Také ve Slovenské republice si uvědomují, že zejména malé obce mají problémy s výkonem činností v přenesené působnosti i se zajišťováním svých základních úkolů. Obvykle nemají ani možnost získat na svém území dostatečně vysoké daňové příjmy. K řešení těchto problémů by měly přispět společné obecní úřady, které právní zakotvení získaly v novelizované podobě zákona č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.
Základní podmínkou pro vznik společného obecního úřadu je dohoda o způsobu jeho financování. Smlouva, jíž tento úřad vzniká, musí být schválena nadpoloviční většinou všech poslanců jednotlivých obecních zastupitelstev a podepisují ji starostové všech zúčastněných obcí. Pro naši redakci to uvedla Martina Petruščáková z tiskového odboru Ministerstva vnitra SR. I když společné obecní úřady jsou nástrojem zejména pro pomoc malým obcím, dohodnout se na jejich vytvoření mohou kterékoliv obce ve Slovenské republice, a to bez ohledu na svoji velikost.
Činnost společného úřadu řídí přednosta, který spolupracuje se starosty všech obcí, které podepsaly smlouvu. Přednostu jmenuje a odvolává starosta obce, v níž má společný obecní úřad sídlo. Společný obecní úřad je zřizován v té obci, jejíž sídlo je pro občany všech ostatních obcí nejvýhodnější (nejdostupnější).
PRÁVA OBCÍ ZŮSTANOU ZACHOVÁNA
Společný obecní úřad není právnickou osobou a jeho vznikem nedochází k omezení práv jednotlivých obcí, které se na jeho ustavení dohodly. Proto tento úřad nemůže vydávat vlastní rozhodnutí, ale pouze připravuje odborné návrhy pro rozhodnutí obcí (starostů) a obce si jej zřizují především proto, aby pro ně zajistil činnosti, které není ekonomicky výhodné vykonávat samostatně. Martina Petruščáková v té souvislosti uvádí například činnosti spjaté se stavebním řízením, ochranou přírody, péčí o pozemní komunikace či vodní hospodářství, pečovatelskou službou, regionálním rozvojem a školstvím, stejně jako s vyvlastňovacím řízením. Jednotlivé obecní úřady nadále slouží občanům v záležitostech, jejichž zajišťování nepřešlo na společný obecní úřad.
Společný obecní úřad vzniká na základě dobrovolné spolupráce a vzájemné výhodnosti a všechny obce, které jej založí, v něm mají rovnocenné postavení. Úřad je financován obcemi z jejich příjmů či státem, jde-li o přenesený výkon státní správy. Financování společných obecních úřadů přitom musí být pokryto v plné výši.
Zajímalo nás, zda se vznikem společných obecních úřadů, dochází na Slovensku i ke snižování nákladů na veřejnou správu a zda tento krok také přispěl k omezení počtu úředníků. Martina Petruščáková odpověděla, že Ministerstvo vnitra SR o tom nemá dostatečné informace, protože obce nejsou povinny mu odevzdávat ani údaje o počtu zaměstnanců, ani o výši nákladů na společné obecní úřady.
OKRESNÍ ÚŘADY SKONČÍ
Na Slovensku od 1. ledna 2004 zanikne 79 okresních úřadů a v kompetenci Ministerstva vnitra SR bude působit 8 krajských, 50 obvodních a 64 detašovaných pracovišť. Krajské a obvodní úřady budou vykonávat státní správu na úsecích všeobecné vnitřní správy, živnostenského podnikání a civilní ochrany. Do jejich působnosti bude rovněž patřit obrana a bezpečnost státu a řízení v krizových situacích. Krajské a obvodní úřady budou také koordinovat prevenci kriminality, protidrogových opatření a práci s romskou menšinou.
Krajské úřady budou rozpočtovou organizací napojenou na rozpočet Ministerstva vnitra a budou mít postavení právnické osoby. V čele s přednosty, jmenovanými vládou na návrh ministra vnitra, budou koordinovat činnost obcí a vyšších územních celků.
Obvodní úřady nejsou právnickými osobami a jejich práce bude řízena a kontrolována příslušným krajským úřadem, který také bude zabezpečovat jejich financování. V čele obvodního úřadu stojí přednosta, jmenovaný ministrem vnitra. Podle návrhu zákona přednosta obvodního úřadu koná samostatně v administrativních záležitostech, ale nerozhoduje v majetkové a pracovní oblasti.
Martina Petruščáková zdůraznila, že loni na krajských a okresních úřadech pracovalo 17 727 zaměstnanců. Od 1. ledna 2004 bude na Slovensku v rámci druhé reformy státní správy na krajských a obvodních úřadech pracovat už jen 8202 zaměstnanců.
Příklady činnosti společných obecních úřadů
Nejvíce obcí (84) vytvořilo jeden společný obecní úřad v okrese Bardějov. Úřad tam pracuje pro 42 546 občanů a vykonává činnosti spjaté se stavebním řízením, pečovatelskou službou a školstvím.
Největšímu počtu občanů (98 730) slouží společný obecní úřad v Banské Bystrici (25 obcí).
Nejméně obcí (3) založilo společný obecní úřad v Borském Mikuláši (okres Senica). Kompetence ve stavebním řízení vykonává pro 5074 občany.
Nejmenšímu počtu občanů (2635) slouží společný obecní úřad pro tři obce v okrese Nitra a má působnost ve stavebním řízení.
Pramen: MV SR
