Celkem s více než 454 milióny eur počítá EU na podporu Společného regionálního operačního programu (SROP) v ČR na roky 2004 až 2006. K besedě u kulatého stolu jsme minulý měsíc v Brně využili setkání zástupců implementačních subjektů SROP v regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod (Jihomoravský kraj a kraj Vysočina), které bylo připraveno Ministerstvem pro místní rozvoj.
O tom, co se již udělalo, a hlavně co ještě zbývá učinit, aby region Jihovýchod mohl pro svůj rozvoj z připravené finanční pomoci v rámci SROP čerpat co nejvíce peněz, jsme hovořili s některými účastníky brněnského setkání - s prvním náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Františkem Poláchem, pracovnicí brněnské regionální kanceláře Ministerstva pro místní rozvoj, odboru řídicího orgánu SROP, region NUTS II Jihovýchod Ing. Marcelou Ondráčkovou, vedoucím oddělení zemědělství a rozvoje venkova odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Jihomoravského kraje Ing. Jaroslavem Marténkem, projektovým manažerem Regionální rozvojové agentury jižní Moravy RNDr. Pavlem Grégrem, PhD., a obchodním poradcem pro veřejný sektor Volksbank CZ, a. s., Ing. Liborem Legnerem, MBA.
Ing. Jaroslav Martének: Společný regionální operační program považuji především za velkou výzvu účastnit se strukturální politiky Evropské unie a vytvořit v regionech efektivní struktury k realizaci strukturální politiky EU. V tomto programu by mělo jít především o regiony. V tom je rozdíl od ostatních operačních programů. S využitím schopností lidí v regionech bude možné získávat větší objemy financí, než tomu bylo u všech předvstupních programů. Pravda, já který se zabývám problematikou rozvoje venkova a zemědělství, bych byl raději, pokud by SROP právě na tuto oblast v jednotlivých prioritách a zejména opatřeních směřoval dosažitelnou podporu. Mám na mysli především vesnice a jejich rozvoj. Původně jsme totiž mnozí očekávali, že SROP se alespoň významnou částí dostane do podoby blízké Programu obnovy venkova, který se v této zemi úspěšně rozvíjel posledních dvanáct let. S výjimkou opatření podporujícího aktivity v cestovním ruchu se to však nepodařilo, takže malé obce se svými případnými projekty mají ve SROP velmi omezené příležitosti. Finanční rozsahy projektů pro SROP jsou totiž nastaveny tak, že se vymykají jejich možnostem i administrativním schopnostem. Program je spíš nastaven k rozvoji měst a větších uskupení obcí. Tedy subjektů, jež jsou vybaveny profesionálním aparátem, který se s těmito tvrdými nároky snáze vyrovná. Nicméně pokládám za nutné přijmout podmínky SROP tak, jak byly dojednány. Z dlouhodobého hlediska totiž u nás pomůže vytvořit také administrativní zázemí, a vlastně celou rozvojovou kapacitu v regionech. Ta bude nutná především v dalším plánovacím období Evropské unie po roce 2006, kdy - jak pevně věřím - se pro rozvoj venkova podaří získat výhodnější pozici. A ze svého pohledu bych ocenil, že již teď má jižní Morava připraveno nemálo projektů v oblasti cestovního ruchu, vázaných například k vinařství, a další projekty podmiňující rozvoj regionu postupně dozrávají.
Ing. František Polách: Jsem přesvědčen o tom, že už dnes máme v obou krajích našeho regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod dostatek odborníků, kteří jsou schopni projekty připravit, konzultovat, hodnotit i přijímat. Nemám ani obavy o fungování nutných struktur pro přijímání a posuzování projektů, monitoring a kontrolu jejich realizace. Máme ustavenu regionální radu, na niž výkon některých svých řídicích funkcí deleguje Ministerstvo pro místní rozvoj, a také monitorovací Výbor regionálního rozvoje je už připraven plnit svoji funkci. Sekretariát Regionální rady se rozšiřuje na čtyři odborníky pro Jihomoravský kraj a o další čtyři experty pro kraj Vysočina, kteří budou hodnotit dodané projekty z formálního hlediska, zda mají všechny náležitosti, přílohy apod. Tito pracovníci budou moci předkladatelům projektů také účinně v tomto směru radit. Pokud jde o obsahovou přípravu, na webové stránce Jihomoravského kraje www.kr-jihomoravsky.cz už je vyvěšen seznam agentur, ale i soukromých poradců, kteří již zpracovávali projekty pro programy SAPARD či Phare, a získali tak zkušenosti, které uplatní i při přípravě projektů pro SROP. Kraj rovněž pořádá celou řadu školení jak pro případné příjemce podpory v rámci SROP či dalších strukturálních fondů Evropské unie, tak pro zpracovatele projektů. Je totiž i v našem zájmu, aby obce a města, mikroregiony, stejně jako podnikatelské subjekty čerpaly možnou pomoc z Evropské unie v co nejvyšší míře. Ukazuje se, že nebylo chybou, když se Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec pod tlakem krajů rozhodlo sdílet s kraji a regiony některé své kompetence v implementačních strukturách pro SROP a orgány regionů soudržnosti budou poskytovat nejen pomoc při zpracování projektů, ale také provádět jejich výběr a navrhovat jejich pořadí. Určitou možnost doladění spolupráce kraje s ministerstvem vidím v tom, že v působnosti MMR výlučně zůstává opatření týkající se výstavby a obnovy turistických center celostátního významu, ale jiná opatření věnovaná také cestovnímu ruchu se týkají zase jen krajů, resp. regionů soudržnosti NUTS II. Chtěli bychom sdílet s ministerstvem spoluodpovědnost i za uvedené akce celostátního významu na našem území, protože jedině tak lze i v cestovním ruchu dosáhnout synergického efektu. Vůbec však už nemohu pominout největší a naprosto zásadní problém, který nejen našemu kraji, ale jistě i všem ostatním brání v účinnější podpoře projektů pro SROP. Jen na jižní Moravě nám totiž chybí 300 až 400 miliónů korun, které jsme letos na podporu kofinancování projektů očekávali v rámci rozpočtového určení daní. Kraje poté, co Poslanecká sněmovna loni v listopadu nakonec odmítla návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který by krajům zvýšil podíl na sdílených daních, nemají prakticky žádné peníze, jimiž by mohly volně disponovat. Kupříkladu náš kraj se proto letos bude moci podílet na spolufinancování projektů pro SROP jen v řádu několika desítek miliónů korun.
Ing. Libor Legner, MBA: Naše banka se cílevědomě zabývá problematikou financování projektů, které se budou ucházet o přiznání finanční podpory ze strany strukturálních fondů EU, tedy i projektů v rámci SROP. Je třeba zdůraznit, že ještě před zveřejněním první výzvy k předkládání projektů je nutno mít jasno ve dvou věcech: Musí být známy definitivní a přesné podmínky, podle nichž budou projekty přijímány, schvalovány, realizovány a následně propláceny. A dále je třeba, aby žadatelé už při přípravě těchto projektů navázali konkrétní spolupráci s bankovními domy, které se budou na financování projektů jistě významně podílet. Podobně jako v programu SAPARD také SROP bude poskytnuté dotace proplácet až po ukončení realizace projektu. Jinými slovy řečeno, nositelé projektů budou muset nejprve uhradit tzv. realizační faktury, při čem se právě zde otevírá významný prostor pro banky. Pochopitelně i peněžní ústavy musí počítat s rizikem, že ani schválenému projektu nemusí být při nedodržení podmínek smlouvy evropské peníze nakonec proplaceny. Nebo že tyto peníze sice budou poskytnuty, ale na základě negativních výsledků následných kontrol realizovaného projektu se budou muset - třeba i po několika letech - vrátit. Domnívám se, že všichni máme jeden společný cíl - bezproblémový finanční tok z Evropské unie a jeho použití v naší zemi. Proto každý předkladatel projektu, který bude chtít s kteroukoliv bankou v tomto smyslu spolupracovat, musí vzít na vědomí, že peněžní ústav zřejmě bude postupovat podle standardního procesu schvalování úvěru a každý projekt bude posuzovat individuálně. Přitom v první fázi se banka patrně spokojí s tím, dodá-li žadatel pouze určitý krátký popis chystaného projektu a představu, jaké efekty má přinést. Například naší bance opravdu zprvu stačí třeba jen jedna stránka, na níž je taková představa věrohodně popsána. A již v této fázi může banka začít žadateli radit a pomáhat. Nejen naše banka, ale i všechny ostatní však jistě budou nastavovat takové interní kontrolní mechanismy, aby si i nad realizací projektu udržely dohled. Pokud bych se měl ještě vrátit k poučení z programů Phare či SAPARD, v němž i Volksbank získala ze spolupráce s předkladateli projektů cenné zkušenosti, pak musím připomenout, že nestačí mít pouze dobrou myšlenku, či doklady typu vydaného územního rozhodnutí, stavebního povolení, nebo z výběrového řízení zajištěnou stavební firmu. Stejně důležité, ba v konečné fázi schvalování projektu možná nejdůležitější je, aby projekt vycházel z příslušné rozvojové strategie města, obce, regionu. V tom dříve leckdy býval kámen úrazu pro jinak formálně dobře připravené a zajímavé projekty určené třeba pro program SAPARD.
Ing. Marcela Ondráčková: Já bych ještě každému potenciálnímu žadateli doporučila, aby si již nyní počátkem roku co nejrychleji prověřil, zda má jednoznačně vyřešené vlastnické vztahy k majetku, k němuž by se jeho projekt vztahoval. Je totiž nutné mít tento majetek buď ve vlastnictví, nebo alespoň v dlouhodobém pronájmu, který doporučujeme na dobu deseti let. Právě tak radíme všem potenciálním žadatelům, aby své projekty včas a v klidu, třeba i opakovaně, konzultovali - ať už na sekretariátech regionálních rad, které mají sídlo na krajských úřadech, nebo v naší brněnské regionální kanceláři MMR, odboru řídicího orgánu SROP. Konzultovat či dolaďovat žádosti o dotaci až na poslední chvíli, těsně před uzávěrkou přijímání žádostí, se nemusí vyplatit. Pak pracovníci implementačních subjektů ani při nejlepší snaze nemohou velký nápor zájemců o konzultaci časově zvládnout. I to je mimochodem poučení z programu SAPARD.
Chci se však zmínit ještě o jednom faktu. V roce 2002 vydal Jihomoravský kraj veřejnou výzvu potenciálním žadatelům, aby předkládali své projektové záměry pro SROP, a nedávno ji zopakoval. Každý subjekt může poslat svoji žádost o zařazení do databáze projektů pro operační programy. Je nezpochybnitelné, že prvotní myšlenka na projekt musí vycházet od samotného žadatele. Není však ani přípustné, aby se externí zpracovatelé snažili přimět města, obce, mikroregiony nebo podnikatele vytvořit projekt, který se "vejde" do SROP a některého jeho konkrétního opatření. Na druhé straně jsou pro jednotlivé operační programy a jejich opatření předem vyčleněny konkrétní sumy peněz. Vznikající databáze už nyní celkem jasně naznačuje, ve kterých opatřeních bude silná konkurence a kde naopak velice nízká. Vážím si toho, že nejen naše ministerstvo, ale i Jihomoravský kraj se snaží osvětovou činností formou různých školení, seminářů, na svých webových stránkách i v místním tisku upozornit na možnosti, kde ještě zůstává velký otevřený prostor, a motivovat k většímu zájmu o projekty například v opatřeních 3.2. a 3.3.
RNDr. Pavel Grégr, PhD.: Z veřejné výzvy Jihomoravského kraje na předkládání projektových záměrů skutečně jasně vyplývá, že poptávka po projektech se soustřeďuje na investice do dopravy či staveb. To nelze nikomu zazlívat, neboť problematika infrastruktury obecně hýbe celým regionem. Naopak panuje reálná obava, že bude málo tzv. měkkých projektů, a to nejen početně, ale hlavně co do objemu požadovaných finančních prostředků. Přitom SROP na již zmíněnou Prioritu číslo 3 pamatuje pro roky 2004 až 2006 z prostředků Evropské unie celkovou částkou přes 92 miliónů eur, z toho více než 45 milióny na opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů, 37 milióny na opatření 3.2. Podpora sociální integrace a více než 10 milióny na opatření 3.3. Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů. Ono je totiž snazší dát dohromady projekt na stavbu za dvacet miliónů než "měkký" projekt v téže hodnotě. Výsledky z veřejné výzvy však ukazují, že nejen pro Prioritu číslo 3 SROP není dostatek zcela připravených projektů. Také na mnoha dalších projektech se bude muset odvést ještě mnoho práce, než budou moci být položeny do výzvy jakéhokoliv operačního programu. Chtěl bych v té souvislosti rovněž poukázat na odpovědnost každého zpracovatele projektů. To on by měl starostovi jako první říci, že ten či onen záměr vůbec nemá smysl dál rozvádět do podoby projektu, neboť je nereálný, nevychází ze strategie rozvoje regionu apod. A ne aby v takovém záměru pouze pro sebe větřil další "dobrý kšeft". Naštěstí už program SAPARD prověřil kvalitu zpracovatelů - a jestliže jich v prvním kole programu SAPARD existovaly ještě celé houfy, ve druhém kole jich už obce obcházelo mnohem méně. Starostové si již totiž mezi sebou sami řekli, jaké kdo má zkušenosti s podobnými soukromníky nebo agenturami a jaké byly výsledky jejich práce. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že náklady na přípravu projektu nejsou uznatelnými náklady, protože vznikly před podpisem smlouvy o dotaci, a ze strukturálních fondů nemohou být zpětně proplaceny. Dosud však také chybí typ nižších dokumentů, jako například tolik očekávaná Příručka pro žadatele nebo vymezení tzv. přijatelných nákladů. Mám rovněž obavy, že řada obcí žije v očekávání obrovského přílivu "evropských" peněz. Ale bude nakonec velice překvapena a někdy i trpce zklamána, až se dozví definitivní nastavení parametrů jednotlivých opatření operačních programů, co všechno je třeba připravit, jaké dokumenty, jaké přílohy apod. Mnozí jistě také budou zaskočeni, jakmile jim bude řečeno, kolik příprava projektu bude stát bez ohledu na to, zda na něj nakonec bude nebo nebude podepsána smlouva o přiznání dotace. A to jsou města a obce přichystány na SROP ještě poměrně velmi dobře. Hůř jsou na tom neziskové nestátní organizace, mířící hlavně do oblasti zmíněných tzv. měkkých projektů. Určité problémy vidím i v podnikatelské sféře, neboť ta úplně jinak než obce či neziskový sektor poměřuje cenu peněz a času a nepovažuje za pro sebe příliš výhodný fakt, že náklady na realizaci projektu budou proplaceny až dodatečně. Ale řekněme si také otevřeně, že dokonce ani kvalitně zpracovaný projekt nemusí na dotaci ze SROP dosáhnout, protože může být v tvrdé konkurenci předstižen jinými, stejně nebo lépe zpracovanými projekty. V takovém případě bych však radil, aby předkladatel nevěšel hlavu: Opravdu dobře přichystanému projektu totiž vždy ještě zbývá slušná šance sehnat peníze z jiných zdrojů.
