Kromě likvidace škod, způsobených loňskou povodní jsme stihli obec plynofikovat a začátkem letošního září oslavit "První plamínek". Uvedl to Miroslav Ureš, starosta Karlštejna. Plynofikace je dalším krokem nejen k pohodlnějšímu bydlení a většímu komfortu domácností, ale i ke zlepšení životního prostředí v karlštejnském podhradí.
Údolí kolem Budňanského potoka bylo totiž v zimní topné sezóně často zahaleno hustým dýmem z komínů většiny rodinných domků. Plynovou přípojku má dnes 220 z 330 objektů v obci. Majitelé zbývající třetiny nemovitostí zatím o plynofikaci nestojí. Mohou však své domácnosti vytápět elektřinou. Funguje také kanalizace a čistírna odpadních vod, takže Budňanský potok nezapáchá jako dříve, kdy obcí protékalo více splašků než vody. Konečně byl vyřešen letitý problém, v minulosti odkládaný pro nedostatek financí.
VÍTANÝ ZDROJ PŘÍJMŮ
Karlštejn má svá specifika. Počtem stálých obyvatel patří k malým obcím, proto v rámci přerozdělování daňových příjmů ze státní pokladny mnoho peněz nedostává. Podle aktuálního stavu je v Karlštejně trvale hlášeno jen 672 lidí. To je zhruba o polovinu méně než před půl stoletím, přičemž populace stárne. Obcí ale každoročně projde více než půl miliónu turistů, z toho asi 300 tisíc návštěvníků hradu. Náklady na odvoz odpadu a úklid veřejných prostranství jsou proto mnohem vyšší než v jiných srovnatelně velkých lokalitách. Na příjmech ze vstupného do státního hradu se však obec nepodílí a daně od podnikatelů, z nichž většina má trvalé bydliště jinde, rovněž putují pryč.
I přesto cestovní ruch spojený s návštěvností hradu obec pouze nezatěžuje, také jí prospívá. Pro řadu místních občanů je vítaným zdrojem hlavních či vedlejších příjmů. Majitelé nemovitostí pronajímají prostory obchodníkům, nabízejí turistická lůžka k ubytování apod. Pouťové stánky na můstcích nad potokem, ověšené ušankami, bábuškami, tričky a různými cetkami hyzdí pohled na hrad i vzhled obce. Ani zastupitelům se moc nelíbí, ale zatím s jejich likvidací nikdy neuspěli. "Připravujeme novou vyhlášku pro příští rok. Chceme stánky na můstcích definitivně odstranit a přimět lidi, aby si na svém pozemku postavili zděné prodejny," tvrdí starosta.
Perspektivně obec počítá s realizací projektu obnovy hlavní přístupové cesty ke hradu, včetně veřejného osvětlení a zábradlí kolem potoka, což představuje investici ve výši zhruba 24 miliónů korun. Z fondu Phare by na tento účel mohla dostat 18 miliónů korun, ale zbývající čtvrtinu - asi 6 miliónů korun - musí našetřit z vlastních zdrojů. A na to zatím nemá.
NÁSLEDKY POVODNĚ
Obecní úřad v Karlštejně pracuje s vyrovnaným rozpočtem. Obvykle se pohybuje kolem 12 miliónů korun, letos výjimečně překročil 31 miliónů korun v důsledku mimořádných dotací určených na likvidaci následků loňské povodně. Vzedmutá Berounka tu napáchala škody za 72 miliónů korun, z toho za 12 miliónů korun na obecním majetku.
"Hodně nám pomohla nadace Člověk v tísni a ADRA. Téměř všechno jsme již obnovili a zvládli bez větších problémů. Nikomu nic nedlužíme. Náklady na úhradu škod způsobených obci byly však dvojnásobně vysoké, dosáhly asi 24 milióny korun. Prodražila se například výstavba mateřské školy, z níž zůstaly pouze obvodové zdi. Děti se do ní mohly vrátit až letos 1. září. Jen vybavení nové školní kuchyně stálo přibližně milión korun, ale zase již odpovídá hygienickým normám EU," vysvětluje Miroslav Ureš.
Povodeň úplně zničila také místní zdravotní středisko. Nové se staví za 4 milióny korun s finanční podporou Červeného kříže. Obnova autokempu a odplavených chatiček stála 2,5 miliónu korun, obnova parkoviště a veřejných WC asi milión korun, rekonstrukce vytopeného přízemí obecního úřadu rovněž téměř milión korun. Na obnovu fotbalového hřiště poskytla obec TJ Karlštejn 500 tisíc korun.
SKVĚLÁ LETOŠNÍ SEZÓNA
"Jsme rádi, že se nám podařilo včas zprovoznit autokemp, o který byl letos mimořádně velký zájem. Jednak díky horkému létu, jednak proto, že řada kempů na Berounce ještě nefungovala. Příští rok tam chceme zavést plyn a teplou vodu. Letošní příjmy kompenzují ztráty z loňské sezóny, předčasně ukončené povodní," dodává starosta.
V rámci přerozdělování daní plyne letos do obecní pokladny 4,1 miliónu korun. Další čtyři milióny získá obec na poplatcích z parkování, 1,4 miliónu korun z provozování autokempu a 300 tisíc korun z veřejných WC. Část parkoviště pronajímá za milión korun ročně čtyřem koňským povozům a šesti taxíkům dopravujícím pohodlnější turisty ke hradu.
Stále populární zůstávají svatby na Karlštejně. Přespolní snoubence stojí obřad 4000 Kč (z toho polovinu platí obec hradu za pronájem obřadní síně). Obec získá ze svateb ročně kolem 700 tisíc korun.
V Karlštejně prosperuje asi patnáct restaurací a hospod. Na své si přišly zejména o posledním letošním zářijovém víkendu, kdy probíhalo VII. Karlštejnské vinobraní s historickým průvodem, středověkým jarmarkem, ukázkami lidových řemesel a živou hudbou starých mistrů. Návštěvnost předčila veškerá očekávání (jednotné vstupné do obce 30 Kč). Podhradí doslova praskalo ve švech. Pořadatelem sedmého ročníku byly Karlštejnské kulturní sdružení, Výzkumná stanice vinařská, obec a státní hrad Karlštejn. Restaurace a hospody si vynahradily ztracenou loňskou sezónu, kdy se vinobraní kvůli povodni vůbec nekonalo.
