Jako první v hlavním městě zaplavila povodeň Zbraslav, Lahovice a Lahovičky. V prostoru od Zbraslavi k Radotínu vzniklo obrovské jezero. O tom, jak se s katastrofálními následky velké vody tento jižní cíp hlavního města u soutoku Vltavy a Berounky vyrovnal, jsme...
Jako první v hlavním městě zaplavila povodeň Zbraslav, Lahovice a Lahovičky. V prostoru od Zbraslavi k Radotínu vzniklo obrovské jezero. O tom, jak se s katastrofálními následky velké vody tento jižní cíp hlavního města u soutoku Vltavy a Berounky vyrovnal, jsme hovořili s místostarostou Městské části Praha-Zbraslav Filipem Touškem.
Jak velké škody povodeň způsobila a kolik zaplavila domů?
Městskou část Praha - Zbraslav tvoří tři bývalé obce - Zbraslav, Lahovice a Lahovičky. Celkem bylo postiženo 450 domů, z nichž 20 bylo třeba zbořit. Lahovice a Lahovičky byly zatopeny celé až do prvního patra, Zbraslav vzhledem ke své poloze úměrně k vzdálenosti od řeky a k výšce pozemků.
Konkrétně v Lahovicích a Lahovičkách voda zaplavila 155 domů, šest objektů bylo demolováno. Majitelé 140 domů požádali o čerpání dotací z povodňového fondu hlavního města Prahy na opravy bytového fondu, majitelé dvou objektů o náhradní pozemek mimo katastr Lahovic a Lahoviček. Kromě obytných domů byly vytopeny sklepní prostory Zbraslavského zámku a poničena přírodní krajinná památka Krňák. Škody na soukromém a obecním majetku dohromady mohu jen odhadovat. U rodinných domů se pohybují od desítek tisíc až ke dvěma až třem miliónům. Když to vynásobíme počtem domů, je to téměř 900 miliónů korun.
Co všechno se vám za rok podařilo napravit?
Postup oprav jednotlivých domů je různý - počet obývaných odhadujeme na 80 až 90 %. Předpokládáme, že zbylé opravy budou dokončeny nejpozději do zimy. Část objektů před povodní sloužila pro komerční účely a pokud nebyly demolovány, jsou opraveny a obchody, sklady či kanceláře jsou otevřené.Tlačíme lidi k tomu, aby své domy nenechávali pusté a prázdné. Zajistili jsme úklid povodňového nepořádku a naplavenin. Na Zbraslavi byla situace trochu odlišná. Před i po povodni zde probíhala výstavba kanalizace, takže část opravy povrchu se uskutečnila v rámci budování kanalizace a vodovodu. V Lahovicích a Lahovičkách to bylo horší. Lidé tam nemají kanalizaci, vodovod ani plyn. Tam jsme opravili komunikace, odbahnili obecné, veřejné i soukromé prostory. Na úklidové a odklízecí práce jsme obdrželi loni v listopadu od hlavního města Prahy 14 miliónů korun. V letošním roce z přiděleného 1,5 miliónu korun jsme na úklid Lahovic a Lahoviček vynaložili 837 tisíc korun. Technická správa komunikací opravila a obnovila povrch komunikací v Lahovičkách a začne opravy v Lahovicích.
Kam se přestěhovali lidé z těch 20 demolovaných domů?
Ne všechny demolované domy byly obytné. Většina lidí dostala od magistrátu nebo jiných městských částí náhradní ubytování v bytech na dobu určitou. Některým jsme poskytli naše obecní byty. Ostatní bydlí u příbuzných.
Dostali jste na odstranění škod dost peněz?
Našim největším problémem jsou dotace z Ministerstva pro místní rozvoj. Žádost za městskou část dělá 56 miliónů korun. V únoru jsme dostali zálohu 32 miliónů korun a od té doby žádné další peníze nepřišly. Na maximální částku 200 tisíc korun "dosáhnou" v podstatě všichni vytopení obyvatelé. Potřebujeme alespoň 8,5 miliónu, abychom mohli uspokojit zbývající žadatele. Městská část může přihlédnout k místním poměrům, ale jenom v momentě, když má nějaké peníze. Řada žadatelů se dnes diví, že někdo peníze dostal a oni ne. Peníze má Ministerstvo pro místní rozvoj, případně kraj Praha.
Jak bude náprava škod pokračovat?
Od ledna se snažíme zjistit, jak to magistrát s Lahovicemi a Lahovičkami myslí. Stanovisko naší městské části je, že by se tam bydlení mělo zachovat. Když se tam před deseti stoletími naši předci rozhodli usídlit, nemůžeme najednou říci, že tu nikdo žít nebude. Udělali jsme průzkum veřejného mínění, který potvrdil, že lidé tam zůstat chtějí. Je však pravda, že ochrana těchto území proti tak velké vodě, jako byla ta loňská, je technicky téměř nemožná. Hodnota tamních domů se však snižuje i vybudováním silničního obchvatu Prahy a hlavně faktem, že jsou Lahovice v zátopové oblasti.
Co o tomto území říká územní plán?
Ten stávající ze září 1999 určil Lahovice a Lahovičky jako území nechráněné, průtočné, kde se nesmí nic stavět. Pro Zbraslav, která byla proudem vody postižena více, magistrát připravuje protipovodňovou zeď, která má být 2,2 kilometrů dlouhá a stát tři a půl metru nad úrovní stávající silnice. Některé objekty by byly dva metry od ní. Je otázkou, zda je vhodné toto místo chránit na tak velkou vodu. Ochráníme sice Zbraslav, ale Lahovice a Lahovičky to postihne o to více. Nebo vytopíme například na druhé straně domy na Závisti, které loňskou povodeň přežily, možná železniční trať, která za velké vody fungovala, protože vede dostatečně vysoko. Zeď představuje stálou zátěž a jako protipovodňová ochrana musí být funkční.
Jde tedy o to, zda lidé mají investovat peníze do svých domů, či nikoliv?
Magistrát chce pozemky vykoupit. Jde o jakési "vyhnití" oblasti - pár lidí odejde. Můj názor je, že by se spíše mělo bydlení zachovat i za cenu prostředků, které se daly do protipovodňových opatření. Je tam obytná část, pak velká skládka - Trefilova hromada. Také areál Vodních staveb, který tam podle mne také již nemá co dělat. V 80. letech se tam udělal jez, který zvyšuje hladinu spodní vody. Odtok ze strakonické silnice za obcí vede do vsakovací jímky a dál to není vyřešeno. Je tu spousta problémů. Jestliže tam lidé bydlí, pak se tyto problémy musí odstranit. Nemohu jim říci: Udělali jste chybu, když jste si postavili domy u řeky. Jak již jsem uvedl, úroveň jejich bydlení se dlouhodobě zhoršuje vnějšími vlivy a jen kvůli loňské povodni si jich začíná všímat i širší veřejnost.
Karel Žítek
