Svobodný stát Sasko prošel od sjednocení Německa výraznými změnami i co do úprav obecního zřízení. Po někdejší Německé demokratické republice čtyřapůlmiliónové Sasko "zdědilo" 1626 obcí, z nichž čtyři pětiny měly...
Svobodný stát Sasko prošel od sjednocení Německa výraznými změnami i co do úprav obecního zřízení. Po někdejší Německé demokratické republice čtyřapůlmiliónové Sasko "zdědilo" 1626 obcí, z nichž čtyři pětiny měly méně než dva tisíce obyvatel. V nových podmínkách a zároveň opírajíce se o zkušenosti "starých" spolkových zemí Sasko nyní vychází z představy, že základní územně správní celek má mít pokud možno mezi pěti tisíci až osmi tisíci obyvatel.
Pro náš časopis to připomněl pracovník oddělení průřezových koncepcí ve veřejné správě odboru modernizace veřejné správy Ministerstva vnitra Ing. Jiří Hužera, když komentoval některé zkušenosti, které získal za svého studijního pobytu v Sasku. Jako minimální velikost tam byla určena spodní hranice pěti tisíc obyvatel, která už je podle saské strany předpokladem pro dosažení požadované správní administrativní kapacity. Přitom se počítá se třemi úředníky obce na každých tisíc obyvatel, což pro pětitisícovou obec představuje 15 zaměstnanců. Tento počet již umožňuje vytvářet odpovídající organizační struktury správního úřadu a zároveň se vytváří předpoklad vyšší specializace a odbornosti úředníků obce.
"Protože komunální samospráva v Sasku se může uskutečňovat v rámci jednotné obce s rozsáhlejší správní působností, správního společenství nebo správního svazku, základní územně správní celek je tak strukturálně představován buď jednotnou obcí, nebo - na základě zákona o spolupráci mezi obcemi - správním společenstvím či správním svazkem," upřesnil inženýr Hužera.
JEDNOTNÁ OBEC
Podle § 8 saského obecního zřízení lze v této spolkové zemi jednotnou obec vytvořit buď připojením obce (k větší obci se připojuje menší obec), nebo sloučením obcí (slučuje se několik přibližně stejně velkých obcí do nové jednotné obce). Jednotná obec je z organizačně správního hlediska nejúčinnější formou pro provádění komunální správní činnosti. Nespornou předností jednotné obce je to, že plánování, zajišťované zastupitelstvem občanů, se vztahuje na celé její území a správa, společný rozpočet i společná investiční politika jsou pro každého občana přehledné. Jako kompenzaci malým obcím za ztrátu jejich právní samostatnosti coby územně správních celků jim saské obecní zřízení poskytuje možnost, aby se ustavilo místní osadní zřízení (§ 66). Bývalé obce tím získávají právní postavení "osady" se "seznamem" v zákoně popsaných, ale také rozšiřitelných pravomocí (§ 67 odst. 1) k plnění úkolů vztahujících se k osadě. Místní zřízení se musí zavést vyhláškou obecní rady obsahující obecná ustanovení a v níž je zároveň třeba stanovit počet členů místních rad, které mají rozhodovací příslušnost v oblastech vymezených v § 67.
Inženýr Hužera zdůrazňuje, že místní rada je samostatným orgánem obce - a nikoliv výborem obecní rady. Ta proto vůči místní radě nemá ani právo vydávat pokyny, ani právo na revizi. Na druhé straně je však místní rada při svých rozhodnutích vázána ustanoveními rozpočtu jednotné obce. Členové obecní rady, kteří bydlí v dané osadě, se mohou účastnit všech zasedání její místní rady, ale pouze s hlasem poradním. Starosta jednotné obce také není členem místní rady, ale má možnost v této radě kdykoliv vystoupit. V čele místní rady stojí místní starosta, jenž je stálým zástupcem starosty jednotné obce při realizaci usnesení místní rady a při řízení místní správy. Rozhodnutím starosty jednotné obce (po přijetí příslušného rozpočtového opatření obecní radou) lze totiž zřídit místně příslušný správní úřad jakožto pracoviště obecní správy obce, které má umožnit přiblížení výkonu státní správy občanům osady.
SPRÁVNÍ SPOLEČENSTVÍ
Správní společenství není novou korporací veřejného práva, ale tzv. "plnící obec", která pouze v souladu s uzavřenou smlouvou plní pro (za) jiné obce některé úkoly. Oblast působnosti správního společenství se člení na úkoly k plnění a na úkoly k vyřízení. Mezi úkoly k plnění patří provádění povinných úkonů podle pokynů (matrika, evidence obyvatel, občanské průkazy a pasy, živnostenský úřad, stavební referát apod.) a úkoly přípravného územního plánování sídelních útvarů. Dále "plnící obec" může na základě zmocnění členských obcí vést účetnictví a rozpočtovou agendu pro jednotlivé obce, vykonávat správu veřejných zařízení, dbát o veřejný pořádek, vést personální agendu, spravovat sekretariáty starostů členských obcí apod. Úkoly k vyřízení jsou kupříkladu příprava a provádění usnesení členských obcí, obstarávání agendy běžné správy i zastupování členských obcí v soudních řízeních.
Z právního hlediska dohoda o správním společenství podléhá souhlasu orgánu právního dohledu. Vrcholným orgánem správního společenství je výbor společenství, v němž jsou zastoupeny všechny obce. Výboru předsedá předseda společenství, jímž je ze zákona starosta "plnící obce".
SPRÁVNÍ SVAZEK
Správní svazek představuje určitou organizační formu spolupráce mezi obcemi pro společné uchopení úkolů územních samospráv (zákon o spolupráci mezi obcemi). Správní svazek vyřizuje pro členské obce řadu úkolů samosprávy a je přitom vázán jejich pokyny. Obce tedy nadále zůstávají nositeli svých práv a povinností a samy také přijímají rozhodnutí. Správní svazek pouze vykonává obecní rozhodnutí, pečuje o agendu běžné správy a zastupuje obec při soudních řízeních.
Inženýr Hužera v té souvislosti vysvětluje, jak funguje Správní svazek Diehsa, který byl původně v roce 1994 založen šesti obcemi. Jak pak v Sasku pokračoval proces integrace obcí, dnes už tento správní svazek tvoří pouze čtyři (integrované) obce s počtem obyvatel v každé z nich od 1200 do přibližně 3000. Celkem tak na daném území správního svazku o 164 kilometrech čtverečních žije zhruba 8000 lidí. Společný úřad tohoto svazku zajišťuje veškerou povinnou agendu, tj. matriku, agendu občanských průkazů a pasů, evidenci obyvatel, statistiku, veřejný pořádek, živnostenský úřad a plní i funkci stavebního úřadu. Je nositelem gesce za plánování rozvoje území, ovšem v rozsahu území jednotlivých členských obcí a podle představ obecních zastupitelstev. Vede rovněž veškerou personální agendu vůči zařízením obcí (základní a mateřské školy, stavební čety, knihovna apod.). Nezastupitelná je role svazku při vedení účetnictví, kontrole dodržování rozpočtů či při plánování rozpočtů členských obcí a v neposlední řadě i při výběru místních poplatků. Správa je také oficiální podatelnou pro občany členských obcí, i když jejich obyvatelé mají možnost podat svoji žádost rovněž prostřednictvím samosprávy své obce. V každé obci totiž vedle starosty (často uvolněného) je i administrativní pracovnice (obvykle přijatá na poloviční úvazek).
Soustředění správního aparátu (celkem asi 20 zaměstnanců, z nichž 12 pracuje v centru) do jednoho pracoviště přineslo zvýšení odbornosti a specializace pracovníků pro výkon jednotlivých agend, byť členské obce si zpravidla ponechaly například správu a provoz kotelny na štěpky či stavební činnost). Úspora správních zaměstnanců v rámci svazku je však očividná: V přepočtu tam totiž na 1000 obyvatel připadá 2,5 správního pracovníka.
Podle saského zákona o spolupráci obcí je hlavním orgánem svazku svazové shromáždění. Předseda svazku (což je uvolněná funkce) je volen na sedm let a je také předsedou svazového shromáždění a vedoucím svazové správy.
Svazek, který je veřejnoprávní korporací způsobilou k právním úkonům, sám o sobě nemůže ukládat, ani vybírat vlastní daně. Avšak podle svých stanov může od členských obcí vybírat dávku. Ta se má vyměřit podle počtu obyvatel členských obcí a její výše se stanoví v rozpočtové vyhlášce na každý rozpočtový rok. Ve Správním svazku Diehsa tato dávka činí zhruba 62 eur na každého občana.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Vnucovanou integraci obcí jsme tu už měli a nebylo to nic dobrého. Já jsem toho názoru, že by limit por vznik obce měl být snížen na 500 obyvatel, přičemž po tzv. Sametu zde žádný polupační limit nebyl.