Od přijetí zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen zákon o místních poplatcích), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1991, bylo (a stále je) nepochybné, že zavedení místních poplatků spadá do oblasti samostatné působnosti obce....
Od přijetí zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen zákon o místních poplatcích), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1991, bylo (a stále je) nepochybné, že zavedení místních poplatků spadá do oblasti samostatné působnosti obce. Oblast místních poplatků byla za samostatnou působnost obce výslovně považována v § 14 odst. 1 písm. h) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a i dnes je zjevné, že s ohledem na § 14 odst. 1 zákona o místních poplatcích je stanovení místních poplatků zásadně projevem samosprávné moci obce. Místní poplatky zavádí obec obecně závaznou vyhláškou.
Naopak problematickou záležitostí i nadále zčásti zůstává - a nic na tom nezměnila ani novela zákona o místních poplatcích, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 20041) - správa místních poplatků.
Prominutí poplatků
V zákoně o místních poplatcích je sice "již" od 1. ledna 20032) výslovně uvedeno, že řízení o poplatcích (tedy správu místních poplatků) vykonává pouze obecní úřad, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích, přičemž působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je v souladu s § 15 výkonem přenesené působnosti. Na druhé straně však i nadále zákon o místních poplatcích v případě správy místních poplatků používá pojem "obec" místo pojmu "obecní úřad" (§ 11 a 16), a to samozřejmě navozuje dojem, že se v těchto případech správa místních poplatků plynule "přesouvá" do samostatné působnosti.
Ve smyslu § 16 zákona o místních poplatcích může obec, která poplatky spravuje, na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout. Postup podle tohoto ustanovení tak může vést až ke třem variantním řešením, z nichž jedno spadá do přenesené působnosti obce, zatímco zbývající naopak do působnosti samostatné.
První varianta
Podle první varianty, kterou zastává Ministerstvo financí3), představuje řízení o pro-minutí místního poplatku výkon státní správy. V souladu s § 13 zákona o místních poplatcích pro řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy, tj. zákon číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní a poplatků), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak. Ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků je správcem poplatku ten, kdo má oprávnění provádět poplatkové řízení, tj. výkon poplatkové správy. Zmocnění k této správní činnosti je dáno již zmiňovanými ustanoveními § 14 odst. 3 a § 15 zákona o místních poplatcích obecnímu úřadu jako výkon přenesené působnosti obce. Z výše uvedeného je dovozováno, že je v pravomoci obecního úřadu, jakožto orgánu obce, mj. i prominutí nebo snížení poplatku podle § 16 zákona o místních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že se jedná o fakultativní fázi poplatkového řízení (je to mimořádný opravný prostředek podle zákona o správě daní a poplatků).
Druhá varianta
Naopak druhá varianta pohledu na řešení problematiky institutu prominutí místního poplatku vychází z toho, že daná věc spadá do samosprávné činnosti obce. Podle doslovného výkladu § 16 zákona o místních poplatcích není prominutí místního poplatku svěřeno obecnímu úřadu, který je jinak správcem místního poplatku, ale obci jakožto veřejnoprávní korporaci. Z tohoto úhlu pohledu není v citovaném ustanovení nic, co by svědčilo o příklonu k přenesené působnosti (snad kromě ustanovení § 55a zákona o správě daní a poplatků, kterým je upraveno prominutí daně, resp. poplatku ve vztahu k § 13 zákona o místních poplatcích). V tomto ustanovení není výslovně stanovena působnost obecnímu úřadu, ani obci v přenesené působnosti, a proto i s ohledem na § 8 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) - pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost - se jedná v daném případě o působnost samostatnou.
Příslušným orgánem obce, který může prominout pohledávku vyšší než 20 000 Kč, je zastupitelstvo obce podle § 85 písm. f) zákona o obcích. V případě pohledávek nižších než 20 000 Kč je oním příslušným orgánem obce s ohledem na § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce, pokud si však tuto působnost nevyhradí samotné zastupitelstvo obce.
Toto pojetí je konzistentní i s dalšími ustanoveními zákona o obcích. Zákon o obcích svěřuje zastupitelstvu obce do vyhrazené pravomoci schvalování rozpočtu obce (§ 84 odst. 2 písm. c) zákona o obcích), zatímco hospodaření obce podle schváleného rozpočtu je vyhrazenou pravomocí rady obce (§ 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích), přičemž obě tyto pravomoci zmiňovaných orgánů obce jsou výkonem samostatné působnosti obce. Nahlíženo tímto pohledem, tak není možné, aby obecní úřad v přenesené působnosti rozhodoval o prominutí za nezaplacené místní poplatky, a tím fakticky měnil bez ingerence zastupitelstva obce schválený rozpočet, který pochopitelně může na příjmové straně obsahovat položku "pohledávky".
Třetí varianta
Třetí varianta je v podstatě drobnou modifikací druhé varianty, kdy by o prominutí místních poplatků ve výši do 20 000 Kč rozhodoval jiný orgán obce než je rada obce. Podle druhé věty § 102 odst. 3 zákona o obcích může rada obce svým usnesením svoji nevyhrazenou pravomoc spočívající v rozhodování o prominutí pohledávek do 20 000 Kč přenést např. na obecní úřad. V tomto případě by tak obecní úřad rozhodoval o promíjení místních poplatků v samostatné působnosti (na rozdíl od první varianty, kdy se jedná o přenesenou působnost). Je však nutné zdůraznit, že by se mohlo zásadně jednat toliko o prominutí místních poplatků do částky výše uvedené.
Jak vyplývá ze shora uvedeného, novela zákona o místních poplatcích neodstranila pochybnosti či interpretační nesnáze u institutu prominutí místního poplatku a problémy v této záležitosti tak i nadále přetrvávají. Považuji za žádoucí, aby případná další novela zákona o místních poplatcích konečně tyto problémy vyřešila, a byl tak navozen žádoucí stav, tj. jednotný postup všech obcí v dané věci (což v současné době není).
Poznámky:
1) Zákon č. 229/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2) Viz čl. V zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
3) Zde je nutné uvést zejména dvě zaměstnankyně Ministerstva financí, které své názory prezentují například in: Jirásková, Z., Šneberková, A.: Vzorová vyhláška o místních poplatcích po novele zákona (s komentářem), E. I. A. - Ekonomická a informační agentura, Hradec Králové 2003.
právník
