Obec Chvatěruby se může pochlubit centrálním rozvodem tepla, hladce dlážděnými chodníčky, upravenou parkovou zelení a novými fasádami obecních budov. Největší zásluhu na rozvoji obce má zřejmě František Derfl, tamní rodák, který je ve funkci starosty již od roku 1990.
Odpadním teplem z kralupského Kaučuku vytápějí Chvatěruby 142 rodinných domů. Vyjde to prý levněji než plyn, kterého se navíc starší lidé obávali. Horkovod obci podstatně zlepšil životní prostředí.
CYKLOSTEZKA PRAHA - DRÁŽĎANY
"Zatímco dříve, když se klasicky topilo, visela nad obcí kouřová duchna a všechno šedlo, teď zůstává sníh bílý. Za minulého režimu byly na úkor satelitních obcí preferovány jen Kralupy. Teď máme s kralupskými firmami ty nejlepší vztahy, a to jak s Českou rafinérskou, tak s Kaučukem. Navzájem si vycházíme vstříc," říká František Derfl.
Starostu jsme zastihli ve sportovním a s kolečkovými bruslemi přes rameno. Slíbil svému mladšímu synovi, že se odpoledne projedou po cyklostezce, na kterou se jdeme podívat.Vznikla po dohodě starostů z oblasti začínající Prahou 7 a končící Mělníkem jako součást turistické trasy Praha - Drážďany. Každá obec se na realizaci podílela vybudováním úseku k hranici svého katastru.
"Pro nás bylo výhodou, že už existovala cesta z Chvatěrub k jezu do Dolánek. V roce 2000 jsme společně s městem Kralupy vybudovali asfaltový úsek v délce sedm kilometrů, který propojil trasu Kralupy nad Vltavou - Užice. Kvalitu stavby prověřila loňská srpnová povodeň," oceňuje starosta dobrou práci.
POVODŇOVÉ ŠKODY
I když nová cyklostezka velkou vodu bez úhony přežila, z jiných následků povodně se Chvatěruby vzpamatovávají dodnes. "Bylo zatopeno 23 domů a šest muselo být kvůli narušené statice demolováno. Na prvotní odstranění povodňových škod jsme dostali od státu 1,294 mil. Kč, na opravu bytového fondu 2,5 mil. Kč, na opravu komunikací 1 mil. Kč a jako grant z programu Phare 55 tisíc eur. Veřejná sbírka vynesla 1,7 mil. Kč," čte z úředního spisu Linda Kejmarová, která má na starosti administrativu spojenou s odstraňováním povodňových škod. Obec ji zaměstnala prostřednictvím úřadu práce, stejně jako dalších osm žen, které tady po povodních uklízely. Vzhledem k oboustranné spokojenosti (obec s úklidem, ženy s vlídným zacházením) se pět z nich do Chvatěrub letos pracovně vrátilo. Udržují veřejnou zeleň a odstraňují černé skládky.
"Všechny peníze byly do koruny rozděleny mezi postižené občany spravedlivým systémem, který si sami zvolili. Nikdo si nestěžoval, nedošlo k žádným sporům. Částka, vybraná veřejnou sbírkou, předčila naše očekávání. Významně do ní totiž přispěla Česká rafinérská, která se finančně podílela i na vybudování cyklostezky, na výstavbě učitelského bytu, na rekonstrukci sokolovny, na knižním vydání kroniky Chvatěrub a na dalším rozvoji obce," doplňuje starosta.
Podle zápisu krizového štábu kulminovala Vltava ve Chvatěrubech 14. srpna 2002 odpoledne. Ředitel pražské zoologické zahrady tady čekal na odchycení zbloudilého lachtana. Akci sledovalo i mnoho zvědavých dětí. Některé přes varování vlezly do zakázaného prostoru. Těsně vedle nich se během záchranné akce zřítil stožár vysokého napětí. Jen zázrakem nikoho nezabil.
Dva "povodňové" byty postavila obec nad prodejnou potravin, která dříve patřila Jednotě. Starosta je rád, že po rušení méně lukrativních jednotek družstevní sítě objekt s obchodem koupili. "Jinak bychom dopadli jako v sousedních vesnicích, odkud si dnes pro každý rohlík musejí jezdit do města."
Pamětní publikace Chvatěruby-Povodeň 2002, jejíž vydání se právě připravuje, bude navazovat na obsáhlou kroniku obce, mapující léta 1141 až 2000 s dobovými fotografiemi, která vyšla v roce 2001. Kromě chronologicky řazených významných událostí, akcí sokolů, baráčníků, hasičů, myslivců a dalších spolků se z ní čtenář dozví například, komu kdy patřil který dům, kdo učil ve škole, výsledky voleb apod. Nechybí ani podrobná historie místních památkových objektů (kostel, hrad, zámek).
ŠKOLE CHYBĚJÍ ŽÁCI
"Máme moderně vybavenou základní školu, mateřskou školu, pedagogy s požadovanou vysokoškolskou kvalifikací, ale chronicky nám chybějí žáci. Přitom čtrnáct chvatěrubských dětí, které by sem mohly chodit, dojíždí do Kralup a my za každé musíme platit," stěžuje si František Derfl. Obecní úřad sídlí v budově základní školy, takže obě instituce úzce spolupracují. Sportovně založený starosta letos například zajistil školákům zimní pobyt v Krkonoších a jel s nimi na hory jako instruktor lyžařského výcviku.
Chvatěruby dnes mají zhruba 450 obyvatel a místní základní školu navštěvuje pouze35 žáků. Podle kroniky tu však kdysi bývalo až 300 školáků. Historie chvatěrubské školy se datuje od roku 1788. Původní budova byla přestavěna v roce 1857. Nedávno se dočkala generální opravy, včetně modernizace sociálního zázemí a zřízení internetové třídy, vybavené počítači. Během prázdnin se nevyhovující tělocvična změnila na družinu. Školáci teď cvičí v nově rekonstruované sokolovně, která do zahájení oprav sloužila jako kulturní dům. Společenské akce se konají v hostinci s příhodným názvem "U starosty" hned naproti obecnímu úřadu. V budově bývalého národního výboru nyní Chvatěrubským slouží obecní ordinace a kadeřnictví.
Místní obyvatelé jsou pyšní především na nový vzhled rekonstruovaného kostela sv. Petra a Pavla. Většina z nich přispěla do veřejné morální sbírky, burcující k záchraně této památky, dominanty vesnice. Po třiceti letech byly v kostele obnoveny mše, navíc se tu konají oblíbené koncerty. Komplexní opravu kostela, která stála 2,7 mil. Kč, řídil starosta Derfl, původním povoláním konstruktér. Z jeho iniciativy si obec také pořídila technologickou linku na výrobu zámkové dlažby pro úpravu chodníků.
