Plakátovací plochy mají nezastupitelné místo i v dnešním moderním světě. Slouží zejména k poskytování informací o kulturním, sportovním, politickém a dalším dění ve městě, regionu i celé zemi. Umožňují také operativně informovat obyvatele o...
Plakátovací plochy mají nezastupitelné místo i v dnešním moderním světě. Slouží zejména k poskytování informací o kulturním, sportovním, politickém a dalším dění ve městě, regionu i celé zemi. Umožňují také operativně informovat obyvatele o činnosti radnice toho kterého města.
Plakátovací plochy jsou válcového nebo deskového tvaru. Jejich velikost bývá různá. Zpravidla jsou to násobky formátu A1. Od billboardů se odlišují tím, že na jedné plakátovací ploše je více než jeden souvislý motiv. Dalším významným rozdílem je cílová skupina, na kterou se zaměřují - tu netvoří řidiči automobilů, nýbrž výhradně chodci.
Výlep bez povolení
V mnohých našich městech je technický a estetický stav plakátovacích ploch často žalostný. Mnohde je to dáno zejména tím, že jejich správu radnice svěřila svým příspěvkovým organizacím. Těm však na zásadnější opravy stávajících nebo pořízení nových ploch chybějí nejen personální a technické kapacity, ale i peníze.
Dalším problémem je vlastnictví pozemků pod plakátovacími plochami. Nezřídka se stává, že příspěvková organizace je sice jejich vlastníkem, ale pozemek patří někomu jinému, aniž by existovala nájemní smlouva apod.
Snad všechna města zápasí s problémem nepovolených, tzv. načerno vylepovaných plakátů a na místech, která k tomu nejsou určena. Nejčastěji na sloupech veřejného osvětlení, rozvodných skříních elektrického vedení, zastávkách hromadné dopravy atd. Nevyhýbají se ani historicky či architektonicky cenným lokalitám, jako jsou podloubí, oplocení kostelů či hřbitovů apod. Plakáty vylepované bez povolení poškozují nejen vzhled městského mobiliáře, ale i samotného města. Působí též finanční škody majitelům domů.
Jak lze tento stav změnit?
Zkušenosti některých měst ukazují, že problém plakátovacích ploch s výlepem načerno je možné řešit. Například zpráva o činnosti Městské policie v Hradci Králové za rok 2002 uvádí, že v roce 2000 bylo v tomto městě zjištěno 1660 případů načerno vylepených plakátů, v roce 2001 jich bylo 1398 a v roce 2002 už jen 492. Jejich výskyt se tak během dvou let snížil o 70 %. Lze odhadovat, že to bylo zejména proto, že se zároveň zvýšil počet nových i zmodernizovaných plakátovacích ploch (za poslední dva roky zhruba o 30).
Dalším významným faktorem je aktivita samotné městské policie, která se snaží původce vylepování plakátů bez povolení identifikovat a iniciovat vůči nim správní řízení, včetně udělování pokut. Soukromá firma, která v Hradci Králové na základě veřejné soutěže investuje do rekonstrukcí původních a stavby nových plakátovacích ploch, rovněž operativně odstraňuje plakáty vylepené načerno. Taktéž aktivně komunikuje s pořadatelskými organizacemi různých akcí, které v minulosti vylepovaly plakáty nelegálně po celém městě. Řada těchto pořadatelů je dnes zákazníky firmy a své plakáty řádně vylepuje na k tomu určené plochy. Většina problémů s "totálními výprodeji koberců" nebo "technoparty" z města očividně mizí.
Hradec Králové tak získal na svém území, aniž by musel ze svého rozpočtu vynaložit jedinou korunu, zrenovovaný soubor plakátovacích ploch. A díky tomu, že soukromá firma investovala do této akce své prostředky, je také v jejím zájmu bojovat proti vylepování plakátů načerno.
Snižování výskytu nepovolených plakátovacích ploch ušetří i městu finanční prostředky, které by jinak muselo vynaložit na jejich likvidaci. V budoucnu bude firma městu rovněž část ze svých příjmů odevzdávat, což představuje další vítaný finanční přínos do městského rozpočtu.
Je však pravda, že ve většině měst výlep načerno a zanedbaný stav plakátovacích ploch přetrvávají. Mnohde na tyto záležitostí kvůli jiným problémům již nezbývá čas. Jak však ukazují poznatky z Hradce Králové, odstranění nepovolených plakátovacích ploch může být také finanční motivací pro soukromé firmy.
-ec-
