Kdysi byl pivovar téměř v každém městě i městečku. V roce 1900 jich bylo v českých zemích celkem 804, v roce 1971 ještě rovných sto a loňské statistiky uvádějí 54 činných pivovarů.
Vznik značné části pivovarů, včetně proslulého Měšťanského pivovaru v Plzni (nynějšího Plzeňského Prazdroje), je spojen s jedním z nejstarších historických městských práv - s právem várečným. Toto právo bylo udělováno zejména nově zakládaným městům od doby vlády posledních Přemyslovců ve 13. století. Právo vařit pivo se obyvatelům měst přiznává také ve Zlaté bule Karla IV. z roku 1356. Poddanská města získávala právo várečné podle vzoru královských měst později od vrchnosti, k jejímuž panství náležela. Nejstarší doklady o pivovarech právovárečníků nebo obcí pocházejí ze 13. a 14. století. Tak jsou doloženy například pivovary v Teplé (1200), Olomouci (1250), Německém Brodě (1333), Vodňanech (1336) nebo Třeboni (1379).
DALŠÍ VÝVOJ PRÁVA VÁREČNÉHO
Vývoj tohoto práva v rámci jednotlivých měst nebyl už ani tak výsledkem rozhodnutí panovníků, ale především následkem utváření majetkoprávních poměrů a řádů mezi obyvateli města. Postupně se právo várečné stalo výsadou privilegované skupiny právovárečných měšťanů a bylo obvykle spojeno s vlastnictvím domů uvnitř hradeb. Přitom zejména ve 14. a 15. století se za řemeslo považovalo pouze sladovnictví, vaření piva patřilo většinou mezi obchodní činnosti. Asi nejvýznamnější historickou změnou v oblasti práva várečného bylo uzavření tzv. Svatováclavské smlouvy v roce 1517, která šlechtě oficiálně povolila již předtím hojně provozované vaření piva. Výroba piva pak byla po několik století jedním z hlavních zdrojů příjmů šlechtických velkostatků.
Právo várečné nebylo nikdy výslovně zrušeno. Po roce 1989 proto na některé pivovary uplatnili restituční nároky majitelé a podílníci právovárečných domů. Jedním z takových pivovarů, které se znovu staly "měšťanskými", je i Měšťanský pivovar v Poličce.
Začínali od nuly
Na tzv. Svatováclavském zemském sněmu v roce 1517 bylo právo várečné přiřknuto 113 právovárečným domům v Poličce. Později bylo zaznamenáno i v pozemkových knihách. V roce 1771 byl zřízen pivovar uprostřed města v domě č. 15, kde se vařilo pivo kvašené tzv. svrchním kvašením. Na základě usnesení právovárečného měšťanstva byl však v roce 1864 postaven nový pivovar za městem, kde stojí dodnes. Pivovar byl potom pronajímán až do roku 1892, kdy hospodaření přešlo plně do režie právovárečného měšťanstva.
V roce 1950 nebyl Měšťanský pivovar v Poličce znárodněn jako obchodní společnost, ale byl odebrán jednotlivým právovárečníkům, vyjmenovaným ve znárodňovacím výměru. Jejich potomci pak vložili vydaný majetek do stejnojmenné akciové společnosti. Prvního května 1994 převzali torzo pivovaru, který měl být podle představy socialistických plánovačů již v roce 1967 uzavřen.
"Pivovar byl ve velmi špatném stavu - bez piva, zásob a peněz. Pivo a zásoby jsme museli odkoupit a peníze našetřit," vzpomíná na nedávnou historii Měšťanského pivovaru v Poličce předseda jeho představenstva Ing. Karel Witz.
Po roce 1989 se pivovaru ujali potomci lidí, kteří tu dříve pracovali. Pokračovali tak v práci předků, kteří byli s pivovarem a městem Poličkou nejrůznějším způsobem spojeni.
"Obnově Měšťanského pivovaru v Poličce jsme věnovali dvanáct let svého života. Bez lokálního patriotismu, nadšení a tvrdé práce by to nešlo," říká Ing. Karel Witz, jehož děd v pivovaru kdysi také pracoval.
Produkce Měšťanského pivovaru se od roku 1994 téměř zdvojnásobila, pozitivně se vyvíjely i další hospodářské ukazatele.
Nepřímá podpora
Pivo se v Poličce vaří jak pro místní obyvatele, tak pro návštěvníky, kteří sem přicházejí obdivovat historické památky a přírodní krásy města a regionu Vysočina.
Polička byla založena v roce 1265, ale její památky dost utrpěly při velkém požáru roku 1845. Tehdy byly zničeny s výjimkou tří objektů všechny domy. Poté byla znovu vystavěna a opravena. Pokud jde o městské opevnění, jeho rekonstrukce probíhá od roku 1955. Turisté také často navštěvují věž kostela, kde strávil část svého dětství hudební skladatel Bohuslav Martinů. Památky mají nepochybně vliv na intenzitu turistického ruchu, ale je těžké určit míru, pokud to nejsou mimořádně významné objekty se statisticky sledovanou návštěvností. Turistický ruch v Poličce pozitivně ovlivňují i kulturní pořady, hojně navštěvované akce spolku Rybářství Vysočina a také některá atraktivní místa v okolí, například hrad Svojanov.
"Měšťanský pivovar pořádá vždy poslední sobotu v červnu Den otevřených sklepů se společenským programem. Tuto akci navštěvují především naši příznivci z regionu, ale každoročně přijíždějí i hosté a obchodní partneři z celé republiky. Podílíme se například na pořádání jazzového festivalu a na dalších kulturně společenských aktivitách ve městě. Nepřímo tím podporujeme i rozvoj turistiky. Zhruba 90 % našeho piva se prodává v Poličce a v okolí, návštěvníci města se tak často stávají našimi zákazníky a tím zase napomáhají rozvoji pivovaru," vysvětluje Ing. Karel Witz.
Každá ekonomicky činná místní firma, včetně Měšťanského pivovaru, je pro Poličku s téměř 9300 obyvateli zdrojem peněz prostřednictvím sdílených daní. Vzhledem k velikosti města má i relativně malý podnik význam pro zaměstnanost zdejších lidí. "Kromě toho je město díky historickému vlastnictví tří právovárečných domů spoluvlastníkem našeho pivovaru, má tudíž právo se podílet na zisku. Je proto poněkud překvapivé, že město samo soudem stvrzenou oprávněnost restitucí ostatních právovárečníků popíralo a dodnes popírá," uvedl Ing. Karel Witz.
Předseda představenstva Měšťanského pivovaru se však nezapomene pochlubit tím, že vzácné návštěvy v Poličce obvykle vítají nefiltrovaným pivem a čerstvými rohlíky z místní, rovněž historické, pekárny: "Řečeno slovy mého kolegy z oboru, prezidenta Evropské pivovarské společnosti, je pivovar pro město požehnáním. Za sebe pouze doplním, že smyslem našeho počínání je, aby pivovar byl požehnáním hlavně pro lidi z Poličky."
- hm -
