Přípravu zatím poslední etapy reformy veřejné správy doprovázely někdy až bouřlivé diskuse o tom, kolik a které obce by se měly stát pověřenými obcemi s rozšířenou působností. Původně stanovený počet se stále rozšiřoval. Bylo to dáno tím, že místní představitelé si od získání kompetencí z rušených okresních úřadů slibovali nemalý přínos pro vlastní obec. Ne vždy jim však získané postavení přineslo okamžitý zisk.
Starostka desetitisícové východočeské Přelouče Irena Burešová k dané problematice říká: "Nepatřila jsem k těm, kteří v souvislosti se získáním dalších kompetencí z okresních úřadů očekávali znatelný přínos pro město. Z hlediska města lze o přínosu hovořit snad jen v souvislosti se získáním jakési prestiže. Je pravda, že kvůli vyřizování si svých záležitostí na našem městském úřadu přijíždí do Přelouče mnohem více občanů než před 1. lednem 2003. Doufám, že tito návštěvníci, kromě návštěvy úřadu, využijí i dalších služeb, které se ve městě nabízejí. To je však oblast, o které nemáme přesný přehled a kterou by jistě lépe zhodnotili místní podnikatelé a živnostníci."
INFORMOVANOST OBČANŮ
Při prosazování zájmů jednotlivých uchazečů o zařazení do nové kategorie obcí se například argumentovalo historickými tradicemi dané obce. Jindy se zase upřednostňoval současný stav, v němž dominantní postavení v určitém spádovém území získaly jakoby "nové" obce, a to díky svému předchozímu úspěšnému demografickému a hospodářskému rozvoji. Ve většině případů však zcela jednoznačně šlo o souběh obou skutečností. Dokladem toho je Přelouč, která od poloviny 19. století, až na krátká časová období, byla vždy spojena s výkonem správy na okresní úrovni. Navíc se v posledních desetiletích nezastavil ani její vzestup ekonomický a kulturní.
Po téměř roční existenci obcí III. typu se však ukazuje, že získané postavení jim přineslo i nemalé problémy. Příslušné městské úřady se musely třeba vypořádat s novými nároky na personální zabezpečení své činnosti. Například v Přelouči bylo zapotřebí přijmout 50 dalších pracovníků. Zejména však na magistrátech měst je toto číslo mnohem vyšší. Ke všemu vzniklo a stále se také někde obnovuje napětí mezi dosavadními pracovníky a těmi, kteří byť i na základě konkursů přicházejí zejména do vedoucích funkcí ze zrušených okresních úřadů.
Naléhavým problémem se občasně stalo, že obce s rozšířenou působností musely své nové postavení pokrýt i materiálně. Chybělo vybavení počítači a dokonce nebyl dostatek prostorů, místností pro výkon nové agendy. Nejinak tomu podle starostky Ireny Burešové bylo v Přelouči. Přesto se podařilo již prvotní potíže překonat.
Sama zdůrazňuje: "Před reformou na Městském úřadu v Přelouči pracovalo 35 pracovníků a radnice byla prostorově naplněna. Pro umístění dalších 50 úředníků jsme museli rekonstruovat část prostor v přilehlé budově na náměstí, která je v majetku města. Sem se nám podařilo umístit kompletně pouze sociální odbor. Pro téměř polovinu úředníků jsme byli nuceni pronajmout prostory od soukromé firmy. Tato budova je od radnice vzdálena téměř půl kilometru. Agendu tedy dnes zajišťujeme ve třech budovách, což samozřejmě působí problémy organizační při řízení úřadu, ale především občanům, které jsme i dnes nuceni často směrovat do jiné budovy. Byli jsme si této skutečnosti vědomi a již v závěru loňského roku jsme pro občany vydali brožurku s názvem Jdeme na úřad, ve které byl podrobný popis umístění jednotlivých odborů, včetně vykonávaných agend a telefonických spojení. Tuto brožuru jsme zdarma expedovali do všech domácností ve městě a na všechny obecní úřady našeho správního obvodu. I přes toto opatření však ne každý občan přesně ví, na kterém pracovišti úřadu budou jeho záležitosti vyřízeny."
PROBLÉMY S ROZPOČTEM
Nemalé starosti představitelům pověřených obcí přinesla i finanční problematika. Novému postavení museli přizpůsobit též skladbu svého rozpočtu. "Sestavování rozpočtu na letošní rok bylo pro všechny velkou neznámou, nikdo z nás neměl představu, co všechno budeme muset v souvislosti s výkonem rozšířené agendy státní správy financovat. V rozpočtu města jsme nechali na výkon státní správy určitou rezervu, což se ukázalo jako nanejvýš správné. O tom, že budeme muset financovat např. povodňový plán celého správního obvodu, nebo znalecké posudky pro řešení dopravních přestupků, jsme neměli ani tušení. Musím ale konstatovat, že tato rezerva v rozpočtu byla na úkor investičních akcí ve městě. Státní příspěvek, který na výkon státní správy dostáváme, činí zhruba 65 % výdajů skutečných. Daň za to, že jsme obcí III. typu, je tedy zřejmá. Z vlastního rozpočtu financujeme výkon státní správy na úkor realizace investičních záměrů města, " uvedla k současnému stavu starostka.
Zároveň však platí, že každá obec má své priority rozvoje. V Přelouči jimi pro rok 2004 bude komplexní řešení, dnes již kritického, dopravního systému historické části města, včetně autobusových zastávek a podpora všech forem bydlení. Jim právě odpovídá stav příprav rozpočtu na nadcházející rok 2004.
"Plnění rozpočtu letošního roku, díky přijatým opatřením, bude vyrovnané. Potřeby a investiční záměry roku 2004 již zhruba známe. V současné době se při přípravě rozpočtu na rok příští zabýváme podrobným rozborem výdajů na státní správu. Je zřejmé, že i v příštím roce budeme muset ubrat ze svých plánů pro město, abychom z vlastního rozpočtu dofinancovali výkon státní správy," hodnotí situaci Irena Burešová.
JAK JE TOMU NA PŘELOUČSKU?
Veřejnost v pověřených i všech dalších obcích očekávala, že se jí realizací reformy veřejné správy výrazně přiblíží výkon státní správy. Jsou však již bohužel známy případy, kdy se tomu tak nestalo. "O přiblížení výkonu státní správy občanovi mám silné pochybnosti. Přesněji bych to definovala tak, že kdo dříve musel na úřady dojíždět, musí dojíždět i dnes, ale bohužel i do více obcí, přičemž smekám před občany, kteří mají jasno. Dokladem toho jsou např. občané našeho správního obvodu z obcí Vápno a Přepychy, kteří na matriku musí zajet do Rohovládové Bělé, pro sociální dávky do Přelouče, na stavební úřad do Lázní Bohdaneč, kvůli stavebnímu řízení vodoprávnímu či dopravnímu do Přelouče a na Katastrální úřad do Pardubic," konstatuje starostka.
Teprve delší čas odkryje všechna pozitiva, případně negativa realizované reformy veřejné správy. Nicméně již nyní se ukazuje, že bude zapotřebí v nejbližší době ujasnit vztahy i kompetence mezi jednotlivými složkami územní správy. Cílem musí být vytvoření mechanismů, které ji občanovi zpřehlední a zaručí poskytování kvalitních služeb.
