Po povodních se v České republice začalo stále více hovořit o výstavbě protipovodňových systémů hrází a také o prohrábce a čištění řek. Přirozeně se nabízí myšlenka využití materiálů získaných ze dna řek pro výstavbu...
Po povodních se v České republice začalo stále více hovořit o výstavbě protipovodňových systémů hrází a také o prohrábce a čištění řek. Přirozeně se nabízí myšlenka využití materiálů získaných ze dna řek pro výstavbu těchto hrází.
Materiál vytěžený z řek není příliš známý a snad jen proto budí nedůvěru. Získali jsme vzorky materiálu z prohrábky Labe a rovněž sedimentu z rybníka Tichý u Bohdanče a snažili jsme se prokázat vhodnost tohoto materiálu pro výstavbu zemních těles a také hrází.
Výzkum probíhal v nezávislých laboratořích a byl zaměřen na klasifikaci a základní rozbory materiálu pro využití v silničním stavitelství a norem pro výstavbu hrází a rovněž byli provedeny rozbory ve vztahu na životní prostředí (výluhy a obsahy škodlivin).
Současně s tímto výzkumem probíhal pokus se stejnými materiály z řek, které byly upraveny vápnem. V posledních letech se právě metoda úpravy zemin vápnem osvědčila na řadě staveb v České republice a pomohla maximálně využít místních zemin, které by jinak byly považovány za nevhodné.
Materiály vytěžené z řeky byly klasifikovány dle ČSN 75 2410 jako písek jílovitý, písek s příměsí jemnozrnné zeminy, štěrk jílovitý. Sediment z rybníka Tichý byl klasifikován jako písek hlinitý.
Příměs jemnozrnných částic měla za následek špatnou stabilitu těchto materiálů při nasycení vodou. Na druhé straně se v materiálu neobjevily očekávané škodliviny ani prvky chemického znečištění.
V druhé části výzkumu se prokázalo, že 2 - 3 % příměs nehašeného vápna je schopna vylepšit mechanické a technické vlastnosti těchto materiálů, takže i po nasycení vodou jsou stabilní a lze z nich naprojektovat a postavit hráz, poldr nebo jiné zemní těleso. Takto upravené materiály navíc poskytují dostatečně únosný podklad pro výstavbu lehkých typů vozovek nebo cyklistických stezek, které mohou být vedeny v koruně těchto hrází.
(Novou aplikaci již ověřené technologie, tj. využití sedimentů z prohrábek řek při výstavbě protipovodňových hrází, poldrů a rybníků, kterou firma Lhoist představila na veletrhu URBIS 2003 v Brně, ocenila naše redakce Cenou Moderní obce - pozn. redakce.)
TOMÁŠ ONDERKA,
Lhoist, s. r. o
FOTO ARCHÍV