Vítězem krajského kola letošního ročníku soutěže Vesnice roku se v Královéhradeckém kraji mezi tamními šestnácti přihlášenými obcemi stalo Deštné v Orlických horách.
Tato obec se šesti stovkami obyvatel leží v nadmořské výšce 650 metrů a na jejím katastru o 3208 hektarech jsou i její osady - Plasnice, Jedlová, Zákoutí, Mnichové, Luisino údolí a Šerlich se známou turistickou chatou a neméně přitažlivým Šerlišským Mlýnem.
VÍTĚZSTVÍ BYLO ZASLOUŽENÉ
Hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík vítězství obce komentoval s tím, že příkladná je především její péče o zeleň, stejně jako pozornost, kterou věnuje mládeži i důchodcům, či podpora všech místních spolků. V Deštném je jich celkem devatenáct - od horolezců, přes například divadelníky, skibobisty až po třeba členy jezdeckého oddílu. Také krajská hodnotitelská komise mj. obdivovala nový penzión pro důchodce, zajímavou úpravu zeleně v sídlišti rodinných domků a při prohlídce obce si nenechala ujít ani nově rekonstruovanou školu, o jejíž výzdobu se postarala výtvarnice Jarmila Haldová.
Obec Deštné, připomínaná už od roku 1362, se může pochlubit Muzeem zimních sportů, turistiky a řemesel i tím, že patřila k významným sklářským střediskům. Místní pozoruhodností je také linie lehkého hraničního opevnění z období před 2. světovou válkou.
Deštné, které můžeme denně v osm hodin ráno sledovat v pořadu Panorama televizního kanálu ČT 2, má množství ubytovacích a stravovacích zařízení se zhruba dvěma tisíci lůžek jak pro milovníky zimních sportů, tak pro ty, kdo se chtějí rekreovat v Orlických horách v létě.
Podle starosty Ing. Luboše Domši se obec již v podstatě přenesla přes katastrofálnípovodňové škody, které napáchala jedna červencová noc v roce 1998. Tehdy v Deštném a okolí spadlo na každý čtvereční metr v průměru 220 litrů vody. Z koryta vylitý rozběsněný Deštenský potok a podobně rozvodněná říčka Bělá strhávaly kdeco, poškodily i desítky domů a jeden dokonce strhly. Velká voda ucpávala naplaveninami mosty a řítila se dál ke Skuhrovu a ke Kvasinám. Jen škody na obecním majetku tehdy dosáhly 50 miliónů korun. Pouze na neodkladné opravy rozervaných komunikací, poškozených i odplavených mostů, lávek, opěrných zdí a dalších objektů v havarijním stavu bylo třeba vynaložit nejméně 20 miliónů korun. Tehdejší starostka obce, nyní senátorka Ing. Václava Domšová vzpomíná, jak okamžitě zasahovali hasiči, Horská služba Orlické hory, armáda ze Žamberku, pracovníci Povodí Labe a samozřejmě obyvatelé Deštného. Ti pomáhali především postiženým spoluobčanům. Postupně měli zásluhu na úpravě komunikací, na průjezdnosti mostu k Šerlišskému Mlýnu. Už na podzim byly nejhorší škody odstraněny a mosty, lávky, komunikace byly natolik obnoveny, aby mohly sloužit normálnímu životu místních lidí i návštěvníků obce. Stát na to přispěl dotacemi ve výši 27 miliónů korun, což se odhaduje asi na šedesát procent skutečné potřeby. Zbývající náklady hradily z vlastních zdrojů obce. Představuje to vždy šest miliónů korun ročně. "Protože však ještě peníze chybějí," připomíná starosta Domša, "a to v úhrnu asi jedenácti miliónů korun, požádala obec u krajského úřadu a na příslušném ministerstvu o pětileté prodloužení termínu ke splácení. Vysoké částky se realizují při opravách komunikací, asfaltování cest apod., na což byla vypsána výběrová řízení."
POHLEDY POD DEŠTNÍKEM
Hezkou vizitkou obce je Deštník, barevný zpravodaj, vycházející šestkrát ročně. Informuje o všem novém v obci - jen namátkou třeba o službách pro lyžaře v areálech Marta I. a Marta II. se šesti lyžařskými vleky a přepravní kapacitou 6300 osob za hodinu. V areálech se půjčují i lyže a v případě potřeby se tam vyrábí a využívá umělý sníh. K dispozici je na 40 kilometrů udržovaných běžeckých tratí. Deštné vydalo také barevnou čtyřiatřicetistránkovou publikaci Orlické hory s nezbytnou mapou i přibližně stejně objemný I.almanach obce. Ke krajskému prvenství v soutěži Vesnice roku patří šek na sto tisíc korun. Může být vítanou finanční injekcí i pro úhradu některých nákladů, jež si před pěti roky vyžádala živelní pohroma.
