Otázka: Jaké pokuty hrozí těm vlastníkům kulturních památek, kteří o tento svůj majetek řádně nepečují?Odpověď: Neudržuje-li vlastník kulturní památku v dobrém stavu, je obecní úřad s rozšířenou působností zmocněn vydat...
Otázka: Jaké pokuty hrozí těm vlastníkům kulturních památek, kteří o tento svůj majetek řádně nepečují?
Odpověď: Neudržuje-li vlastník kulturní památku v dobrém stavu, je obecní úřad s rozšířenou působností zmocněn vydat rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník učinit, a zároveň určí lhůtu, v níž je vlastník povinen toto opatření vykonat.
Obecní úřad s rozšířenou působností může fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nepečuje o zachování kulturní památky, nechrání ji před poškozením, odcizením, provádí její obnovu bez závazného stanoviska obecního úřadu nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, případně porušuje jiné povinnosti stanovené zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, uložit pokutu až do výše 10 tisíc Kč, právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání až do výše 100 tisíc Kč.
Ing.Alena Belzová,
Ministerstvo kultury ČR
Přestávky na jídlo a oddech
Otázka: V zákoníku práce jsem se dočetl, že přestávka na jídlo se započítává do pracovní doby. Jak je tedy možné, že dostáváme mzdu jen za "čistou" pracovní dobu? Upravuje to nějaká vyhláška, nebo je chyba na straně zaměstnavatele?
Odpověď: Obávám se, že chyba je tentokrát úplně jinde. Nejsme bohužel jedinou zemí, kde zákony a jiné právní normy vznikají, mění se a zase zanikají. Poskytování přestávky na jídlo a oddech skutečně upravuje zákoník práce, a to v § 89, ovšem jeho znění bylo novelizováno zákonem č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Od 1. ledna 2001 tedy platí, že poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby (viz § 89 odst. 5 zák. práce), přičemž ovšem platí, že touto novelou došlo vlastně k pouhé formální úpravě pracovní doby, kdy se do ní přestaly zahrnovat dříve započítávané přestávky.
Zhoršení postavení zaměstnanců pak bylo vyloučeno v čl. II odst. 4 zákona č. 155/2000 Sb., kde bylo přechodným ustanovením zaručeno, že zkrácením pracovní doby nesmí dojít ke snížení mzdy (což by ostatně bylo proti logice, neboť doba pracovního výkonu zaměstnance se uvedeným opatřením nezkrátila, zaměstnavatel dnes i před novelou "obdržel" osm hodin práce).
Změna v úpravě poskytování přestávky na jídlo a oddech přitom nastala s ohledem na čl. 6 směrnice č. 93/104/EC, tedy za účelem harmonizace české právní úpravy s právem Evropských společenství.
Přestávka na jídlo a oddech se poskytuje nejdéle po 4,5 hodinách pracovního výkonu, a to v délce min. 30 minut (po projednání s odbory lze stanovit i přestávku delší), v provozech, kde nelze práce přerušit pak v délce přiměřené, tak aby přestávka splnila svůj účel. To však neplatí pro mladistvé, kde musí být vždy splněna podmínka minimálně 30 minut po 4,5 hodinách (viz § 89 odst. 1 zák. práce).
Mgr. BC. RADEK SOBĚSLAVSKÝ
právník
