V tabulkách porovnávajících korupci v jednotlivých státech zaujímá Česká republika nelichotivá přední místa. Zlepšit tento stav by měla napomoci i činnost mezinárodní nevládní organizace Transparency International. Místopředsedou její pobočky v ČR je Mgr. Bohdan Dvořák, kterému jsme položili několik otázek.
Pokud jde o korupci ve veřejné správě, jaké místo mezi postkomunistickými zeměmi zaujímá naše republika?
Česká republika klesla v roce 2002 v indexu vnímání korupce na 52. místo z celkem 102 zemí, kde byl tento index měřen. Z postkomunistických zemí jsou za ní pouze Rumunsko, Albánie, Ukrajina a Rusko. To rozhodně nesvědčí o tom, že by se situace v této oblasti dala hodnotit pozitivně. Jen pro srovnání: V roce 1999 jsme byli na 39. místě. Za námi byly tehdy např. Polsko, Slovensko, Bělorusko a Chorvatsko. Možná tento trvalý pokles ve světovém žebříčku je varovnějším signálem než samo umístění.
Podle jakých kritérií se sestavují tyto žebříčky?
Tyto indexy jsou založeny pouze na vnímání určité situace. Je nemožné srovnávat úroveň korupce v různých zemích na základě primárních empirických dat, například podle počtu zatčených osob či počtu soudních případů. Takové údaje obecně neodrážejí opravdovou úroveň korupce v příslušné zemi, ale spíše schopnost žalobců, soudů či médií korupci odhalovat. Jediná metoda sběru dat vhodných pro srovnání je stavět na zkušenostech a vnímání situace těmi, kdo jsou nejvíce vystaveni korupci, tedy podnikatelů, analytiků, zástupce obchodních komor atd.
Index vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI), vydávaný organizací Transparency International, seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. Jde o složený index. Vychází z výsledků několika nezávislých průzkumů mínění a výzkumů uskutečněných mezi zástupci podnikatelské sféry, analytiky a zástupci odborné veřejnosti. Index CPI buduje veřejné povědomí o problému korupce a pomáhá vyvíjet tlak na vládní instituce, aby se tímto problémem začaly přímo zabývat, a to v souvislosti s řešením pošramocené mezinárodní pověsti své země, jak ji odráží index CPI. Podrobnější popis metodiky stanovení indexu CPI v roce 2002 je k dispozici na internetové adrese www.transparency.org/cpi/index.html#cpi nebo www.gwdg.de/~uwvw/2002.html. Spolehlivost závěrů CPI zdůrazňuje fakt, že z pověření Transparency International uskutečnil institut Gallup International průzkum mezi respondenty z reformních ekonomik, kteří měli zhodnotit fungování veřejných činitelů v rozvinutých zemích. Výsledky průzkumu vykazují velkou shodu s ostatními zdroji. To naznačuje, že vnímání korupce, které CPI odráží, nepodléhá vlivům místních kulturních podmínek, ale reprezentuje globální pohled.
Na kterých úsecích veřejné správy dochází u nás nejčastěji ke korupci?
Obecně v územních samosprávách, konkrétně v oblasti zadávání veřejných zakázek. Dalo by se však konstatovat, že korupce se projevuje prakticky ve všech oblastech veřejné správy. Nevyhýbá se ani soudům, exekutorům, vězeňské službě, celníkům a policistům, tedy těm institucím, které by vlastně měly být pilíři boje proti korupci.
Proč tomu tak je?
V oblasti veřejných zakázek, kterou i EU vnímá jako nejkritičtější, se zejména u obcí a měst projevuje několik vlivů. Je to bohužel nízká úroveň znalostí a odborných zkušeností kompetentních úředníků a členů zastupitelstev. Soutěže se často vypisují tak, že umožňují obcházet zákon. Dále je to velký vliv osobních známostí a vazeb na místní úrovni. To vše dohromady, včetně obecných neduhů dotační politiky, vede k tomu, že vzniká silný tlak na vedení radnic. Účastníci soutěží pod pohrůžkou stížnosti k Úřadu pro hospodářskou soutěž mohou města a obce připravit o možnost čerpání dotací, velmi často přiznávaných na konci kalendářního roku, kdy každý den prodlení může znamenat definitivní ztrátu tolik potřebných finančních zdrojů. To je důvod, proč se snaží zadavatelé odvrátit tuto hrozbu příslibem či přidělením nějaké další zakázky. Tím se dopouští dalších chyb.
Veřejnost se často domnívá, že odhalené případy korupce jsou pouze vrcholky ledovce. Máte možnost poukazovat na jednotlivé případy, nebo získané poznatky spíše jen zobecňujete?
Transparency International (TI) se aktivně nezúčastňuje vyšetřování jednotlivých případů korupce. TI je apolitickou, nestrannou organizací, jejímž hlavním cílem je v celosvětovém měřítku zvyšovat povědomí o problému korupce. Přímá účast na prošetřování jednotlivých korupčních případů by znamenala odchýlení od tohoto poslání. Svou roli vidí především v úsilí o zvýšení transparentnosti v ekonomické i politické sféře, a to v globálním měřítku.
Je však pravda, že vyloženě kriminální delikty s vysokou společenskou nebezpečností, jako je například případ Karla Srby, mohou veřejnost vést k myšlence, že se situace v této oblasti dramaticky zhoršuje a každý nepovšimnutý případ korupce v místních podmínkách se s těmito kauzami porovnává a zobecňuje. Existují i tzv. korupční mýty, které ještě zhoršují pověst naší veřejné správy až na úroveň skutečně mafiánských společností.
Pomůže ke zlepšení situace přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek nebo o střetu zájmů? Jsou to podle vás jediné prostředky k omezení korupčního jednání v obcích?
K negativním dopadům vysoké míry korupce patří podkopávání legitimity veřejných institucí, vytváření paralelních a nedemokratických mocenských struktur, deformace hospodářské soutěže a nadbytečné transakční náklady pro podnikání. Proto by se měla veřejná správa na všech úrovních snažit o znovuzískání ztracené důvěry v právní řád.
Domníváme se, že oblast střetu zájmů v politickém životě si zaslouží velmi výraznou úpravu, která by konfliktu zájmů na všech úrovních dokázala účinně zamezit. Těch prostředků je ale rozhodně víc. Samotné přijetí zákona nás nespasí. Naším cílem je přijetí komplexního kodexu norem. Korupční symbióza politických elit s vlivnými ekonomickými skupinami je totiž pro fungování každého demokratického systému největším nebezpečím, i když nejběžnějším typem je "drobná" korupce praktikovaná (často špatně placenými) úředníky veřejné správy. Pokud se však neřeší, malé úplatky narůstají. Roztáčejí korupční spirálu. Drobná korupce komplikuje každodenní život a věrně odráží její závažnější formy na vyšších úrovních.
Společnost Transparency International sídlí v Berlíně a její výzkumné centrum v Londýně. Prostřednictvím více než devadesáti poboček však monitoruje poměry v jednotlivých zemích. Pobočka v ČR má svoji Valnou hromadu členů, jí volenou Výkonnou radu a Revizní radu. Všechny její provozní a servisní služby zajišťuje Kancelář v čele s výkonným ředitelem. Přestože to jsou nepočetné orgány, význam jejich aktivit v souvislosti se zvyšujícím se tlakem proti korupci narůstá.
