Naše republika se připojila k sebezáchovnému snažení Evropské unie zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na primárních zdrojích energie na 12 % do roku 2010. I když náš cíl je zhruba poloviční, vzhledem k současnému stavu je to úkol nemalý. Zásadní úlohu v zamýšleném nárůstu má biomasa, její spalování...
Naše republika se připojila k sebezáchovnému snažení Evropské unie zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na primárních zdrojích energie na 12 % do roku 2010. I když náš cíl je zhruba poloviční, vzhledem k současnému stavu je to úkol nemalý.
Zásadní úlohu v zamýšleném nárůstu má biomasa, její spalování a výhledově i zplyňování. Množství u nás nyní spalované biomasy se odhaduje na 1,6 mil. t sušiny (přepočítáno bez obsahu vody). To je produkce, která by postačovala, při spotřebě okolo 5 t/rok na domácnost, pro vytápění více než 300 tisíc průměrných domácností. Uvedené údaje jsou ze sborníku konference Ministerstva životního prostředí Obnovitelné zdroje energie v obcích, která se konala 9. - 10. dubna v Hradci Králové.
Na konferenci byla konstatována současná tendence k postupnému snižování dostupnosti biopaliv v rámci celé naší bioenergetiky (zdražování zbytkové slámy a dřevní štěpky, konkurence dřevozpracujícího průmyslu při výrobě dřevodesek, což často vede k nadměrnému prodlužování dopravních vzdáleností z míst, kde je biomasa levnější, či kde je vůbec k dispozici).
Poptávka po biopalivech bude vzrůstat s budováním dalších systémů centralizované, či decentralizované dodávky tepla a teplé užitkové vody. Odstranit tyto problémy a zajistit ve srovnání se systémy založenými na fosilních palivech trvale výhodnější ekonomické parametry může pouze dostatečné množství potřebné biomasy v nejbližším okolí, tedy z místních zemědělských zdrojů.
Tato tendence je v souladu se strategií Ministerstva zemědělství, které podniká restrukturalizační kroky směrem ke zvyšování nepotravinářské produkce. Státní fond životního prostředí pak vydatně přispívá na budování zmíněných energetických systémů, včetně zařízení na zpracování paliva z biomasy, zejména pokud je investorem obec. Perspektivní je budování decentralizovaných systémů tvořených domovními kotlíky se zajištěnou dodávkou pelet a s komfortem srovnatelným s vytápěním zemním plynem. Konference upozornila na dosavadní podcenění energetických bylin, zejména kulturního energetického šťovíku (šťovík krmný Uteuša), který může spolehlivě zajistit dostatek biopaliva pro ČR.
Tato vytrvalá bylina - bez větších požadavků na stanovištní podmínky - od druhého roku svého pěstování dá minimálně po 15 let na půl až jednohektarovém pozemku zajištěný energetický výnos dostačující pro roční vytápění a ohřev teplé užitkové vody jednoho rodinného domu. Navíc ve srovnání s dřevní biomasou za příznivějších ekonomických podmínek. Šťovíková biomasa se sklízí prakticky v suchém stavu běžnou zemědělskou technikou. Zájem o tuto plodinu je velký a její pěstování se nadějně rozbíhá. Další informace naleznete na www.biom.cz.
Varovně vyznělo konstatování, že někteří zpracovatelé potenciálu biomasy v územních energetických koncepcích o popisované možnosti nejsou informováni.
Další informace o této problematice je možno získat na konferenci Biomasa pro energii, která se bude konat letošního 27. května v hotelu Sport ve Vlašimi. Součástí programu bude návštěva bioplynárny a 22 hektarového porostu energetického šťovíku.
Pořadatelem konference je CZ Biom - České sdružení pro biomasu (viz výše uvedené internetové stránky).
Stanislav Mikula
