SPRÁVNÉ POUŽITÍ RAZÍTKA OTÁZKA: Jaká pravidla platí pro správné používání razítek orgány obce s rozšířenou působností? ODPOVĚĎ: V používání razítek, ať již tzv. úředních, či "neúředních" dochází v praxi k nemalému počtu...
SPRÁVNÉ POUŽITÍ RAZÍTKA
OTÁZKA: Jaká pravidla platí pro správné používání razítek orgány obce s rozšířenou působností?
ODPOVĚĎ: V používání razítek, ať již tzv. úředních, či "neúředních" dochází v praxi k nemalému počtu pochybení. Ta spočívají zejména v nadměrném "nadužívání" úředních razítek, kdy jich však nelze pro daný případ vůbec použít. Je proto nezbytné správně vymezit, jaké razítko lze označit za úřední.
Ve smyslu paragrafu 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů se za úřední razítko považuje toliko kulaté razítko taxativně stanovených průměrů (20 mm, 25 mm nebo 36 mm) s malým státním znakem vyobrazeným uvnitř kruhu a správným (tj. přesným a úplným) označením tzv. oprávněné osoby. Oprávněnou osobou se např. ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 352/2001 Sb. rozumí kraje, obce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy. Na úředním razítku se podle zákona též uvádí sídlo oprávněné osoby, popřípadě i její organizační součásti. Uvedení organizační součásti na úředním razítku se použije tehdy, pokud zákon pro konkrétní oprávněnou osobu stanoví vertikální organizační strukturu s územním členěním.
Zákon dále ukládá povinnost oprávněných osob označit úřední razítka pořadovými čísly, pokud jich používá více (tj. více než jedno). Úřední razítko podle zákona nesmí v žádném případě obsahovat velký státní znak. Otisk úředního razítka je jednobarevný. Jiné náležitosti (např. velikost malého státního znaku, velikost a typ písmen), kromě výše uvedených, zákon či jiný právní předpis nestanoví.
Jaká razítka tak nelze považovat za úřední:
[*] razítka s velkým státním znakem,
[*] razítka s barevným otiskem,
[*] razítka jiného průměru než zákonem stanoveného,
[*] razítka jiného tvaru než kulatá (hranatá, oválná atd.),
[*] razítka mající vzhled úředního razítka, na kterých však není uvedeno sídlo nebo organizační součást oprávněné osoby za předpokladu, že jich má daná oprávněná osoba více,
[*] razítka mající vzhled úředního razítka, na kterých však je uveden subjekt nemající povahu oprávněné osoby ve smyslu § 2 zákona č. 352/2001 Sb.
Použití úředního razítka lze omezit pouze na případy, které zmiňuje ustanovení § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o používání malého státního znaku oprávněnými osobami taxativně vymezenými. Úřední razítko lze použít toliko na rozhodnutích a jiných úředních aktech nebo na listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu zákonem stanovené působnosti konkrétní oprávněné osoby.
Oprávněná osoba tedy opatří razítkem individuální správní akty, na základě nichž autoritativně rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob nebo kterými vůči třetím osobám autoritativně osvědčuje právní skutečnosti, a to bez rozdílu, zda se jedná v případě územních samosprávných celků o věc patřící do samostatné či přenesené působnosti. Zákon blíže nespecifikuje pojem "jiné úřední akty", na kterých se použije úřední razítko.
Úředního razítka nelze např. používat v následujících případech:
[*] na interních normativních aktech (např. pracovní řád, organizační řád, spisový řád atd.),
[*] v běžné korespondenci v rámci správního řízení (např. předvolánky, protokoly, vyžádání podkladů atd.),
[*] v korespondenci obchodního charakteru (objednávky, daňové či účetní doklady, obchodní smlouvy atd.),
[*] na obálkách všeho druhu a nejrůznějších poštovních dokumentů.
Výše uvedená pravidla se v plné míře uplatní i v případě obcí s rozšířenou působností. Zákon nestanovuje pro územní samosprávu v případě používání úředních razítek odchylky od státních orgánů či správních úřadů.
Podle § 111 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích mohou obce používat razítko obce, kdy zvláštním zákonem (tj. zákonem číslo 352/2001 Sb.) není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. Za stejných podmínek mohou vlastní razítko používat i statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města (§ 141 odst. 4 zákona o obcích). V případě statutárních měst zákon o obcích ještě blíže specifikuje podobu razítka, a to tak, že razítko má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části. K otázce tvaru a podoby razítka statutárního města, městského obvodu nebo městské části lze konstatovat, že z textu "po obvodu razítka" nelze dovozovat, že razítko musí být pouze kulaté. V případě razítek ostatních "nestatutárních" obcí s účinnosti od 1. ledna 2003 již žádná pravidla pro tvar a podobu obecního razítka stanovena nejsou.
Používání úředního razítka v případech, kdy ho nelze použít, není v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o užívání státních symbolů ČR a dochází tak k nežádoucímu snižování významu a účelu malého státního znaku vyznačeného na příslušném úředním razítku.
Mgr. JÄN BŘEŇ,
právník
SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK
OTÁZKA: Co je společenství vlastníků jednotek a jakým způsobem vzniká?
ODPOVĚĎ: Společenství vlastníků jednotek definuje zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů. Dle § 9 odst. 3, 4 zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vzniká společenství v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny (např. kupní smlouvy) s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Vznik společenství vlastníků je na návrh ustavující schůze vlastníků zapsán do zvláštního rejstříku vedeného u obchodního soudu a tento zápis má pouze charakter deklaratorní. To znamená, že společenství vlastníků jednotek je povinno vést účetnictví ode dne vzniku společenství, tj. ode dne doručení třetí listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí.
JAK PROBÍHÁ ÚČTOVÁNÍ
OTÁZKA: Jakou účetní soustavu používá společenství vlastníků jednotek od 1. 1. 2003?
ODPOVĚĎ: Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou vzniklou dle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů registrací u příslušného obchodního rejstříku. Účtování právnických osob se v ČR řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto zákona je pro nás zajímavý § 9 - účetní soustavy. Zákon specifikuje dva druhy účetních soustav. Soustavu jednoduchého účetnictví a soustavu podvojného účetnictví.Výchozím bodem pro určení účetní soustavy je odst. 1 § 9 zákona č. 563/1991 Sb., který stanovuje, že účetní jednotky jsou povinny účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Zákon dále zmírňuje tuto povinnost a dává některým účetním jednotkám možnost volby účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví. Mezi těmito účetními jednotkami je přímo vyjmenováno společenství vlastníků jednotek, a to bez dalších podmiňujících kritérií (obrat, zaměstnanci, majetek).
To znamená, že společenství vlastníků jednotek si k dnešnímu dni může zvolit účetní soustavu jak podvojného, tak jednoduchého účetnictví. Je však dobře si na tomto místě připomenout, že účetní soustavu volí účetní jednotka vždy na celé účetní období. Přičemž účetním obdobím rozumíme 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců - kalendářní nebo hospodářský rok.
Upozorňuji, že v Evropské unii neexistuje pojem jednoduché účetnictví a dnem vstupu ČR do EU zřejmě soustava jednoduchého účetnictví také u nás zanikne.
Z praktického hlediska, kdy společenství vlastníků účtuje po mnoho účetních období, nelze doporučit soustavu jednoduchého účetnictví. Při správném vedení je soustava podvojného účetnictví schopna ihned podat informace o aktuálním stavu pohledávek a závazků společenství, jakož i poskytnout v budoucnu jistě požadované podklady v rámci dědických řízení, vyrovnání majetku, darování atd. Toto lze v soustavě jednoduchého účetnictví již v druhém účetním období i při velké pečlivosti zabezpečit jen s velikými obtížemi.
Ing. MICHAL MAREŠ,
daňový poradce
