Obce a města mají možnost získat od Pozemkového fondu půdu ovšem podle zákonem jasně definovaných podmínek. Spolupráce municipalit s Pozemkovým fondem ale probíhá také při převodu půdy kvůli vypořádání tzv. restitučních nároků. O podrobnostech jsme hovořili s Ing. Josefem Miškovským, předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu.
Mají obce a města zájem o převod pozemků?
Obce projevují zájem zejména o bezúplatné převody za účelem bytové výstavby či veřejně prospěšných staveb. O úplatné převody se zajímají do té míry, do jaké zřejmě mají peníze na nákup. Nedostatek finančních prostředků je vede možná k tomu, že v poslední době mají tendenci zařazovat do územního plánu jako veřejně prospěšné i stavby, které se vymykají pojmu veřejné prospěšnosti, jak ji lze dovodit ze stavebních předpisů. Jako příklad je možno uvést žádost o pozemky pro zřízení golfového hřiště. Novinkou je, že napříště můžeme obcím převádět pozemky k výsadbě zeleně, a to bezúplatně.
Pokud projevený zájem obce o pozemky má splňovat podmínky řádného návrhu na převod, musí být zcela konkrétní nejen ve specifikaci žádaného pozemku, ale také co se týče právního důvodu převodu. Při tom obce chybují nejčastěji. Jejich žádosti se například neopírají o již schválený územní plán nebo právní důvod převodu ještě nenastal nebo pozemky nejsou dostatečně označeny apod. Tyto žádosti pak nemohou mít právní účinky návrhu na převod, jak by si obec přála, ale mohou na dlouhou dobu zablokovat převod pozemků osobám, které všechny podmínky již splňují.
Pomineme-li nedostatky, o kterých jste hovořil, jaké další překážky obvykle brání převodu půdy ze státu na města a obce?
Některé překážky převodu státních zemědělských pozemků jsou přímo vymezeny v § 2 zákona č. 95/1999 Sb. Převod nelze uskutečnit, pokud je například na pozemek uplatněn nárok oprávněnou osobou, o němž nebylo dosud rozhodnuto. Další problém nastává u pozemků, které byly církevním majetkem k 25. únoru 1948. Pozemek také nesmí být určen schváleným návrhem komplexní pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest, pro technická, vodohospodářská a ekologická opatření či být součástí vojenského újezdu apod. Konečně pozemky nesmějí být zahrnuty v privatizačních projektech ani být součástí národních přírodních památek, národních přírodních rezervací a prvních a druhých zón národních parků. Nejčastější překážkou je dosud nezapsaný majetek obcí.
Co byste doporučil obcím pro zajištění hladkého převodu?
Základem je vyžádat si formuláře žádosti, které mají k dispozici naše územní pracoviště. Z těch formulářů vyplývá všechno, co by obec měla zařídit a uvést. Pokud obec pošle úplnou a konkrétní žádost a nejsou žádné zákonné překážky převodu, lze uzavřít smlouvu poměrně rychle a my nemusíme vypisovat nabídky či pořádat veřejně obchodní soutěže. Vždy by měly být přesně označeny pozemky, uvedeno podle kterého ustanovení zákona se obec převodu domáhá, a doloženo, že právem.
Častý problém spočívá v tom, že obce žádají, a přitom nemají schválený územní plán. Pozemkový fond potom musí žádat doplnění a je s tím zbytečná práce na obou stranách. Chápu, že obce si tím zajišťují, abychom neprodali pozemky, které chtějí využívat, ale nemají-li dosud schválenou územně plánovací dokumentaci, zákon zpravidla převod neumožňuje.
Existuje možnost pro obce, které nemají územní plán, získat pozemek od Pozemkového fondu?
Není-li územním plánem zastavitelné území obce jednoznačně vymezeno, podle zákona o převodech státní půdy tato možnost existuje pouze u pozemků určených k zastavění rozhodnutím o umístění stavby. Takto jsme pomohli obcím po loňských povodních, kdy jsme na nejvíce postižené obce bezúplatně převedli několik desítek hektarů půdy jen na základě vydaného územního rozhodnutí pro bytovou výstavbu.
Na začátku letošního srpna nabyl účinnosti zákon č. 253/2003 Sb., který přináší některé změny v postupu Pozemkového fondu ČR při prodeji státní zemědělské půdy oprávněným osobám. Jaké hlavní změny zákon obsahuje?
Podle nového znění zákona o půdě je možnost bezúplatného převodu jiných pozemků omezena na dobu dvou let. U nároků vzniklých na základě rozhodnutí pozemkového úřadu začíná lhůta běžet po 6. srpnu 2003 dnem nabytí právní moci a pokud rozhodnutí pozemkového úřadu nabylo právní moci před 6. srpnem 2003, končí možnost bezúplatného převodu 31. prosince 2005. Pro oprávněné osoby, u kterých pozemkový úřad nerozhodoval a nárok na náhradu vznikl přímo ze zákona, končí tato možnost uplynutím dvou let ode dne, kdy právo na převod mohly uplatnit poprvé.
Změna nastala i v podmínkách prodeje státních zemědělských pozemků oprávněným osobám podle zákona č. 95/1999 Sb., tzv. zákona o prodeji státní půdy. Oprávněnou osobou se napříště rozumí nejen ta, které nebyly původní pozemky vydány pozemkovým úřadem, ale i ta oprávněná osoba, o jejíchž nárocích pozemkový úřad nerozhodoval proto, že původní pozemky byly v držení fyzické osoby. Obě tyto skupiny oprávněných osob jsou nyní při prodeji půdy ve stejném postavení. Mají při prodeji podle § 7 přednost i před nájemci za předpokladu, že již v žádosti o prodej pozemku uplatní nároky, které vznikly nevydáním původních pozemků v katastrálním území obce nebo v katastrálním území sousedícím s katastrálním územím, do něhož náleží pozemek určený k prodeji. V každém případě je ale podmínkou přednosti, aby uplatněné nároky činily nejméně 70 % minimální ceny prodávaného pozemku.
Z jakých důvodů nejsou dosud vypořádány nároky oprávněných osob, jejichž postavení nově upravuje zákon č. 253/2003 Sb.?
V některých případech nemusí být dosud rozhodnuto pozemkovým úřadem nebo soudem o restitučním nároku. Došlo například k odvolání k soudům a ty případy nejsou stále dořešeny a stále běží proces rozhodování. Dalším důvodem je, že oprávněné osoby získávají nárok na pozemek, ale nevezmou si jej.
Které další problémy vyvstávají při vydávání majetku restituentům?
Pozemky oprávněným osobám nebyly vydány třeba proto, že původně sice byly vedeny jako zemědělská půda, ale nyní na nich stojí továrny či silnice. Oprávněné osoby potom požadují stavební pozemek např. pro účely výstavby rodinného domu. Takových je ale málo a mají na ně právo obce.
Možnou příčinou je také fakt, že restituenti si dosud nevybrali náhradní pozemek, nebo tak nečiní z jiných důvodů. Od účinnosti zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji státní půdy jsme přitom nabídli již 200 tisíc hektarů, ale žádostí od oprávněných osob bylo jen 30 %. V následujících dvou letech vytvoříme nabídku pro dalších 200 tisíc hektarů.
Dá se říci, že oprávněné osoby čekají na finanční plnění spíše než na pozemky?
Finanční plnění je možné už od roku 1991. Je to jeden ze způsobů a my jsme za něj velmi vděční, protože nemusíme řešit střety zájmů o stejný pozemek a finanční náhrady nejsou ani administrativně náročné.
Lze odhadnout, kolik za dva roky, po jejichž uplynutí nebude možné oprávněným osobám převádět jiné pozemky, zůstane nevypořádaných nároků?
Upozorňuji, že půjde o velmi hrubý odhad, ale my předpokládáme, že z těch 2,7 miliard korun, které zbudou ve finančním vyjádření ke konci tohoto roku, zůstane zhruba 1,2 miliardy korun nevypořádaných nároků po uplynutí zmiňovaných dvou let.
Pokud někdo čeká na finanční plnění, může je využívat již od roku 1994, kdy jsme nabízeli akcie restitučního investičního fondu v hodnotě zhruba 400 korun (nominálně 1000 korun). Potom částka vyskočila zhruba na 6 tisíc korun, kdy se nám podařilo vydat náhrady za pozemky v hodnotě jedné miliardy korun. Nyní nabízíme směnky Fondu národního majetku, které se jako cenné papíry nebo finanční hodnota vydávají náhradou za nevydané pozemky a jsou splatné do 4 měsíců.
V jakých regionech se daří vypořádávat nároky uspokojivě a které naopak zaostávají?
Historicky se více zestátňovalo v pohraničí, a proto je tam více nevypořádaných nároků. Zatím lze konstatovat, že žádné regionální pracoviště nemá agendu uzavřenu.
Legislativa spjatá s převody půdy
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (tzv. zákon o půdě)
Zákon č. 95/1999 Sb., o prodeji státní zemědělské půdy ve znění pozdějších předpisů
Převody půdy na obce a města
Převody pozemků na obce a města je možné realizovat několika způsoby, přičemž každý je upraven jiným právním předpisem:
spolu se stavbami je možno privatizovat i pozemky (zastavěné, funkčně související se stavbami, v oplocených areálech apod.) - upravuje zákon č. 92/1991 Sb. v platném znění. Převod je úplatný (dle účetní ceny) nebo bezúplatný. O způsobu převodu v současné době rozhoduje Ministerstvo financí ČR na základě návrhu Pozemkového fondu a privatizačního projektu (jde zejména o privatizaci bytových domů a jejich příslušenství),
pozemky v současně zastavěném území obce, v zastavitelném území takto vymezeném závaznou částí schválené územně-plánovací dokumentace, určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, zastavěné stavbami ve vlastnictví obce, určené závaznou částí územně plánovací dokumentace k realizaci zeleně v současně zastavěném nebo zastavitelném území obce.
Pro bytové nebo veřejně prospěšné stavby a na realizaci zeleně se pozemky převádějí bezúplatně, jinak za úřední cenu - upravuje § 5 zákona č. 95/1999 Sb. v platném znění s obcí lze vypořádat spoluvlastnictví, směnit pozemky a v naléhavých případech lze převést na obec pozemky, které potřebuje k uskutečnění své vlastní výstavby (již vydáno územní rozhodnutí) - upravuje § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění (tzv. zákon o půdě).
