Býti komunálním politikem soutěžícím o přízeň voličů, zvolila bych si myšlenky projektu Zdravé město za svůj volební program. Uvádí to v našem rozhovoru ředitelka odboru vzdělávání a vědy Ministerstva zdravotnictví MUDr. Alena...
Býti komunálním politikem soutěžícím o přízeň voličů, zvolila bych si myšlenky projektu Zdravé město za svůj volební program. Uvádí to v našem rozhovoru ředitelka odboru vzdělávání a vědy Ministerstva zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, které jsme položili několik otázek.
[*] Jaké byly počátky projektu Zdravé město z hlediska Ministerstva zdravotnictví?
Po roce 1990 se tento projekt začal realizovat také u nás a iniciátory této strategie byla města Brno, Šumperk a Třeboň, která v roce 1992 stála také u zrodu Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR). Ministerstva zdravotnictví a životního prostředí se přičinila i o to, že v roce 1994 bylo toto uskupení ustaveno jako sdružení s právní subjektivitou. Jak Světová zdravotnická organizace, která projekt původně iniciovala, tak naše ministerstvo ve svých koncepčních dokumentech a strategiích prosazují nadnárodní doporučení. Pro nás se po roce 1989 stal nosným program Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny do roku 2000. Česká republika se k němu přihlásila svojí variantou, a to Národním programem zdraví, který vláda přijala v roce 1992. Při vytváření jeho formulace jsme mimo jiné hledali také možnosti, jak definovat zdravotní rizika, způsoby prevence a také cesty, kterými by se tato rizika mohla do budoucna odstranit. Následně vznikaly nástroje pro přenos v programu definovaných postupů mezi naši populaci. Jednou z těchto cest je ovlivňování a směřování určité komunity ke zdravému způsobu života. Vhodnou komunitu v praxi představují obyvatelé Zdravých měst.
[*] Pomáháte Zdravým městům i finančně?
Ministerstvo v rámci své agendy Národního programu zdraví může některé aktivity, které s tímto programem souvisejí, finančně podporovat. Již od samého počátku existence Národní sítě Zdravých měst ČR existovala finanční podpora ze strany ministerstva. Podporou vytvoření administrativního zázemí NSZM ČR bylo možné celý tento program systematicky nastartovat. Podpořili jsme i mediální informační kampaň, jejímž cílem bylo nejen rozšířit povědomí o Zdravých městech, ale i metodicky pomoci. Konkrétní města se se svými projekty, které bývají zpravidla kvalitní, hlásí sama do dotačního programu ministerstva. Naše ministerstvo poskytlo dotaci například programu prevence dětských úrazů v městě Brně, ale i dalším projektům v jiných městech. Je obvyklé, že města, která na politiku a strategii projektu přistoupí a vlastními mechanismy se aktivně snaží dostávat mezi své obyvatele určitá, například preventivní opatření, jsou velice schopná přistoupit na námi navrhované další aktivity, například onkologickou prevenci či prevenci úrazů. Například město Kroměříž dokázalo velice rychle participovat i na jiném programu Světové zdravotnické organizace - Bezpečná komunita.
[*] V čem spatřujete význam sdružování vybraných měst v Evropské síti zdravých měst?
Sdružování, propojování a vytváření sítí uplatňuje Světová zdravotnická organizace jako jeden z nosných nástrojů své aktivní politiky. Vedle sítě Zdravých měst existuje síť zdravých škol, nemocnic a také podniků. Rovněž projekt Bezpečná komunita je založen na propojení tzv. bezpečných komunit. Zapojení jednotlivých subjektů a jejich koordinované propojení umožňuje vzájemnou informovanost i snazší možnost metodického ovlivňování. Takto seskupená společenství mají větší možnost ovlivňovat a prosazovat věci třeba i na nejvyšší úrovni. Je tomu tak například v případě Národní sítě podpory zdraví na pracovišti ČR, která byla založena v roce 1995. K tomu, aby bylo možné určité věci v rámci podniků realizovat, je třeba vytvořit i vhodné legislativní a finanční zázemí. Jednotlivec by asi nic nezmohl. V České republice se podařilo propojit i tyto sítě. Řada konkrétních akcí probíhá společně. I z tohoto hlediska Světová zdravotnická organizace hodnotí ČR velmi dobře. Nemalou zásluhu na tomto úspěchu mají koordinátoři či tajemníci jednotlivých sítí.
[*] Jak hodnotíte vývoj ve městech, která se do projektu Zdravé město přihlásila?
Výsledkem snažení těchto měst by mělo být zdravotní hledisko, například zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Je to však dlouhodobý a náročný proces, jehož výsledky se hodnotí mnohdy obtížně. I přesto je filozofie projektu Zdravé město založena především na tom, do jaké míry obyvatelé a politici v dané lokalitě akceptují pohled na zdraví a související okolnosti, jak si je vezmou za své a uplatní v rozhodovacích procesech. Proto je důležité vědět, že Zdravé město není to, které vykazuje ukazatele zdravotního stavu, ale že je to město, které v místních podmínkách pochopí princip tohoto úsilí a povýší jej na celospolečenský zájem.
