Do druhého ročníku celostátní soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích se letos přihlásilo také město Opava. Jeho přihláška, která má okolo 50 stran, včetně fotodokumentace, je sice až příliš věcná, ale komplexní dopravní řešení v městské památkové zóně zaujalo soutěžní porotu natolik, že v kategorii měst získalo první místo.
Základním impulsem pro myšlenku zklidnit památkové centrum města byl enormní nárůst automobilové dopravy. V nejkritičtějších místech šlo o nárůst až o 70 % v posledním desetiletí. Docházelo (a bohužel stále ještě dochází) k dopravním zácpám, ohrožování cyklistů a chodců, dopravním nehodám, vysoké hlukové zátěži a výraznému znečisťování ovzduší. Městem totiž navíc prochází tranzitní doprava a dostatečnému snížení automobilového náporu nemá pomoci ani dlouho připravovaný severní obchvat. Stačí chvíle pobytu na rozhodujících křižovatkách na Zámeckém okruhu, Nákladní ulici, Nádražním okruhu, ulicích Ratibořské či Krnovské.
PRVNÍ POKUS JAKO INSPIRACE
Radní se k zásadnímu řešení, co s automobilovou dopravou v centru města, odhodlávali dlouho. "Záměr byl připravován již před zhruba deseti lety," říká Ing. arch. Pavel Mališ, náměstek primátora. Bylo připraveno několik projektů, ale tím startovním bylo zásadní zklidnění uliceOstrožné v samém centru města v roce 1997. Přibyly tam lavičky, osvětlení, zeleň, místo asfaltu dlažba - a zásobovací automobily sem mohly jen nakrátko a v ranních hodinách, zatímco běžná auta vůbec ne. Lidé si na změnu rychle zvykli a pěší zónu si oblíbili.
Proto následovaly další studie a projekty. O tom, že nastoupená cesta bude občanům vyhovovat, přesvědčivě hovořily i výsledky ankety v měsíčníku Hláska - Zpravodaji Statutárního města Opavy. V anketě v dubnu roku 2000 drtivá většina občanů vyjádřila svou představu o skloubení pěší, cyklistické i automobilové dopravy v tom smyslu, že v centru města chodí zásadně pěšky, nanejvýš používají městskou hromadnou dopravu, ale automobilový provoz v centru jim vadí. Názor občanů rozšiřovat pěší zóny, parkoviště umisťovat do podzemí a mimo městskou památkovou zónu vyzněl jednoznačně.
Bylo to také mimo jiné i v souvislosti s tím, že Opava se zhruba 65 tisíci stálými obyvateli je centrem regionu, kam denně přijíždí řada lidí za prací, do škol, ale také na nákupy a za kulturou. V dnešní době jsou to ovšem hlavně automobily, které občanům znepříjemňují život ve městě, což mohu potvrdit z osobních zkušeností.
DALŠÍ ZÁMĚRY
Radní se po prvním úspěšném pokusu zklidnit automobilovou dopravu v centru města rozhodli pokračovat v této činnosti systematicky. Byly jasně vymezeny ulice a prostory, které vyžadují zásadní změnu, ale vždy v příslušných souvislostech - například ve vazbě na provoz městské hromadné dopravy, intervaly spojů, vzdálenost nutné chůze k rozhodujícím centrům nákupů, služeb či zábavy. "Tento projekt jsme nazvali pracovně Opava v klidu (Car Free City - Město bez aut)," uvádí Ing. arch. Pavel Mališ. Čím dál více prostoru dostávala městská hromadná doprava, jejíž systém provozu nebylo nutno nijak zásadně měnit a podle náměstka primátora je v takzvané luxusní struktuře. Znamená to, že síť městské dopravy (autobusy, trolejbusy) je poměrně široká a dopravní intervaly jsou vcelku krátké. Bylo upraveno centrální Horní náměstí a k němu přilehlé komunikace do podoby pěší zóny s prvky drobné architektury a vytvořeny tzv. obytné ulice. Tam se mohou lidé setkávat, diskutovat, posedávat, občerstvovat se, nakupovat - zkrátka mít pocit klidu bez toho, aby stále museli mít na paměti možné nebezpečí projíždějících automobilů. Je tam dostatek laviček, zeleně, možnosti občerstvení - ale třeba v pravé poledne vás při šálku kávy vyruší čistič dlažby s motorovým vysavačem. I to je pro Opavu typické, čistá a pěkně upravená. I městští policisté jsou neoblomní a "botičky" nasazují s velkou chutí. Hlavně v blízkosti budovy magistrátu - Hlásky, jak potvrzuje Ing. arch. Pavel Mališ, aby jejich práci bylo co nejvíce vidět.
Jenže takové citelné stavební a dopravní zásahy do dosavadního chodu města jsou nepochybně hodně finančně náročné. Na první akci "Pěší zóna Ostrožná ulice", která se stala pro Opavu v tomto směru stavbou pilotní, bylo potřeba více než 18 miliónů korun. Následné akce, které se týkaly úpravy Horního náměstí ve dvou etapách a zklidnění řady navazujících ulic (Kolářská, Popská, Hrnčířská, Růžová, Masarykova), vyžadovaly téměř 150 miliónů korun. Na proměny centra města, které byly nakonec přihlášeny do soutěže o zklidňování dopravy v roce 2003, činily dotace státu 32,8 miliónu korun. Poslední letošní akcí je stavba velkokapacitního patrového parkoviště na náměstí Osvoboditelů, kde bude okolo 260 parkovacích míst a finanční náklady přesáhnou 50 miliónů korun. Ne všem obyvatelům města se stavba nových garáží líbí. "Ovšem jediná možnost, jak ochránit městské historické jádro, je radikální omezení automobilové dopravy", prohlašuje Ing. arch. Pavel Mališ. A dodává, že k dopravním změnám ve městě kupodivu nebyly žádné zásadní námitky.
PĚŠKY O PÁR MINUT DÉLE
Záměry radnice dál vytěsňovat automobilovou dopravu z centra lze jen podpořit. Stačí přejít frekventovanou komunikaci podél Dolního náměstí. Auta proudí ze všech stran. Dolní náměstí však již brzy přestane být parkovištěm a stane se klasickým historickým náměstím s úpravou hodnou tohoto místa. Ovšem ubude na 80 parkovacích míst. Ta ale bohatě nahradí nový parkovací prostor na náměstí Osvoboditelů, jen pár minut chůze odtud. Jak připomenul náměstek primátora, program zklidňování města bude pokračovat dalšími pracemi ve čtyřech sídlištních lokalitách. Jde o místa s bytovou výstavbou starou několik desítek let, kde je změna systému dopravy a parkování také velmi nutná. Někde třeba ubude plošná zeleň, ale přibudou stromy a keře. A další opatření opavského magistrátu? Cíleně zvyšované ceny za parkování v městské památkové zóně, které by mělo ve finále být čtyřikrát vyšší než na běžných parkovacích místech.
