V tomto díle se budeme věnovat problematice přerušení a zastavení řízení, včetně oznámení zahájení řízení.
Správní řád upravuje obecně otázku přerušení řízení (§ 29). Správní orgán přeruší řízení, jestliže bylo zahájeno řízení o předběžné otázce (§ 40) nebo jestliže byl účastník řízení vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky podání (§ 19 odst. 3) /§ 29 odst. 1 správního řádu/. Správní orgán může též přerušit řízení nejdéle na dobu 30 dnů, pokud to z důležitých důvodů navrhnou shodně účastníci řízení (§ 29 odst. 2). Proti rozhodnutí o přerušení řízení se nelze odvolat (§ 29 odst. 3). Správní orgán v řízení pokračuje z vlastního podnětu nebo z podnětu účastníka řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, popřípadě jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 2 (§ 29 odst. 4). Pokud je řízení přerušeno, lhůty podle tohoto zákona neběží (§ 29 odst. 5).
Pokud je dán některý z obligatorních (povinných) důvodů pro přerušení řízení, správní orgán řízení přeruší vždy (je povinen jej přerušit). Doba přerušení řízení není v těchto případech stanovena a ani se v rozhodnutí o přerušení řízení neuvádí. Logicky platí, že řízení je přerušeno tak dlouho, dokud trvají důvody, pro které bylo přerušeno.
Stavební zákon však obsahuje speciální (odchylnou) úpravu, když stanoví, že se vždy určí lhůta k odstranění nedostatků podání, která v případě územního řízení nesmí být delší než 12 měsíců. Řízení je tedy vždy přerušeno buď do doby, než odpadnou důvody, pro které bylo přerušeno (tj. na kratší dobu než stavební úřad stanovil), anebo do doby, kterou stavební úřad v rozhodnutí stanovil jako maximální lhůtu.
Zastavení řízení
Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví (§ 35 odst. 3 věta třetí stavebního zákona). Stavební zákon v tomto případě určuje, jak bude stavební úřad postupovat, nebude-li navrhovatelem dodržena lhůta pro odstranění nedostatků podání. Správní řád upravuje (§ 30) otázku zastavení řízení opět obecně s tím, že speciální předpis může stanovit odlišný postup. Správní orgán zastaví řízení, vzal-li účastník návrh na jeho zahájení zpět a souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení, nebo odpadl-li důvod řízení zahájeného z podnětu správního orgánu (§ 30 správního řádu). Toto ustanovení umožňuje zastavit správní řízení pouze ve dvou případech. Vzhledem k tomu, že jde o velmi úzce vymezený okruh důvodů, upravují některé zvláštní předpisy (zákony) další důvody pro zastavení řízení, zejména jestliže nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny nedostatky podání, když příkladem je stavební zákon.
Oznámení zahájení řízení
Otázku oznámení zahájení řízení upravuje opět obecně správní řád. O zahájení řízení uvědomí správní orgán všechny známé účastníky řízení; jestliže mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, uvědomí je o zahájení řízení veřejnou vyhláškou (§ 19 odst. 3 správního řádu). Tohoto vyrozumění není však třeba vůči účastníkovi, na jehož návrh (žádost) bylo řízení zahájeno. Stavební zákon pak stanoví další náležitosti oznámení zahájení řízení. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo a den ústního jednání, případně místního šetření, sdělí jeho účastníkům nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto (§ 36 odst. 1 stavebního zákona). Jde především o oznámení data konání ústního jednání, které je obligatorní, a zpravidla také místního šetření.
autor je právník, odborný asistent na katedře
společenských věd Stavební fakulty ČVUT
