Člen zastupitelstva obce má několik povinností stanovených zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jednou zásadní povinností, jejíž nesplnění má za následek ztrátu mandátu člena zastupitelstva...
Člen zastupitelstva obce má několik povinností stanovených zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jednou zásadní povinností, jejíž nesplnění má za následek ztrátu mandátu člena zastupitelstva obce, je složení slibu zastupitele obce.
Pro řádné složení slibu je nezbytné respektovat nejen jeho obsah1), ale i formu jeho složení. Podle původního zákona o obcích (zákon ČNR č. 367/1990 Sb.) člen zastupitelstva obce /v textu budu používat terminologii současného zákona o obcích2)/ skládal slib na prvním zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastnil. Slib skládal do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva obce, přičemž složení slibu potvrdil svým podpisem.3)
Podle paragrafu 69 odst. 2 nového zákona o obcích člen zastupitelstva obce skládá slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní. Do 11. července 2002 včetně4) skládal člen zastupitelstva obce slib do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva obce a pronesením slova "slibuji". Od 12. července 2002 skládá slib před zastupitelstvem obce a pronesením slova "slibuji". Povinnost člena zastupitelstva obce potvrdit složení slibu svým podpisem se nemění.
Hlavní rozdíly
Rozdíly v právní úpravě formy složení slibu jsou tedy následující - podle zákona o obcích z roku 1990 se slib skládal do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva obce, a to na prvním zasedání zastupitelstva obce, jehož se člen po svém zvolení zúčastnil, tj. nebylo rozhodné, v jaké fázi tohoto zasedání se tak stalo. Podle nového zákona o obcích se slib skládá, jak již bylo uvedeno výše, před zastupitelstvem obce pronesením slova "slibuji", a to na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se člen zastupitelstva obce po svém zvolení zúčastní. Platná právní úprava tedy slovem "na začátku" blíže specifikuje, v jaké fázi zasedání zastupitelstva obce by ke složení slibu mělo dojít. I toto časové vymezení pro složení slibu vyzdvihuje význam brzkého složení slibu a tím navození žádoucího stavu, kdy člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát již s řádně složeným slibem.
Podle § 55 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen zákon o volbách do zastupitelstev obcí), mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, přičemž ke zvolení dojde ukončením hlasování. Ve smyslu § 55 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou, mandát tomuto členovi zastupitelstva obce zaniká. Je zřejmé, že k zániku mandátu ze zákona dojde vždy, když člen zastupitelstva obce nesouhlasí s obsahem slibu (či jeho části) na prvním zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní. Domnívám se, že k zániku mandátu by zřejmě došlo též tehdy, pokud by člen zastupitelstva obce svůj řádně složený slib na jakémkoliv pozdějším zasedání zastupitelstva obce odvolal či jiným způsobem dal najevo, že s jeho obsahem nesouhlasí. Došlo by tedy k faktickému odmítnutí slibu člena zastupitelstva obce a k zániku mandátu ze zákona.
Nedodržení formy
Složitější situace nastává v případě nedodržení formy složení slibu. Zdaleka ne každé nedodržení formy složení slibu musí mít za následek zánik mandátu. K zániku mandátu člena zastupitelstva obce zřejmě nedojde, pokud člen zastupitelstva obce složí slib třeba až na konci a ne na začátku zasedání zastupitelstva obce či pokud jej složí do rukou předsedajícího a nikoliv před zastupitelstvem obce, protože podle mého názoru to nejsou vady takového charakteru, které by byly schopny vyvolat neplatnost předmětného úkonu. K zániku mandátu by též nemohlo dojít, pokud by z nějakých (např. administrativních) důvodů nebyl zastupitel vyzván ke složení slibu.5)
Slib s podmínkou
Jinou záležitostí je však vázání složení slibu na podmínku. Zákon o obcích explicitně nevylučuje, aby forma složení slibu (nikoliv však obsah slibu!) byla zastupitelstvem obce, jako nejvyšším samosprávným orgánem obce, něčím podmíněna. Musí to být však podmínky fyzicky objektivně možné a dovolené, tj. nesmí být v rozporu se zákonem, obcházet zákon nebo se příčit dobrým mravům. Vzhledem k tomu, že podmínky činí následky formy složení slibu závislé na nejisté skutečnosti (např. vázat složení slibu až poté, co bude na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce zvolen nový starosta obce, což je samozřejmě věc nejistá) rozhodně nedoporučuji jejich uplatňování. Odlišnou věcí je však stanovení doby, jakožto "podmínky" pro formu složení slibu. Na rozdíl od podmínky je při stanovení doby jisté, že určená doba uplyne. Nepřekročitelným předpokladem pro složení slibu je však ta skutečnost, aby tato doba uplynula do konce prvního zasedaní zastupitelstva obce, jehož se člen zastupitelstva obce po svém zvolení zúčastní.
Odlišně je to v Praze
Forma složení slibu u krajských zastupitelů je totožná jako v případě obecních zastupitelů.6) Odlišně je však řešen způsob složení slibů u zastupitelů hlavního města Prahy. Člen Zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. Slib složí do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji". Předsedající ustavujícího zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy (tj. nejstarší člen Zastupitelstva hlavního města Prahy) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena Zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen Zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.7)
Poznámky:
1) Podle § 69 odst. 2 zákona o obcích člen zastupitelstva obce skládá slib tohoto znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky". Oproti znění slibu podle původního zákona o obcích byl obsah slibu rozšířen i o povinnost hájit zájmy obce a jejich občanů.
2) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, používal pojmy obecní zastupitelstvo, člen obecního zastupitelstva atd.
3) § 29 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
4) Bod 87. zákona č. 313/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kterým se novelizoval § 69 odst. 3 zákona o obcích, nabyl své účinnosti již dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 12. července 2002.
5) Kopecký, M.: Mandát člena zastupitelstva v obci, Správní právo, 2000, č. 3, str. 134.
6) § 33 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 50 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
JAN BŘEŇ
právník, Pardubice
