Reforma veřejné správy je i u nás spojena s elektronickou podporou vládnutí - správy věcí veřejných. Jak se daří veřejné služby s pomocí moderních technologií pro občany zajišťovat, o tom jsme hovořili s vedoucím oddělení informačních...
Reforma veřejné správy je i u nás spojena s elektronickou podporou vládnutí - správy věcí veřejných. Jak se daří veřejné služby s pomocí moderních technologií pro občany zajišťovat, o tom jsme hovořili s vedoucím oddělení informačních služeb Ministerstva vnitra ČR Ing. Jaroslavem Svobodou.
Co jsou to veřejné informační služby?
Veřejné informační služby jsou vlastně informace o službách. Popíšeme-li, jaké veřejné služby jsou pro občana přístupné, hovoříme o veřejných informačních službách. Je to tedy popis postupu při řešení tzv. životních situací.
Byl vytvořen systém, který je dnes standardizován. Je obsahem standardu informačních systémů veřejné správy pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup - viz Věstník ÚVIS č. 7/2001 (nebo také v položce Standardy na www.micr.cz).
Každý orgán veřejné správy a veřejné moci, což může být i podnikatelský subjekt, by měl podle zákona č. 106/1999 Sb., zveřejňovat automaticky informace způsobem, který definuje uvedený standard. Přemýšleli jsme, jakým způsobem to lze zjednodušit obcím a městům. Realizovali jsme projekt ePUSA, což je elektronický portál územních samospráv, který vychází z povinně zveřejňovaných informací podle standardu (tabulka se sedmnácti body).
Projektu se ujaly čtyři kraje - Plzeňský, Vysočina, Olomoucký a Zlínský. V tomto projektu jsou další nástroje, které umožňují s těmito informacemi dále pracovat. Chceme dosáhnout toho, aby bylo možno tyto informace automaticky aktualizovat.
Druhá část standardu, která se jmenuje Osnova popisu postupu, je vlastně třicetibodová osnova pro popis životních situací. Ve standardu jsou tři úrovně podrobnosti zobrazování bodů této třicetibodové struktury - podle toho, zda potřebujete základní informaci, rozšířenou nebo úplnou. Poslední kapitola, která je velmi užitečná, obsahuje Obecná metodická doporučení k zajištění trvalé aktuálnosti a správnosti zveřejňovaných služeb. Standard je k dispozici na internetové adrese Ministerstva informatiky www.micr.cz.
Všechny tyto projekty jsou začleňovány v rámci tzv. Portálu veřejné správy, který se v kompetenci Ministerstva informatiky dále rozpracovává.
Ukázku řešení problematiky životních situací je možno vidět na internetových stránkách Ministerstva vnitra, a to v části Úřad není labyrint www.mvcr.cz .
Spolupracuje Ministerstvo vnitra i s jinými orgány?
Naše myšlenka se ujala. Ministerstvo informatiky založilo odbor, který se zabývá popisem životních situací. Snažíme se to udělat tak, aby popis postupů při řešení životních situací občana byl pro celé území státu jednotný. Postupy by měly být přístupny úřadům, které tyto služby zajišťují.
Je připraven mechanismus aplikaci informačních komunikačních technologií, který umí spojit centrální informace s místními informacemi. Například garantem služby v oblasti občanských průkazů je Ministerstvo vnitra, ale vydávají je obce s rozšířenou působností. Popis by měl být pro všechny stejný. Ať jde občan na jakoukoliv obec, mělo by se postupovat stejně. Obec pouze řekne, kdo, kdy, jak a ve které budově tuto službu poskytuje.
Je také připraven tzv. metainformační vyhledávací systém (MIVS). Existuje návrh standardu Ministerstva informatiky, tzv. standard pro popis datových zdrojů. Na základě takového popisu datových zdrojů každý metainformační systém pracuje a je schopen při vyhledávání informací občany pomoci. Cílem je, aby životní situace zpracoval garant služby. Tento systém by měl občanovi říci, kdo zajišťuje danou službu a kde se v jeho lokalitě nachází nejbližší úřad na její vyřízení.
Jak se uplatňují vaše doporučení v praxi?
V současné době probíhá proces na úrovní ústředních orgánů veřejné správy, které si svoje služby začaly popisovat. Zatím samozřejmě jde o ty nejužívanější. Řešení se realizuje v rámci projektu Ministerstva informatiky - Portál veřejné správy. Každý zákon by měl skončit připraveným výkladem pro občana, jak ho může aplikovat. Ke každému zákonu by měla být připravena dokumentace, aby se v něm občan vyznal a mohl jej použít.
Jak velké procento orgánů veřejné správy je na internet připojeno?
Všechny orgány ústřední správy mají svoje webové stránky, stejně tak kraje a krajské úřady. Orgány veřejné správy pořizují webové stránky pro své občany ve své režii. Pouze jim doporučujeme, aby informace na nich umístěné byly jednotné (dle standardu) a úplné. Nechceme zasahovat do jejich webů, které jsou jejich výkladní skříní, respektive nabídkou občanům.
Pomáháte malým obcím, aby se mohly připojit na internet?
Pokusili jsme se zavést projekt internetizace obcí. Poučili jsme se z programu, které uskutečňuje Ministerstvo kultury prostřednictvím knihoven. Rovněž jsme se snažili podívat, jak to dělá Ministerstvo pro místní rozvoj.
Připravili jsme pak program Ministerstva vnitra Internetizace obcí. V roce 2001 jsme poskytli 18 dotací v objemu kolem 0,5 miliónu korun. Byla to podpora obcím na pořízení počítače, připojení k internetu, zhotovení stránek a digitálních fotografií a na školení. Loni jsme oslovili 55 obcí, z nichž se pouze v 41 případech podařilo splnit podmínky pro poskytnutí dotace v hodnotě 1,5 miliónu korun. V letošním roce dokončíme dotační titul pro zhruba 9 obcí, které již dříve o příspěvek požádaly.
Kolik obcí je v současné době na internet připojeno?
Asi 1800 obcí má své webové stránky a z nich 1200 také e-mail, což je známkou aktivního přístupu k internetu. Z 205 obcí s rozšířenou působností chybí webové stránky pouze jediné. Ze 180 obcí pověřených výkonem státní správy nemá webové stránky jen šestnáct. Počet webových stránek obcí se stále zvyšuje, ale jejich úroveň je různá.
Je systém Ministerstva vnitra kompatibilní se systémem Ministerstva pro místní rozvoj?
Snažili jsme se vycházet z těchto zkušeností při definování podmínek dotace. Kdyby byly ve státním rozpočtu prostředky na nový program internetizace, pak by se měl zaměřit na malé obce. Myslím si, že bychom programově měli těmto obcím pomáhat. Naše úloha je však metodicky řídit tento rozvoj spíše prostřednictvím krajů. Existují dobré příklady - Plzeňský kraj nebo kraj Vysočina. Tyto kraje usilují o to, aby měly spojení se všemi obcemi. Proto jim pomáhají poskytováním vlastních dotací. Hledáme způsob, jak pomoci metodicky vytvořit projekty, které jsou společné pro všechny obce. To si myslím, že je účel práce ústřední státní správy. Při tom se samozřejmě snažíme naše projekty včlenit do současné aktivity, tj. do Portálu veřejné správy.
Největším problémem je tedy nedostatek peněz?
Problém finančních prostředků ve státním rozpočtu je známý. Loni jsme na tyto aktivity nedostali žádné peníze, takže jsme do našich projektů dali peníze z některých rezervních fondů Ministerstva vnitra ČR.
Jak velké procento občanů České republiky má dnes přístup k internetu?
Zajímavá je naše analýza informačních potřeb veřejnosti ve vztahu k veřejné správě. Z populace České republiky starší 15 let má 40 procent přístup k internetu, z toho 17 procent i doma. Přitom například ve skupině podnikatelů je to 72 procent a u zastupitelů 70 procent. Mapujeme znalost portálu veřejné správy, možnost elektronické komunikace s úřady i znalost elektronického podpisu. Hodnotili jsme tyto znalosti podle standardu v krajích. Loni v září jich byla úspěšná polovina, tj. sedm krajů, letos koncem dubna již dvanáct. Situace se stále zlepšuje.
