Možnostem a rizikům podnikání obcí v České republice byly v dubnu věnovány dvě půldenní konference v Olomouci a Praze. Společně je připravily společnost ABN AMRO Asset Management a pražská advokátní kancelář KLEIN ŠUBRT DOŠKOVÁ, v. o. s. Účastníky obou konferencí byli zástupci měst a obcí, které...
Možnostem a rizikům podnikání obcí v České republice byly v dubnu věnovány dvě půldenní konference v Olomouci a Praze. Společně je připravily společnost ABN AMRO Asset Management a pražská advokátní kancelář KLEIN ŠUBRT DOŠKOVÁ, v. o. s. Účastníky obou konferencí byli zástupci měst a obcí, které buď již úspěšně podnikají, nebo o svém aktivnějším podnikání uvažují. Mediálním partnerem obou akcí byla redakce časopisu Moderní obec.
Přes výhrady typu " obce by měly pouze vytvářet podmínky k podnikání" či "poměrně značné množství špatných komunálních politiků v současné době značně zvyšuje rizikovost podnikání obcí" se většina účastníků obou konferencí v diskusi shodovala v tom, že obce by v zásadě podnikat měly.
NEZAPOMÍNAT ANI NA ZÁKON O OBCÍCH
Podnikání je podle ustanovení § 2 odst. 1 obchodního zákoníku soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.
JUDr. Bohuslav Klein, partner advokátní kanceláře KLEIN ŠUBRT DOŠKOVÁ, v. o. s., však k tomu upozornil, že obec se vždy, tedy i při podnikání, musí řídit nejen příslušnými právními předpisy upravujícími podnikatelskou činnost (obchodní zákoník, živnostenský zákon), ale také ustanoveními zákona o obcích a v něm uvedenými pravidly pro nakládání s majetkem. Podle ustanovení § 38 odst. 1 tohoto zákona tak obec musí i při svém podnikání využívat svůj majetek účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Stejně jako obec se při podnikání musí řídit uvedenými právními předpisy také městské části hlavního města Prahy. Ty však musí respektovat také ustanovení zákona o hlavním městě Praze a v něm uvedená pravidla pro nakládání s majetkem hlavního města Prahy.
ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ JE NUTNÉ
Na obou seminářích se v té souvislosti diskutovalo, zda k tomu, aby obec mohla být považována přímo za podnikatele, nepostačují příslušná ustanovení zákona o obcích. Tyto diskuse se vedou i v odborné veřejnosti. Advokátní kancelář KLEIN ŠUBRT DOŠKOVÁ, v. o. s., však na základě svých dlouholetých zkušeností se správou majetku obcí zastává názor, že obec takovým podnikatelem podle samotného zákona o obcích není. "Obec je sice právnickou osobou, která vykonává činnosti popsané zákonem o obcích, ale mezi těmito činnostmi a podnikáním je z právního pohledu obrovský rozdíl," tvrdí JUDr. Bohuslav Klein.
Proto chce-li obec podnikat, měla by si opatřit příslušné živnostenské oprávnění. /§ 2 odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku/. Podmínky pro vydání živnostenského oprávnění jsou upraveny zejména v živnostenském zákoně. Obec či městská část hlavního města tak musí splnit stanovené podmínky pro získání konkrétní živnosti jako kterákoliv jiná právnická nebo fyzická osoba.
Naopak obec ani pražská městská část jako podnikatel, byť je právnickou osobou, se povinně nezapisuje do obchodního rejstříku. Není totiž obchodní společností, družstvem ani požadavek zápisu nevyplývá ze zvláštního právního předpisu. Tím by musel být, jak uvedl JUDr. Bohuslav Klein, jedině zákon o obcích nebo zákon o hlavním městě Praze, který však nic takového nepředepisuje.
Toto přímé podnikání je vhodnější spíše pro menší obce, když chce zavést služby typu truhlárna, autodílna, parkoviště, kopírování, zahradnictví a prodej květin apod. Jelikož je obec právnickou osobou, musí jmenovat tzv. odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím bude konkrétní živnost provozovat. Jak vyplynulo z diskuse zejména na konferenci v Olomouci, těmito odpovědnými osobami zatím často bývají dlouholetí pracovníci obecních úřadů, kteří ne vždy mají potřebné vlohy k podnikání. Naproti tomu získat a hlavně zaplatit zkušeného manažera pro menší obce představuje problém. Rozhodně však je třeba ke jmenování tohoto odpovědného zástupce ze strany obce přistupovat velmi obezřetně, neboť je jím vždy fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Odpovědný zástupce také musí být v pracovním vztahu k podnikateli, tedy k obci nebo městské části, a to tak, aby se fakticky zúčastňoval provozování dané živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nesmí být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.
JAKÝ TYP OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI JE NEJVHODNĚJŠÍ
Podnikání obcí na základě živnostenského oprávnění je rizikovější, neboť takto podnikající obci nebo městské části hlavního města hrozí ztráta přímo. Městům a větším obcím advokátní kancelář KLEIN ŠUBRT DOŠKOVÁ doporučuje při vstupu do podnikání založit společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost. V případě špatných hospodářských výsledků je totiž ručení společníků buď minimální a podmíněné (s. r. o.) nebo žádné (a. s.). Jediné, co obec nebo městská část hlavního města Prahy v takovém případě riskuje, je ztráta předmětu vkladu do základního kapitálu dané společnosti. I když podnikání formou obchodní společnosti, jak potvrdili také účastníci obou konferencí, je v ČR vcelku již běžné, nikdo z nich - ale ani z řad pořadatelů - nevěděl o nikom, tedy ani o žádném městě, které by založilo akciovou společnost veřejným úpisem akcií, kdy je podmínkou minimální výše základního kapitálu 20 miliónů korun. Všechny akciové společnosti, které dosud u nás byly obcemi či pražskými městskými částmi založeny, vznikly bez veřejné nabídky akcií. Pro takovou formu stačí minimální výše základního kapitálu dvou miliónů korun.
Na obou konferencích se poměrně hodně v diskusi hovořilo také o případných dalších společnících obchodních společností založených obcemi nebo městskými částmi hlavního města. Tyto obchodní společnosti bývají většinou založeny jedním společníkem. Hodlá-li však obec založit společnost s více společníky nebo chce do takové společnosti vstoupit, měla by klást velký důraz na výběr obchodního partnera. Doktor Klein v té souvislosti připomínal, že se obci vyplatí ověřit si jeho historii, výši základního kapitálu, reference obchodních partnerů, hospodářské výsledky minulých let apod. Podobně by v takovém případě obce neměly zapomenout do společenské smlouvy (s. r. o.) nebo do stanov (a. s.) vložit ustanovení buď omezující převoditelnost obchodních podílů, resp. akcií, nebo zakotvující předkupní právo ostatních společníků na tento obchodní podíl, resp. akcie. Tím se předejde možnosti, že se vedle obce či městské části hlavního města společníkem obchodní společnosti znenadání stane jiný neznámý subjekt.
Advokátní kancelář KLEIN ŠUBRT DOŠKOVÁ obcím, ani městským částem v hlavním městě nedoporučuje zakládat veřejné obchodní společnosti či komanditní společnosti. Případní věřitelé by se totiž sice nejdříve hojili na majetku veřejné obchodní či komanditní společnosti, avšak v části, v níž by nebyli z tohoto majetku uspokojeni, by se mohli uspokojit z majetku společníků.
IVAN RYŠAVÝ
(Příště: Jak mohou obce nakládat s volnými finančními prostředky)