktuálně řešíme třináct případů.
Jakým způsobem se bude postupovat u nevyřešených případů?
Na základě doporučení dozorčí rady ČKA jsme podali vládě návrh systémového řešení závazků měst a obcí, včetně základních principů. Vláda svým usnesením tyto základní principy řešení zadluženosti územních samosprávných celků schválila. Součástí bylo také ustanovení, že tyto pohledávky nemůžeme prodávat do 31. 12. 2003.
Můžete upřesnit zmiňované principy?
Pokud je obec dlužníkem a vše je v pořádku, tak ji necháme dále splácet. Jestliže se vyskytnou splátky po termínu splatnosti a předloží-li nám obec požadované podklady, jsme schopni se s ní domlouvat na tom, že provedeme rozložení splátek, maximálně však do 31. 12. 2008, resp. do konce roku 2007, kdy skončí činnost agentury. Když s námi obec spolupracuje, a musím předeslat, že se nechceme soudit, protože to zvyšuje náklady obcí i agentury, můžeme přistoupit na snížení úrokové sazby úroku z prodlení až na 0,1 % roční sazby. Řádný úrok se ale nemění.
Třetí opatření vychází rovněž ze smluvního vztahu s obcí. Nechceme, aby obec přestala fungovat, a je třeba zachovat základní principy samosprávy. Proto obcím nabízíme, aby své vlastnictví rozdělily do dvou skupin. Jednu část tvoří majetek, který slouží k zajištění základních funkcí, v druhé skupině je majetek nadbytečný. Posuzování ale musí být důkladné, protože někdo řekne, že k zajištění základních funkcí potřebuje kabelovou televizi a 20 hektarů lesa a je otázkou, zda na to lze přistoupit. Určitým modelem je město Rokytnice nad Jizerou.
Nepotřebný majetek může obec sama prodávat tak, aby jej neprodávala v tísni, aby našla ideální podmínky k prodeji. Výnosy z toho prodeje nám musí převést, čímž se hradí část nebo celý závazek. Pro obec má tento přístup výhodu, že neprodává majetek pod tlakem, může dosáhnout vyšší ceny, nemá zablokované účty a ostatní majetek přes exekutora apod.
Pokud obec neuhradí celý závazek, ale splní popsaný postup, tak se dostáváme na rovinu zákona č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře, který nám dává možnost prominout zbytek dluhu. Prominutí musí ale splňovat všechny náležitosti. Zákon například říká, že případ musí být hodný zvláštního zřetele. Dále musí platit, že to odůvodňují poměry dlužníka. V obcích a městech je to právě tento případ, kdy se musí zachovat základní funkce samosprávného celku a obec vlastní jen nezbytný majetek k zachování svých samosprávných funkcí.
Co byste na základě vašich zkušeností doporučil primátorům, starostům či zastupitelům?
Všeobecně lze říci, že obec si musí vybrat finančního partnera (banku, ale také investiční subjekt), který je hodnověrný a prověřený. Pokud třeba banka skončí v konkursu, stanou se předčasně splatnými i takové úvěry, které mají dlouhou dobu splatnosti, což musí mít vedení obce na paměti. I takový případ zde máme. Na druhou stranu lze konstatovat, že obce a města jsou velmi dobrými klienty bank, a proto si starostové mohou vyjednat lepší podmínky úvěrů. Obce by také měly mít dobrého ekonomického nebo finančního poradce.
Česká konsolidační agentura
Předmět činnosti (§ 3 zákona č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře) - fakticky supluje některé rozpočtové operace (restrukturalizace podniků, nákup pohledávek a dalších aktiv) dle zadání vlády nebo i Ministerstva financí ČR.
Orgány společnosti:
Představenstvo jmenované vládou - musí uskutečnit na základě rozhodnutí vlády i operaci jdoucí proti "obezřetnému podnikání"
Dozorčí rada má fakticky veliké pravomoci, je jmenovaná Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, v praxi je ovšem tvořená politiky - poslanci.
Za závazky agentury ručí stát (§ 1).
Může vydávat dluhopisy /§ 13/ (do 30 % své bilanční sumy).
