V uplynulých pěti letech zainvestovala česká města desítky hektarů průmyslových zón, které spolu se stabilní politickou situací, kvalifikovanou pracovní silou a dobrou geografickou polohou přispěly k tomu, že do země přicházejí a vytvářejí nová pracovní místa zahraniční investoři. Vzhledem k prosazujícím se menším projektům stále větší šanci přilákat investory budou mít u nás menší města do 10 tisíc obyvatel.
Podle údajů společnosti Ernst&Young, která pravidelně monitoruje nové investice v jednotlivých evropských zemích, od konce minulého desetiletí trvale roste atraktivita České republiky pro umístění nových investičních projektů. V roce 2002 se ČR dostala již na 6. místo podle počtu nových oznámených projektů (prakticky na úroveň Maďarska a Španělska, za Velkou Británii, Francii a Německo). Stačí tedy postavit za městem na zelené louce zónu a investoři se jen pohrnou?
NOVÝCH 70 TISÍC MÍST
Podle našich údajů vzniklo v ČR na zelené louce od roku 1995 nejméně 194 podniků, které vytvořily téměř 70 tisíc pracovních míst. Je známou pravdou, že nové investice si vybírají tradiční průmyslové oblasti s dobrou dopravní dostupností, a tak z jednotlivých krajů je na prvním místě Ústecký s 31 novým podnikem, následován Středočeským a Olomouckým (oba 24). Relativně úspěšné jsou dále i kraje Liberecký, Plzeňský a Pardubický se zhruba 15 novými projekty, nicméně neexistuje kraj, který by nepřilákal alespoň 5 firem.
Dosud také platilo, že investoři přicházejí spíše do větších měst, a to z několika důvodů - větší města byla dříve schopna zainvestovat průmyslovou zónu a investorům mohla nabídnout kvalitnější zdroje pracovní síly i další výhody počínaje hotelovým ubytováním a konče kvalitnější asistencí ze strany městského úřadu. Mezi malé obce, které se svou nabídkou zóny uspěly, patří potom nejčastěji ta, která jsou v přímém dosahu Prahy nebo Brna (Rudná, Ráječko), leží přímo na dálnici (Žebrák) anebo mají významnou konkurenční výhodu pro některý specifický obor průmyslu (Ždírec nad Doubravou pro průmysl dřevozpracující).
ČR NA TRHU INVESTIC V EVROPĚ
V roce 2002 bylo v celé Evropě oznámeno 1895 nových projektů, český podíl činí v posledních dvou letech vždy 5 %, přičemž investice v zemích EU klesají a naopak rostou do zemí východní a střední Evropy (a Portugalska). Přes pokračující celkový pokles zůstávají na stabilní úrovni celkové investice zemí EU a pomalu přibývá investorů japonských (což pozoruje i Česká republika, která má mezi nimi dobrou reputaci).
Z jednotlivých regionů je stále na prvním místě Londýn, mezi nejrychleji rostoucí patří také Ústecký a Liberecký kraj. Nicméně 10 z prvních dvanácti regionů v roce 2001 si i loni udrželo své pozice, což dokazuje, že firmy raději investují do "prověřených" lokalit.
Trend snižování počtu pracovních míst na jeden projekt však pokračuje, v roce 2002 jich bylo přímými zahraničními investicemi v Evropě vytvořeno 242 000 ve srovnání s 340 000 v roce 2001. Projektů, které vytvoří více než 1000 pracovních míst, bylo loni pouze 20 za celý rok. Z toho 7 dodal automobilový průmysl a 6 elektrotechnický. Celkem 11 z 20 největších projektů míří do východní Evropy (žádný z nich do ČR) a ten zcela největší (5000 zaměstnanců) na Ukrajinu. Naopak malé projekty (do 200 pracovních míst) trvale zvyšují svůj podíl, a to na 55 % v roce 2002.
SOFTWARE JASNĚ VEDE
Mezi pět nejaktivnějších sektorů v Evropě v roce 2002 patří software (292 projektů), automobilové komponenty (153), služby pro podniky (129), elektrotechnický (127) a farmaceutický průmysl (113). V ČR jsou v posledních pěti letech trvale zdaleka nejvýznamnějšími obory automobilový a elektrotechnický, následovány strojírenstvím a zpracováním plastů.
Celkem 15 % všech evropských projektů patří do oblasti softwaru, kde jsou hlavním investorem USA (následovány Indií) a hlavní destinací Velká Británie spolu s Francií, Německem a Španělskem (a v těchto zemích hlavní města). Východní a střední Evropa v této oblasti výrazně zaostává a prakticky se na těchto projektech nepodílí.
Dalších 13 % projektů přináší výroba automobilových komponentů (153) a montáž automobilů a motorů (92). Nejdůležitějšími investory jsou japonské a německé firmy. V oblasti automobilových komponentů je na prvním místě mezi příjemci Česká republika s 27 novými projekty za rok 2002, která třetí rok po sobě porazila dříve nejsilnější Velkou Británii. Mezi čtyři nejúspěšnější regiony v tomto ohledu patří i Ústecký a Plzeňský kraj.
Elektrotechnický průmysl přilákal 127 nových projektů, což je proti roku 2001 pokles o 27 %. Nejdůležitější investoři pocházejí z USA, Německa a Japonska. Mezi příjemci jsou na prvním místě Velká Británie a Francie, Německo poněkud posílilo svou pozici a trvale vysoko se udržují Maďarsko, ČR a Rakousko.
Zatímco v celé Evropě směřuje do výroby 46 % nových projektů, v ČR stejně jako ve střední a východní Evropě je tento podíl mnohem vyšší, zhruba devadesátiprocentní. Tím se stáváme jednou z nejvýznamnějších destinací v oblasti výrobních investic a tuto pozici stále upevňujeme. Čtyři nejúspěšnější země v lákání těchto investic jsou Velká Británie, Francie, Irsko a Španělsko. Podíl projektů ve střední a východní Evropě je prozatím zanedbatelný (pod 5 %). Nejde o projekty velké počtem zaměstnanců, ale dlouhodobě perspektivní.
PRÁCE BUDE PŘIBÝVAT POMALEJI
Vnější investice budou i v dalších letech patřit k žádoucím podnětům místního ekonomického rozvoje. Podle nedávného průzkumu u 335 podnikatelů z Německa 46 % z oslovených se právě teď rozhoduje o investicích v roce 2004 a chce investovat do ČR. Hned v závěsu za námi je Polsko (44 %) a Maďarsko (42 %).
Jelikož v západní Evropě směřují investice do softwaru, výzkumu a vývoje a dalších služeb a "vzdálenější" východoevropské země neposkytují takovou kombinaci geografické polohy, politické stability a kvalifikace pracovní síly, ČR by měla i nadále být spolehlivou oblastí pro umístění nových výrobních investic v automobilovém a elektrotechnickém sektoru. Novou investici v těchto oborech je však možno očekávat maximálně v řádu 300 až 500 zaměstnanců, spíše však 100 až 200, a to vzhledem jak k celoevropským trendům, tak k místnímu převisu poptávky po pracovní síle.
Připravená průmyslová zóna však bude pouze nezbytnou podmínkou úspěchu, investoři se stále více budou rozhodovat podle dostupnosti kvalifikované pracovní síly a míry spolupráce a pomoci ze strany místní správy. Vzhledem ke zmenšujícím se projektům mohou mít větší šanci i města do deseti tisíc obyvatel. Pro velká města naopak můžeme očekávat pozitivní trend ve změně typu investic z čistě výrobních k vyššímu podílu výzkumu a vývoje a logistických a distribučních center.
