01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Některým školám pokyn pomůže, nad jiné zavěsí Damoklův meč

Dětí je čím dál míň, školy se vyprazdňují. Na obcích spočívá ze zákona povinnost zajistit žákům povinnou školní docházku. Zejména pro malé obce je však tato povinnost stále náročnější - ať už samy školu zřizují, nebo posílají za svými dětmi příspěvek do sousedství.

Dne 1. prosince 2003 vešel v platnost nový pokyn ministryně školství, který upravuje dosavadní pravidla k udělování výjimek. Jako všechno v životě přináší plus i mínus. Na rozhodnutí zastupitelů však bude mnohem víc než kdy jindy záležet, jestli ve škole podrží kvalitu, nebo se spokojí s pouhými čísly.

Co stanovuje

"Pokyn z roku 1997 musel být aktualizován především proto, že došlo k novému územně správnímu členění státu a změnil se i způsob financování škol. Nový pokyn jasně stanoví, že nyní rozhoduje o výjimce ministerstvo školství na základě žádosti, kterou podá zřizovatel příslušnému krajskému úřadu do 28. února. Krajský úřad ji pak předloží s patřičným odůvodněním do 30. dubna ministerstvu školství," vysvětluje vedoucí oddělení základního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchov (MŠMT) Svatopluk Pohořelý.

Není to však jediná změna. I když minimální počet žáků, který umožňuje školu zřizovat, zůstal nezměněn, proměnily se podmínky, které dovolují obci školu v místě udržet.

Zjednodušeně lze říci, že čím menší obec a škola, tím víc jí pokyn vychází vstříc.

"Základní podmínkou je, že škola, pro niž zřizovatel žádá o výjimku, musí být jediná v obci. Dále se musí zřizovatel zavázat k úhradě rozdílů výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy. Už nebude možné, aby ze sebe tuto povinnost sňal, jak se leckde stávalo."

Pokyn také zmiňuje minimální počet žáků, při němž může být výjimka udělena. U jednotřídní a dvoutřídní školy 1. stupně tento počet žáků nezmiňuje. Ve škole tvořené samostatnými třídami všech ročníků 1. stupně musí být nejméně 45 žáků, škola se třemi nebo čtyřmi třídami 1. stupně jich musí mít minimálně 27.

Složitá situace nastane pro plně organizované školy, které na 2. stupni spojovaly ročníky do jedné třídy. Napříště už to totiž nebude možné.

"Plně organizovaná škola nesmí mít na 2. stupni v žádné třídě zařazeny žáky více než jednoho ročníku. Plně organizované škole se všemi samostatnými ročníky na 2. stupni však může udělit výjimku tehdy, když do vzdálenosti 15 km (měřeno po veřejných komunikacích) není jiná základní škola, v níž by žáci mohli plnit povinnou školní docházku. Druhou alternativou je, jestliže je z demografického vývoje zřejmé, že pokles žáků je pouze dočasný, takže nejpozději do tří let už výjimku potřebovat nebude."

O výjimkách individuálně

Některým školám nový pokyn pomůže, nad jiné však zavěsí Damoklův meč. Pokyn se například nevztahuje na školy tvořené samostatnými třídami všech ročníků 1. stupně, pro něž zřizovatel musel žádat o výjimku z počtu škol. Tady nadále platí, že o výjimkách rozhoduje MŠMT na základě žádosti zřizovatele individuálně. Ministerstvo zároveň říká, že ve všech případech zůstává hlavní rozhodnutí na zřizovateli, zda projeví o svoji školu zájem - ať už finanční podporou, nebo změnou organizace školy (například, když se čtyřtřídka změní na trojtřídku). A tvrdí, že aktivitě se meze nekladou. Mnohé školy ji budou potřebovat.

Mám teď na mysli především malé školy, které vznikaly v obcích na kraji velkých měst. Často se v nich stávali řediteli a ředitelkami učitelé, kteří se rozhodli proměňovat školu zevnitř novými metodami a formami práce. V malých kolektivech se formovaly tvořivé týmy pedagogů, od nichž by se dnes mohli ti z velkých škol učit. Ostatně leckdy se tu skutečně učí, nejen studenti pedagogických fakult, ale i učitelé z praxe.

Časem se však města rozrostla, bývalé vesnice se staly jejich součástí. Najednou je administrativním úkonem z vesnické malotřídky na výjimku městská škola, jejíž zřizovatel o výjimku žádat nemůže. V tomto případě musí nastoupit zájem a moudrost obecních zastupitelstev. Není-li jim lhostejné, kde a jak se učí jejich děti, a chtějí-li udržet kvalitu, mělo by jim velice záležet na osudu žáků i učitelů. Rozprášit dětský i dospělý tým do okolních škol možná nebude nesnadné, ale určitě to bude hrubá chyba. Děti navyklé na moderní způsob vyučování, otevřené jednání a samostatnou, tvořivou práci se nebudou ve škole zastávající jiný pedagogický směr cítit dobře. Časem se jistě přizpůsobí, ale ztratí vklad, který jim daly první kroky v malotřídce. Ve stejné situaci se ocitnou i učitelé roztroušení po jednom po dvou ve školách v okolí.

Nejlepším řešením by v takovém případě bylo najít po dohodě s málotřídkou ve městě školu s podobným stylem vyučování. Školu, která by byla ochotná malý kolektiv přijmout pod svá ochranná křídla a ponechat si původní málotřídku jako detašované pracoviště.

Za zamyšlení stojí i další možnost. Zvážit kvalitu škol v obci i zájem, který o ně projevují rodiče při zápisu, a postavit do čela sloučeného zařízení toho nejschopnějšího. Nemusí to být přece vždycky ředitel velké školy. Možností se určitě objeví víc. V tom má ministerstvo školství pravdu: Prvořadý je zájem zřizovatelů o školu a kvalitu vzdělávání.

Jaroslava Šteflová

Pokyn ministryně školství k udělování výjimek školám

S účinností od 1. 12. 2003 nahrazuje MŠMT metodický pokyn k udělování výjimek školám (č. j. 18 479/97-60 ze dne 23. 5. 1997) novým pokynem ministryně k udělování výjimek pro zřizování základních škol (č. j. 25936/03-22).

Ve srovnání s dosud povolovanými výjimkami bude MŠMT povolovat na základě uvedeného pokynu výjimky časově omezené pouze na jeden školní rok v případě,

kdy základní škola nebude mít minimální předepsaný počet žáků, který je:

- 13 žáků pro jednotřídní školu,

- 26 žáků pro dvoutřídní školu,

- 51 žáků pro trojtřídní školu,

- 68 žáků pro čtyřtřídní školu,

- 75 žáků pro základní školu se samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně

- dotčena škola bude jedinou základní školou v obci,

- zřizovatel se zaváže hradit rozdíl nákladů mezi normativem vymezenými a skutečnými náklady dotčené školy,

Nový pokyn dále eliminuje nestandardní přístupy některých zřizovatelů k organizaci školy. Ministerstvo nepovolí výjimku z počtu žáků základním školám, pokud by na druhém stupni některá její třída měla zařazené žáky více než jednoho ročníku.

Pokynem ministryně se stanoví rovněž náležitosti žádosti o výjimku, způsob jejího podání a úkoly MŠMT při jejím posuzování, schválení nebo zamítnutí. U základních škol, které nesplňují zákonem stanovené limity, by měl zahájit krajský úřad jednání se zřizovatelem o nápravných opatřeních. Pokyn se nevztahuje na školy s jiným vyučovacím jazykem než českým.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down