Zavedení "institutu" obce s rozšířenou působností v plné šíři od 1. ledna 2003 se v městě Bílovec obešlo bez větších potíží. Od občanů jsme na tento krok v reformě územní veřejné správy nezaznamenali žádné písemné...
Zavedení "institutu" obce s rozšířenou působností v plné šíři od 1. ledna 2003 se v městě Bílovec obešlo bez větších potíží. Od občanů jsme na tento krok v reformě územní veřejné správy nezaznamenali žádné písemné stížnosti. Samotné město Bílovec má 7600 obyvatel, v jeho spádovém správním území žije celkem 27 tisíc lidí.
Státní příspěvek na přípravu reformy poskytnutý v roce 2002 a 2003 pokryl plně náklady na nezbytnou stavební úpravu objektů a vybavení kanceláří, ovšem se vší skromností. Město mělo ve svém vlastnictví dostatek volných objektů a nebytových prostor, a proto nebylo zapotřebí přijímat úvěr. Z vlastního rozpočtu vynaložilo na přípravu reformy zhruba jeden milión korun.
Počet zaměstnanců Městského úřadu v Bílovci se od 1. ledna 2003 téměř zdvojnásobil; počet nově přijatých zaměstnanců však nedosáhl počtu nově zřízených funkčních míst (o čtyři méně).
FRONTY TÉMĚŘ ZMIZELY
Už po zhodnocení prvního čtvrtletí letošního roku jsme konstatovali, že se při vyřizování některých agend občanům výkon státní správy skutečně přiblížil a zjednodušil. Navíc zmenšením spádového území se téměř odstranily fronty na vyřízení cestovních či osobních dokladů nebo technických průkazů, které si občané obvykle museli vystát na bývalém okresním úřadě. Vzhledem k tomu, že počet zaměstnanců obce je výrazně nižší, než byl na okresním úřadě, dá se říci, že na našem úřadě panuje pro občana příjemnější atmosféra a že vztah zaměstnance úřadu k občanovi bývá osobnější. Domnívám se, že je to také proto, že mnohé odbory vedle státní správy vykonávají i samosprávné činnosti.
EXISTUJÍ I NEGATIVA
Negativně však reforma dopadla na obce, které přecházejí k obci s rozšířenou působností z jednoho okresu do druhého. Ty totiž musí vyhledávat orgány státní správy z původně dvou měst nyní nově až v pěti městech! Ministerstvo vnitra přislíbilo sladit působnost orgánů státní správy s územím obce s rozšířenou působností. Pro občany takto postižených obcí je reforma trpkou zkušeností, a byť tato skupina obyvatel není příliš početná, měla by se pro ni nepřijatelná situace urychleně řešit.
V některých činnostech reforma byla jen o zrušení okresních úřadů a o převodu kompetencí na jiné, někdy i zbytečné instituce, nebyla o obsahu, tedy o tom, jak je služba občanům poskytována, kde je vykonávána s návrhem na její zjednodušení a na zlevnění celého dosud málo přehledného systému.
Neuspokojivý stav je v oblasti sociálního zabezpečení, kdy občan vyřizuje své záležitosti na čtyřech různých místech - na úřadu práce, kontaktním místě pro výplatu sociálních dávek, sociálním odboru obce s rozšířenou působností a okresní správě sociálního zabezpečení. Každé místo je jinde, obvykle dokonce i v jiném městě - aniž by jejich databáze byly propojeny. Jak pro stát, tak pro občana je tento stav nepřehledný a finančně nákladný.
Podobné složitosti čekají občana, pokud si například jde vyřídit koncesi na dopravu. Nejprve se se svou žádostí musí dostavit na obecný živnostenský úřad. Ten jej pak pošle vyřídit si potřebné formality na krajský úřad. K dokončení své záležitosti se pak občan znovu musí vrátit na obecný živnostenský úřad.
Nebo jiný příklad: V minulosti se osvědčení o státním občanství vydávalo v Bílovci - stejně jako u ostatních úřadů s matrikami. Dělo se tak na počkání, pokud občan přinesl potřebné doklady. Před léty však tato agenda byla svěřena okresním úřadům a po jejich zániku se převedla na krajské úřady. Pokud tedy dnes občan potřebuje toto osvědčení, vyplní si nejprve na obecním úřadě s rozšířenou působností žádost, ta je odeslána na krajský úřad, který ji vyřídí a vrátí zpět na úřad s rozšířenou působností. Trvá to dlouho a pro občana je to obtěžující. Nicméně tomuto procesu se musí podrobit každý patnáctiletý občan našeho státu, který osvědčení musí předložit k žádosti o občanský průkaz.
OBJEKTIVIZACE NÁKLADŮ
Letos v prvním čtvrtletí došlo k upřesňování výkonů státní správy, převedených z okresního úřadu, a zejména jejich financování. Aktuálními tématy se v tomto období stalo financování pohotovostí na zabezpečení výkonu státní správy v sociální oblasti a životním prostředí. V případě našeho města šlo o nárůst rozpočtu na mzdy o zhruba jedno procento.
Široké diskusi bylo podrobeno poskytování bezúročných půjček podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. z vlastních finančních zdrojů obce s rozšířenou působností. (V prvním čtvrtletí jsme neobdrželi žádnou žádost občana o tuto půjčku.) Je třeba mít na paměti, že obce z jednoho spádového správního území by při výkonu svých samosprávných činností neměly být vůči sobě navzájem v nadřízeném či podřízeném vztahu. Totéž by ovšem mělo platit i o financích, tedy aby obec s rozšířenou působností ze svého rozpočtu nemusela hradit náklady spojené s výkonem státní správy pro kteroukoliv jinou obec, i když ta se nachází v jejím správním obvodu.
Objektivizace nákladů na státní správu je jistě obtížná. Přesně definovatelné však určitě jsou konkrétní úhrady spojené například s likvidací havárií v oblasti životního prostředí, řešení akutních případů k zabezpečení občana v nouzi nebo již zmiňované půjčky. Takovéto náklady na výkon státní správy by se z rozpočtu obce s rozšířenou působností v žádném případě neměly proplácet.
Sylva Kováčiková
starostka Bílovce, Moravskoslezský kraj
