Městská část Praha 7 velmi vážně usiluje o zřízení zóny placeného stání. Slibuje si od ní, že by zejména místním obyvatelům pomohla vyřešit současný zoufalý nedostatek parkovacích stání. Analýza dopravy v klidu, kterou radnice nechala zpracovat pro...
Městská část Praha 7 velmi vážně usiluje o zřízení zóny placeného stání. Slibuje si od ní, že by zejména místním obyvatelům pomohla vyřešit současný zoufalý nedostatek parkovacích stání. Analýza dopravy v klidu, kterou radnice nechala zpracovat pro celou Prahu 7, tedy jak pro dolní, tak horní Holešovice, zónu placeného stání považuje za reálnou.
Deficit parkovacích stání v Městské části Praha 7 dosahuje zhruba třiceti procent potřebné kapacity. To, co je pro obyvatele Letné a dolních Holešovic, ale i pro návštěvníky těchto lokalit už řadu let zjevné, přesně kvantifikovaly analýzy dopravy v klidu, které si tamní radnice nechala zpracovat v roce 1998 a naposledy i letos.
ŠPATNĚ PARKUJE KAŽDÝ ŠESTÝ VŮZ
Radní Ari Lieberman, zodpovědný za dopravu v MČ Praha 7, v té souvislosti upozorňuje, že nejde jen o vyšší stupeň motorizace místních obyvatel. Nýbrž také o to, že značná část lidí, kteří pracují či si vyřizují své záležitosti v centru metropole, nechce v historickém středu Prahy, kde je zóna placeného stání, riskovat komplikace s parkováním a svůj vůz raději - zdarma - odstaví právě na území Prahy 7. Odtud se pak už vcelku pohodlně dostanou do centra městskou hromadnou dopravou či pěšky. Tlak na obsazenost parkovacích stání představuje i stále rozšířenější praxe zaměstnavatelů, kteří svým pracovníkům umožňují vracet se na noc do místa bydliště služebními automobily. V neposlední řadě MČ Praha 7 z pohledu chybějících parkovacích stání doplácí na řadu sportovních, společenských a kulturních akcí pořádaných na stadionu Sparty na Letné i na Výstavišti v Holešovicích, které do těchto lokalit stahují další tisíce návštěvníků.
Při analýze v roce 1998 bylo v noci na pozemních komunikacích v MČ Praha 7 zjištěno v průměru 5581 odstavených vozidel, z nichž prakticky každé šesté parkovalo v rozporu s dopravními předpisy. Letos už bylo takto napočítáno téměř šest tisíc v noci zaparkovaných automobilů, přičemž podíl vozů odstavených v rozporu s dopravními předpisy se dál zvýšil. Rok od roku se v Praze 7 prodlužuje doba parkování a zároveň se snižuje rotace vozidel na parkovacích stáních. Proto v ulicích narůstá také počet popojíždějících vozidel, jejichž řidiči hledají místo, kde by svůj automobil zaparkovali.
V Praze 7 neexistují ani veřejné hromadné parkovací garáže. V souvislosti s budováním severozápadní části městského okruhu mezi Strahovským tunelem a Pelc - Tyrolkou se sice hovoří jako o součásti tohoto projektu i o podzemních garážích na Letné s kapacitou asi 900 stání, ale radní Ari Lieberman připomíná, že hlavní město dosud pro ně nenalezlo investora. Také radní hlavního města Prahy Radovan Šteiner, který v metropoli odpovídá za dopravu, zatím hovoří pouze o "odhadovaném časovém horizontu", který je podle něho "před rokem 2010".
Zoufalost dopravní situace v Praze 7 navíc podtrhuje skutečnost, že tato městská část je tranzitní oblastí pro dopravu v hlavním městě jak na západ směrem na Plzeň, tak na východ směrem na Brno. Jen ulicemi Veletržní a Milady Horákové se v dopravní špičce každým směrem valí zhruba 1800 automobilů. Radnice městské části se v rámci svých omezených možností snaží alespoň omezit průjezd automobilů obytnou zástavbou a řadu bočních ulic podél hlavních tahů například zjednosměrnila, aby v nich omezila rozptyl vozidel, jejichž řidiči by si chtěli zkracovat cestu a "vyzrát" na krokem se pohybující kolony aut na hlavních tazích. Ačkoliv jednosměrné ulice komplikují situaci i místním obyvatelům, ti podobné kroky radnice vítají. Bohužel, jak podotýká radní Ari Lieberman, tato opatření sice pomohou životu v řadě obytných bloků, ale situaci na hlavních tazích, jako jsou ulice Milady Horákové, Veletržní a Argentinská, kde se propustnost křižovatek pochopitelně nemění, nijak nemohou ovlivnit a pouze tam prodlužují dopravní špičku. Zásadně však problém tranzitní dopravy v Praze 7 změní až dobudovaný městský dopravní okruh v hlavním městě.
ZÓNA MUSÍ BÝT POLITICKY PRŮCHODNÁ
Na adresu dopravy v klidu Ari Lieberman poznamenává, že snažit se ji za současného stavu zajistit pouze dalším dopravním značením, by bylo bláhové. "Jestliže však zóna placeného stání pomohla centru metropole, proč by neměla pomoci také nám?" táže se, a nepřímo tak vyjadřuje i naděje některých dalších městských částí, které v Praze na tuto formu organizace dopravy v klidu pomýšlejí. Radní však připouští, že politicky by zóna placeného stání byla obhajitelná zřejmě pouze v případě, pokud by její zřízení místním obyvatelům zaručilo, že zaplatí-li poplatek za rezidenční stání, pak skutečně poblíž svého bydliště také naleznou pro svůj vůz volné místo. Jen na území Letné by ovšem výhledová potřeba nárůstu parkovací kapacity pro místní občany znamenala mít k dispozici zhruba 4600 parkovacích míst.
Ari Lieberman si je vědom i dalších možných rizik. Podle výsledků Sčítání lidu, bytů a domů z roku 2001 je totiž na území MČ Praha 7 více než 2100 neobydlených bytů. "Pochopitelně nelze očekávat, že v nich nikdo nebydlí," říká Ari Lieberman, "ale při stávající legislativě jejich nepřihlášení obyvatelé nemají nárok ani na rezidentní, ani na abonentní parkovací kartu, a lze tedy předpokládat, že v případě zřízení zóny by představovali konfliktní skupinu."
Zásady pro zřizování zón placeného stání, přijaté Radou hlavního města Prahy, mj. určují, že zřizovatelem každé takové zóny je magistrát. MČ Praha 7 by však organizaci i provozování zóny vzala do svých rukou. "Známe totiž nejlépe situaci na místě a mohli bychom zavést pro naše občany nejvhodnější formy organizace a provozování této zóny a hlavně pro ně vytvořit dostatečnou parkovací kapacitu a rozsah parkování pro návštěvníky účinněji vymezit v závislosti na denní vyjížďce rezidentů v konkrétní lokalitě a pokud možno co nejvíce mimo obytné soubory," tvrdí Ari Lieberman. Rovněž poplatky za rezidentní stání by podle něho jistě lépe odpovídaly sociální struktuře místních obyvatel.
HLAVNÍ MĚSTO SE NEVZDÁ PRÁV ZŘIZOVATELE
Radní hlavního města Prahy Radovan Šteiner konstatuje, že hlavní město respektuje úsilí městských částí na zřízení zón placeného stání na jejich územích. Například MČ Praha 1 má podle něho vážný zájem na zřízení této zóny na levobřežní části svého území, tedy na Malé Straně a Hradčanech. Kromě MČ Praha 7 hovoří o zřízení zón placeného stání také městské části Praha 2, 3, 4 a 5. "Ale zřizovatelem zóny placeného stání musí v každém případě být hlavní město Praha, a to z velmi jednoduchého důvodu - jako obec je totiž vlastníkem příslušných komunikací," dodal Radovan Šteiner. Jak dále uvedl, hlavní město nepochybně také vytvoří systém standardů (principů), které zajistí kompatibilnost těchto zón v různých městských částech, a to jak z hlediska organizačního (rozdělení na stání rezidentská, návštěvnická atd.), tak z hlediska systémového (kompatibilní systémy bezhotovostního placení za návštěvnická stání).
NEJŽHAVĚJŠÍ TÉMA PRAŽSKÉ DOPRAVNÍ RADY
"Zóny placeného stání jsou nyní nás nejžhavějším tématem i pro řadu dalších městských částí, což se projevuje i na jednáních Pražské dopravní rady," říká Ari Lieberman. Právě on stál před zhruba čtyřmi roky u zrodu Pražské dopravní rady, složené z místostarostů a radních pro dopravu, ale i dalších odborníků na tuto problematiku, zástupců Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, dopravní policie apod.
"Netvrdím, že zóny mohou naráz vyřešit všechny naše problémy. Ale nepochybně by mohly v dobrém slova smyslu ovlivnit život lidí v obytné zástavbě, jimž rozbujelý automobilismus komplikuje život. Ovšem i při zřízení zóny očekávám, že bude trvat rok, možná i dva, než se plně ujme a než ji také řidiči začnou plně respektovat," dodává radní. A říká to i s vědomím faktu, že dnes má městská policie již větší kompetence pro postihy neukázněných řidičů, včetně možnosti nasazovat v zóně "botičky". Ostatně právě dozorování zóny si podle Ari Liebermana vynutí i zvýšení počtu městských strážníků.
Ivan Ryšavý
