01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

"Stavební činnost""pod lupou právních předpisů 10/

V devátém díle našeho seriálu jsme se věnovali problematice odstraňování staveb, v této časti budeme řešit otázku, kdo je, či není účastníkem územního řízení.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena (§ 34 odst. 1 stavebního zákona). Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatele a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena (§ 34 odst. 2 stavebního zákona).
Účastníkem každého územního řízení je obec (§ 34 odst. 3 věta první stavebního zákona). Účastníkem územního řízení je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává; to neplatí v případech, kdy se postupuje podle § 137a stavebního zákon (§ 34 odst. 3 věta druhá stavebního zákona). Subjekty, kterým zvláštní zákon přiznává postavení účastníků řízení, jsou občanská sdružení za podmínek stanovených zákonem č. 100/2001 Sb. a zákonem č. 114/1992 Sb. Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor (§ 34 odst. 4 stavebního zákona).

Vyjasnění základních pojmů
Stavební zákon tak ve shora citovaných ustanoveních vymezuje odchylně okruh účastníků řízení pro: 1) řízení o umístění stavby a o využití území a pro: 2) ostatní typy územních řízení (viz výše). Prvním důležitým pojmem, který je třeba objasnit, je v souvislosti s účastníky řízení o umístění stavby a o využití území pojem sousední pozemek a sousední stavba. Sousedním pozemkem je třeba rozumět nejen pozemek, který má s pozemkem, na němž se má předmětná stavba umisťovat, společnou hranici, ale i pozemek vzdálenější (např. pozemek tzv. přes komunikaci, pozemek oddělený dalším pozemkem nebo dokonce více pozemky apod.). Podmínkou, aby vlastník (nájemce) takového pozemku byl účastníkem řízení o umístění stavby nebo využití území, je, že jeho vlastnické nebo jiné právo (právo nájmu apod.) může být umístěním předmětné stavby přímo dotčeno.
Totéž se týká i vlastníka sousední stavby, resp. pojmu stavba na sousedním pozemku. Může jít rovněž o stavbu, která nebude umístěna na přímo sousedícím pozemku, ale na pozemku vzdálenějším (viz předchozí výklad). Podmínkou pro účastenství v uvedených dvou typech řízení jsou tedy: 1) existence vlastnického nebo jiného práva k pozemku, resp. stavbě, jako podmínka základní a 2) možnost přímého dotčení tohoto práva umisťovanou stavbou.
Pokud osoba nesplňuje první podmínku, není účastníkem řízení (nemůže jím nikdy být) a o této skutečnosti není třeba vydávat samostatné správní rozhodnutí, tak jako je tomu v případě, kdy osoba sice první podmínku splňuje, ale stavební úřad dospěl k závěru, že její vlastnické nebo jiné právo umístěním předmětné stavby přímo dotčeno být nemůže. Této osobě stavební úřad pouze dopisem sdělí, že účastníkem řízení není, protože nesplňuje zákonem stanovenou podmínku.
V druhém případě (osoba, která se domáhá práva být účastníkem územního řízení, má vlastnické nebo jiné právo k pozemku), pak musí stavební úřad provést řízení a samostatným správním rozhodnutím tuto osobu z okruhu účastníků řízení vyloučit (tj. rozhodnout, že účastníkem daného územního řízení není). Proti tomuto rozhodnutí může vyloučený účastník podat v zákonné lhůtě (viz další výklad) odvolání, o kterém pak rozhodne nadřízený správní orgán (dnes zásadně krajský úřad). Účastníky územního řízení také nejsou (nemohou nikdy být) nájemci jednotlivých bytů nebo nebytových prostor (např. v sousedních domech . Jejich práva v řízení hájí (může hájit) pouze vlastník stavby, ve které se jejich byty nebo nebytové prostory nacházejí, je-li sám účastníkem řízení (viz výše).
Pokud jde o účastníky zbývajících tří typů územních řízení, nemohou jimi být na rozdíl od prvních dvou typů, vlastníci sousedních pozemků nebo staveb. Okruh účastníků v těchto řízeních je tedy zásadně podstatně užší než v řízeních o umístění stavby a o využití území.

Vydání rozhodnutí
Stavební úřad, který obdržel návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby (využití území) jej nejprve zkoumá z hlediska jeho úplnosti. Zkoumá tedy, zda návrh obsahuje všechny předepsané náležitosti, doklady, stanoviska, vyjádření, souhlasy apod., dále, zda dokumentace předložená spolu s vlastním návrhem je úplná atd. Pokud stavební úřad zjistí, že tomu tak není, resp. jestliže návrh neposkytuje dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby, vyzve navrhovatele, aby zjištěné nedostatky v přiměřené lhůtě odstranil, resp. návrh doplnil a řízení přeruší (§ 35 odst. 3 věta první stavebního zákona). Lhůta k odstranění nedostatků podání může být však maximálně 12 měsíců a lhůtu o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím (§ 35 odst. 3 věta první a třetí stavebního zákona).

právník, odborný asistent na katedře
společenských věd Stavební fakulty ČVUT

Stavební úřad, který obdržel návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby (využití území), jej nejprve zkoumá z hlediska jeho úplnosti.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down