Kořenové čistírny odpadních vod se staly během posledních dvou desetiletí oblíbeným způsobem čištění odpadních vod především v malých obcích vyspělých evropských zemí. V současné době je v Evropě v provozu více než 50 tisíc...
Kořenové čistírny odpadních vod se staly během posledních dvou desetiletí oblíbeným způsobem čištění odpadních vod především v malých obcích vyspělých evropských zemí. V současné době je v Evropě v provozu více než 50 tisíc kořenových čistíren odpadních vod.
Čím si kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) získaly takovou oblibu? Především dobrou účinností při odstraňování organických a nerozpuštěných látek a velice nízkými provozními náklady. Tyto čistírny totiž pracují bez elektrické energie a prakticky bez jakýchkoliv mechanických součástí. Jedním z příkladů může být kořenová čistírna ve Spáleném Poříčí u Plzně.
V roce 1989 byl pro město Spálené Poříčí zpracován projekt na vybudování oxidačních příkopů. Jejich provoz by pouze za elektrickou energii stál více než 400 tisíc korun ročně. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se zastupitelstvo města rozhodlo pro kořenovou čistírnu. Výstavba KČOV o celkové ploše 2500 m2 začala v březnu 1992, v listopadu téhož roku byl zahájen zkušební provoz.
Kanalizace ve městě je jednotná. V prvním roce bylo na čistírnu napojeno asi 350, ve druhém 600 a v konečné fázi 700 obyvatel. Občané přijali kořenovou čistírnu pozitivně. Rychle se přesvědčili, že nezapáchá, nelíhnou se v ní komáři, působí příjemným dojmem, zejména v období vegetace, a je součástí okolní krajiny. Kladně hodnotili rovněž skutečnost, že mohou ponechat v provozu u svých domů septiky. Majitelé rodinných domů totiž často vnímají vyřazení septiků z provozu jako mrhání jejich financemi a úsilím, zvláště když další krok, který často obec musí učinit, je stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod. Vybudování kořenové čistírny naopak umožňuje ponechat septiky v provozu vzhledem k tomu, že na ni lze bez problémů přivádět i velmi zředěné odpadní vody.
V roce 2000 se zastupitelstvo Spáleného Poříčí rozhodlo rozšířit kořenovou čistírnu o další část pro 800 obyvatel. Další napojování kanalizačních větví na hlavní přivaděč v roce 2001 totiž umožnilo připojit na KČOV již okolo 1500 občanů. Druhá část byla dokončena v roce 2001. V současnosti se čistírna rozprostírá na ploše zhruba 5400 m2. Do předčištění bylo již zahrnuto i srážení fosforu, které je umístěno v česlové šachtě a funguje tudíž i pro starou část.
Skutečnost, že se 15členné zastupitelstvo města - ve zcela jiném složení než před 10 lety - v roce 2000 znovu rozhodlo rozšířit KČOV a investovat do tohoto způsobu čištění, určitě ukazuje na spokojenost občanů s touto investicí. Během provozu čistírny nikdy nedošlo k zásadním problémům. Údržba spočívala především v kontrole hladiny čištěné vody v polích, odebírání vzorků, čištění lapače písku a česlí a kontrole porostu rostlin (směs rákosu obecného a chrastice rákosovité).
Prvních osm let město nevybíralo stočné. Každá rodina tak ušetřila minimálně 20 000 Kč. Toto zvýhodnění bylo možné především proto, že finančně je provoz kořenových čistíren skutečně nenáročný. V podstatě se zabezpečuje především úklid nadzemní biomasy rákosu 1x ročně, dále to jsou dvě hodiny denní údržby jednoho pracovníka a 2x ročně odvoz 2 až 3 fekálních vozů kalu ze štěrbinové nádrže. Mimo tyto náklady musí město zaplatit rozbory vody, ochranné pomůcky pro obsluhu atd. Přesto jsou velmi nízké, protože čistírna nespotřebovává elektrickou energii.
Investiční a provozní náklady i celkové výsledky čištění odpadních vod na KČOV ve Spáleném Poříčí jsou uvedeny v tabulkách.
(Text vznikl za přispění Nadace Partnerství v rámci projektu Popularizace kořenových čistíren odpadních vod ve spolupráci s Biologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, číslo projektu N-1195 - pozn. autorů.)
Petr Pelikán
Jan Vymazal
