Státní fond životního prostředí se podílí na uskutečňování státní politiky životního prostředí a poskytuje také městům a obcím přímou a nepřímou podporu formou dotací, půjček, záruk na úvěr a příspěvků na částečnou úhradu úroků. Mezi programy vyhlašovanými Ministerstvem životního prostředí je i ten, který se týká ochrany čistoty ovzduší.
Prostřednictvím uvedeného programu Státní fond životního prostředí (dále jen fond) podporuje rozvoj infrastruktury malých obcí, které jej mohou požádat o podporu na plynofikaci, a to až do výše 50 % investičních nákladů, přičemž do uznaných nákladů může být zahrnuta výstavba středotlakých rozvodů, přivaděče a přípojky, což je veřejná část přípojek, ukončená hlavním uzávěrem plynu na hranici pozemku. S plynofikacemi obcí jsou však dnes problémy.
"Tvůrcům programu 2.4, který se týká plynofikace malých obcí do tisíce obyvatel, šlo o to, aby peníze nesloužily pouze na položení potrubí, ale především na to, aby se v obcích zlepšila kvalita ovzduší. Proto jednou ze základních podmínek pro definitivní přiznání podpory je napojení objektů na vybudované rozvody plynu. Smlouva mezi fondem a obcí obsahuje podmínku, že pro přiznání podpory je třeba dosažení alespoň 90 % ekologického efektu, tedy připojených objektů. V posledních letech však obce mají stále větší problém tento limit dosáhnout. První opatření, které fond přijal, bylo prodloužení lhůty pro splnění této podmínky z jednoho na dva roky. Bohužel, nyní jsme v situaci, kdy obce, kterým byla tato možnost dána, nejsou schopny podmínku splnit ani po dvou letech. Proto bylo třeba pravidla pro definitivní přiznání podpory upravit. V rámci nového řešení je fond nadále schopen prodloužit termín pro splnění podmínky na dva roky. O prodloužení lhůty pro splnění podmínky musí obec požádat ještě před vypršením původního termínu.
Fond nemůže vyhovět žádosti o prodloužení termínu po vypršení původně stanoveného termínu, protože takto uzavřený dodatek ke smlouvě považují finanční úřady a Nejvyšší kontrolní úřad za neplatný. Obcím se dále snažíme vyjít vstříc tak, že sice ve smlouvě je uvedeno oněch 90 %, ale jsme schopni akci uzavřít, když obec dosáhne alespoň 50 %," řekl nám vedoucí odboru ochrany ovzduší Státního fondu životního prostředí Ing. Jiří Míka.
Zdá se, že lidé místo plynem raději v kamnech topí uhlím a dřívím. Co obec stojí, když mnozí občané plyn nechtějí? Fond dotaci poskytuje zálohově až do výše 90 % její předpokládané výše. V průběhu závěrečného vyhodnocení posuzuje celkovou výši skutečných nákladů a míru splnění všech podmínek stanovených smlouvou, mezi nimiž je i ekologický efekt. Podle míry splnění podmínek definitivně přiznává dotace. Jestliže ekologický efekt obec splní na 90 a více procent, není postih stanoven. V případě, že splní na 50 %, část prostředků, kterou si fond zadržuje nebo uchovává v průběhu financování, není v rámci závěrečného vyhodnocení vyplacena. Jde o 10 % dotace. Jestliže ekologický efekt není splněn ani na 50 %, je fond povinen obec nahlásit ke kontrole místně příslušnému finančnímu úřadu, protože nedošlo ke splnění základní podmínky.
Upozornění pro obce
Pokud obec splní ekologický efekt minimálně na 50 %, není vyplaceno až 10 % dotace. Jestliže tuto základní podmínku obec nesplní, postupuje fond tuto záležitost místně příslušnému finančnímu úřadu, který může po obci požadovat vrácení dotace a až 100 % penále. To je pro obec v době, kdy investovala do plynofikace, značná částka. "Proto bych rád upozornil všechny obce, aby během přípravy projektu dobře zvážily, zda se do plynofikace pustí, či nikoliv. Mnohokrát se stalo, že projektanti vyšli z podkladů, které neodpovídaly skutečnosti ani zájmu obyvatel. V extrémních případech docházelo a dochází k tomu, že projekt předpokládal vybudování většího počtu plynových přípojek, než je počet objektů v obci. Samostatná plynová přípojka byla totiž vyprojektována i k hospodářským stavením a dalším nevyužívaným objektům. Pokud se na chybu přijde včas, je ji možné po dohodě s fondem napravit. V případě, že se na tyto zásadní nedostatky přijde, až když je akce hotová a zkolaudována, jsou naše možnosti silně omezeny. Změna projektu je možná před započetím vlastní výstavby nebo v průběhu realizace, nikoli až při závěrečném hodnocení celé akce. Chtěl bych proto na zástupce obcí apelovat, aby přípravě projektu a žádosti věnovali dostatečnou pozornost a v případě jakýchkoliv pochybností či dotazů se nás obrátili. Naši zkušení pracovníci vždy dokáží obcím kvalitně a odborně poradit," uvedl Ing. Jiří Míka.
Nové zmocnění ministra
Fond mohl dosud uzavírat a definitivně přiznávat podpory pouze v těch případech, kdy byla ekologická podmínky splněna alespoň na 90 %. Na základě nového zmocnění ministra životního prostředí může fond dnes uzavřít akci a definitivně přiznat podporu i u akcí, které svým skutečným ekologickým efektem přesahují 50 % původně předpokládaných hodnot. Vzhledem k tomu, že poměrně dlouhou dobu bylo řešení tohoto problému zablokováno, tak se na fondu nahromadily akce, které čekají na závěrečné vyhodnocení. Co s nimi bude?
"Jak jsem již uvedl, podle nového zmocnění může fond nyní uzavírat akce v programu 2.4, u kterých došlo ke splnění alespoň na 50 % ve smlouvě uvedených hodnot. Podle předběžných údajů je jasné, že nové zmocnění mnoha obcím pomůže. Je však třeba počítat s tím, že v řadě případů obce neobdrží celou dotaci, ale o 10 % méně. Bohužel se ukazuje, že možná i několik desítek obcí nebude schopno splnit ani těch 50 %. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že fond poskytuje peníze na zlepšení kvality ovzduší, nikoliv na výstavbu rozvodu plynu. Pokud se plynové sítě nebudou využívat, protože se na ně odběratelé nepřipojí, tak se kvalita ovzduší nezlepší. Z hlediska fondu jde pak o neúčelně vynaložené finanční prostředky.
Hlavní důvody
Fond pozastavil příjem žádostí na další plynofikace. Hlavním důvodem pozastavení je fakt, že většina území ČR byla plynofikována a v místech, kde dosud plynofikována nebyla, existuje převážně alternativní řešení, které v mnoha případech vychází z hlediska investic a provozních nákladů levněji, a to jak pro spotřebitele, tak pro investora. Jednotlivé kraje v současné době připravují Program snižování emisí a imisí v jednotlivých krajích a zároveň vznikají energetické koncepce územních celků. Na základě výsledků a doporučení těchto studií se budou následně realizovat další projekty, které přinesou zlepšení kvality ovzduší v ČR," uzavřel vedoucí odboru ochrany životního prostředí Ing. Jiří Míka.
Žádosti o prodloužení lhůty
Od roku 1999 fond eviduje celkem 809 žádostí obcí o prodloužení lhůty. Z toho ve stavu závěrečného vyhodnocení je 314. Tento počet se však stále mění. Postihu se nemusí obávat 32 obcí, které splnily podmínku 90 %. Zhruba 70 obcí splnilo ještě přijatelnou podmínku 90 až 50 % a u devíti žádostí fond zjistil závažné porušení podmínek. U dalších akcí závěrečné vyhodnocení probíhá. U devíti akcí, kde došlo k závažnému porušení smluvních podmínek, obce nebyly buď schopny splnit oněch 50 %, nebo může jít o jiné závažné porušení. Dalším závažným porušením například je, že obec prodala předmět podpory, bez souhlasu fondu.
