V minulém díle jsme se začali zabývat kategoriemi - subjekty řízení a účastníci řízení. Obsahem této části je popis rozdílů mezi těmito subjekty a objasnění pojmů stavební úřad.Obě tyto kategorie subjektů řízení - účastníky...
V minulém díle jsme se začali zabývat kategoriemi - subjekty řízení a účastníci řízení. Obsahem této části je popis rozdílů mezi těmito subjekty a objasnění pojmů stavební úřad.
Obě tyto kategorie subjektů řízení - účastníky řízení a dotčené orgány státní správy - je třeba v každém řízení přesně odlišovat, a to především ze dvou následujících důvodů.
Dva hlavní důvody
První spočívá v rozdílně povaze připomínek a námitek účastníků řízení na straně jedné a stanovisek dotčených orgánů státní správy na straně druhé z hlediska jejich závaznosti pro stavební úřad. Platí, že připomínky a námitky účastníků řízení nejsou pro stavební úřad závazné, zatímco stanoviska dotčených orgánů státní správy zásadně závazná jsou.
Druhý důvod, proč je třeba obě uvedené kategorie subjektů řízení od sebe odlišovat, spočívá v jejich rozdílných možnostech, jak napadnout vydané správní rozhodnutí. Odvolání, resp. rozklad (tj. řádný opravný prostředek) může uplatnit pouze účastník řízení, zatímco dotčený orgán státní správy může dát pouze podnět k přezkoumání již pravomocného správního rozhodnutí mimo odvolací řízení (tj. může dát pouze podnět k použití mimořádného opravného prostředku).
V prvním případě je tedy přezkoumáváno ještě nepravomocné rozhodnutí, zatímco ve druhé, již rozhodnutí, které nabylo právní moci. Pokud jde o kategorii ostatních subjektů řízení (osob "zúčastněných" na řízení), mohou jimi být například projektant a zhotovitel ve stavebním a kolaudačním řízení (§ 59 odst. 2 a § 80 odst. 3 stavebního zákona), které stavební úřad může přizvat k řízení, nejsou však jeho účastníky. Dále sem patří například soudní znalci, popř. i jiné osoby, které může stavební úřad přizvat k posouzení některých složitých a technicky obtížných otázek, které se mohou vyskytnout v průběhu např. stavebního nebo kolaudačního řízení, popř. i jiných řízení prováděných podle stavebního zákona. Ani tyto osoby však nejsou účastníky řízení.
Stavební úřady
V závěru této části výkladu je třeba objasnit pojem stavební úřad. Tato problematika je upravena v části páté stavebního zákona (§ 117 až 124 ).
Stavební zákon rozlišuje:
1. obecné stavební úřady, kterými jsou:
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) Magistrát hl. m. Prahy a úřady městských částí určené statutem (v současné době je to celkem 22 městských částí, z nichž některé vykonávají působnost stavebního úřadu i pro území jiných - sousedních - městských částí),
d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských částí nebo městských obvodů určené statutem,
e) magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. 12. 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena.
2. speciální stavební úřady, kterými jsou stavební úřady pro:
a) stavby pozemních komunikací,
b) stavby letecké,
c) stavby drah a na dráze,
d) stavby vodohospodářské (vodní).
Těmito stavebními úřady jsou (obecně řečeno), ty správní orgány, které vykonávají státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů. Jde např. o zákon o vodách, letecký zákon, silniční zákon, zákon o drahách a další předpisy je provádějící nebo na ně navazující.
3. vojenské stavební úřady, kterými jsou orgány Ministerstva obrany (Vojenské ubytovací a stavební správy),
4. jiné stavební úřady, kterými jsou:
a) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
b) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
c) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.
Pokud jde o speciální stavební úřady, ty mají působnost obecných stavebních úřadů, s výjimkou územního rozhodování a vyvlastňování, když v řízeních, která vedou postupují podle stavebního zákona, pokud zvláštní předpisy (viz výše) nestanoví jinak, povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného vydat územní rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
Vojenské stavební úřady mají na území vojenských újezdů působnost stavebních úřadů, s výjimkou vyvlastnění, zatímco mimo území vojenských újezdů s výjimkou územního rozhodování a vyvlastnění a totéž se týká jiných stavebních úřadů.
Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a obcí.
STANISLAV MALÝ
právník,
odborný asistent na katedře společenských věd Stavební fakulty ČVUT
Platí, že připomínky a námitky účastníků řízení nejsou pro stavební úřad závazné, zatímco stanoviska dotčených orgánů státní správy zásadně závazná jsou.
