Co přinesly první čtyři měsíce letošního roku, kdy po zániku okresních úřadů začaly fungovat obce s rozšířenou působností, tzv. "trojky"? Přes ještě leckde zaznívající kritiku lze i z výsledků posledního kulatého stolu Moderní obce soudit, že obce s rozšířenou působností v podstatě již plní zadání...
Co přinesly první čtyři měsíce letošního roku, kdy po zániku okresních úřadů začaly fungovat obce s rozšířenou působností, tzv. "trojky"? Přes ještě leckde zaznívající kritiku lze i z výsledků posledního kulatého stolu Moderní obce soudit, že obce s rozšířenou působností v podstatě již plní zadání reformy územní veřejné správy a žádné závažnější výhrady nemají ani samotní občané.
O druhé etapě reformy jsme u kulatého stolu diskutovali s náměstkem ministra vnitra RNDr. Josefem Postráneckým, starostkou Liběšic na Litoměřicku Alenou Knobovou, která je i členkou předsednictva Svazu měst a obcí ČR, starostou Třeboně Ing. Jiřím Houdkem, místostarostou Světlé nad Sázavou Josefem Malečkem, tajemníkem Městského úřadu Česká Lípa Ing. Janem Hladonikem a tajemníkem Městského úřadu Hořice Ing. Jaroslavem Vaisem.
Ing. Jiří Houdek: Za pozitivní zkušenost uplynulých čtyř měsíců považuji to, že vše, co se od druhé fáze reformy očekávalo, se v případě Třeboně - a troufám si tvrdit, že i v případě okolních obcí v jejím spádovém území - v podstatě naplnilo. Tedy že se občanům výkon státní správy skutečně přiblížil a vyřizování celé řady agend podstatně zjednodušilo. Obyvatelé Třeboně nový statut města jako obce s rozšířenou působností navíc chápou i jako docenění jejího významu a návrat postavení, jaké naše město mělo do roku 1960, kdy bylo sídlem okresu. Ale nechci zastírat, že nás nezaskočily některé problémy, s nimiž jsme nepočítali a před nimiž nás nikdo dopředu nevaroval. Například jsme po okresním úřadu "zdědili" vyřízení mnoha různých přestupků, které s sebou přinášejí zdlouhavé a administrativně náročné vyřizování. Podobně jsme netušili, jak zastaralé počítače a softwarové vybavení dostaneme z rušeného okresního úřadu. Město také čeká ještě poměrně vysoká investice do rekonstrukce radnice, protože nechceme, aby občané museli při vyřizování svých záležitostí přecházet mezi třemi budovami.
Josef Maleček: V našem městě jsme nezaznamenali prakticky žádné stížnosti občanů na reformu. Určitě se nám vyplatilo, že už rok dopředu jsme začali nákladem zhruba třiceti miliónů korun přebudovávat radnici, abychom zvýšili její kapacitu a všechny nové úředníky do ní mohli posadit. Tradici někdejšího okresního města, na jakou navázali v Třeboni, nemáme, a proto u nás nesídlí ani detašované pracoviště Úřadu práce, ani finanční úřad, ačkoliv naše sedmitisícové město je nyní sídlem správního obvodu pro přibližně 22 až 23 tisíc lidí, kteří ve Světlé úřady tohoto druhu postrádají. To je zatím naším handicapem a usilujeme o nápravu.
Ing. Jan Hladonik: I u nás si občané uvědomují, že si při vyřizování úředních záležitostí od ledna, například na živnostenském úřadu nebo v oblasti sociálních věcí, polepšili. Právě tyto dvě věci zvládnou vyřídit v jedné budově a nemusí za úředníky po městě přecházet. Pokud jde o převzatou zastaralou výpočetní techniku, o níž hovoří pan starosta Třeboně, to je bohužel asi bolestí více měst. Ale nevím, zda i jinde už učinili smutnou zkušenost s nízkou úrovní vybavení kontaktních míst státní sociální podpory v některých okolních obcích. Při osobních kontrolách jsem některá z těchto míst nalezl zanedbaná, špinavá, nevytopená - prostě nedůstojná občanů, kteří si tam chodí vyřizovat své záležitosti. Už upozorňujeme příslušné starosty, že má-li takové kontaktní místo v jejich obci fungovat pod naší záštitou a se znakem města Česká Lípa, pak se jeho úroveň musí zlepšit. Myslím, že by si obce s rozšířenou působností měly ohlídat úroveň kontaktních míst, protože místní občané obvykle nevědí, že tyto prostory jejich obec "trojce" pouze pronajímá. Špatné zkušenosti máme i s některými úředníky převedenými z okresního úřadu. Úředníci města jsou u nás zvyklí ochotně a dobře zastoupit onemocnělého kolegu, zatímco leckteří noví úředníci se v takové situaci schovávají za svou práci a vypomoci nechtějí. Přesto věřím, že se i noví úředníci začlení do našeho systému práce, pochopí jej a přijmou za svůj.
Ing. Jaroslav Vais: Vcelku jsem byl spokojen, že se náš nový úřad bez problémů v krátké době dobře zaběhl. Pominu-li některé stálé stěžovatele, lze říci, že ani my jsme k jeho činnosti nezaznamenali žádné výhrady občanů. Přitom jsme měli dost těžkou pozici, protože z okresního úřadu v Jičíně do Hořic nechtěl přejít pomalu žádný úředník. Ochotu jich k tomu projevilo tak pět procent. Proto jsme se snažili s nimi osobně jednat, neboť u některých agend byla obava, že na jejich zajištění nebude dostatek kvalifikovaných lidí. Nyní ještě musíme pro zajištění některých agend, jako třeba dopravně správní, využívat veřejnoprávních smluv s městem Jičín.
Alena Knobová: Života občanů naší obce se reforma prakticky nijak nedotkla. I dříve jsme totiž jez dili vyřizovat své úřední věci do Litoměřic. Jeden rozdíl tu ovšem je: Na okresní úřad jsme v Litoměřicích chodili do jedné budovy, nyní na městský úřad musíme do některé ze tří jeho budov. Mám-li však zobecnit zkušenosti starostů malých obcí z Litoměřicka, pak mnozí poukazují na fakt, že na okresních úřadech už velmi dobře znali většinu úředníků a ti naopak byli dobře obeznámeni s problémy jejich obcí. Úředníci proto starostovi uměli účinně, rychle a třeba i neformálně poradit či pomoci. Na úřadech obcí s rozšířenou působností však teď často sedí noví neznámí lidé, kteří se nezřídka sami teprve učí zvládat přidělené agendy a starostům malých obcí dosud nedokáží poskytovat takový servis, jaký byl běžný na okresních úřadech. Věřím však, že časem si úřady obcí s rozšířenou působností vytvoří se starosty malých obcí stejně dobré kontakty, jaké existovaly dříve s okresními úřady. Také bych si přála, aby zejména loni v listopadu nově zvolení starostové "trojkových" obcí už brzy, až se zaběhnou ve svých funkcích, si nalezli čas pro neuvolněné starosty malých obcí, seznámili je s chodem svého městského úřadu v novém uspořádání i s vedoucími odborů.
Ing. Jan Hladonik: Souhlasím s paní starostkou, že vše záleží na lidech. Náš pan starosta svolal starosty okolních obcí už v lednu, informoval je o struktuře městského úřadu, představil jim vedoucí odborů a seznámil je se základními problémy, které naši pracovníci řeší. Také jsme starostům obcí rozdali telefonní seznam všech 260 pracovníků radnice i anketní lístky, na něž lze napsat jakékoliv téma, které toho či onoho starostu zajímá, a pak předat na náš městský úřad. Jsme domluveni se starosty, že se budeme společně každého čtvrtroku scházet, ale pokud se shromáždí více vyplněných anketních lístků a objeví se na nich dostatek témat k diskusi, pak uspořádáme i mimořádné setkání.
Ing. Jiří Houdek: I my jsme od Nového roku zorganizovali asi tři taková setkání se starosty okolních obcí a chceme v této praxi pokračovat. Ale zároveň je třeba velmi citlivě tyto vzájemné vazby města s rozšířenou působností s obcemi vytvářet. Starosta města či městský úřad se nesmějí pasovat do role jakéhosi nadřízeného vůči obcím v daném regionu. K informování nejen starostů, ale všech občanů ve spádovém území, využíváme rovněž regionální tisk, kde každou středu vychází příloha našeho městského úřadu, v níž se úřad představuje i se svými odbory, kde se sdělují aktuální informace z radnice a vysvětluje rovněž smysl reformy.
Ing. Jaroslav Vais: Nechci nikterak škatulkovat, ale v Hořicích máme zkušenost v podstatě se dvěma kategoriemi okolních obcí. Ta první má své fungující úřady, které disponují internetem, a představitele, kteří jsou s námi v pravidelném kontaktu. Druhá skupina, hlavně malých obcí, často ani není připojena na internet, na úřadě nemá žádného stálého zaměstnance a nikdo z volených představitelů není pro výkon své funkce uvolněný. Kontakt s takovou obcí i přes vstřícnost jejích představitelů bývá obtížnější. My se to snažíme řešit alespoň tak, že tyto obce mají u nás na úřadě svoji přihrádku, kde si zpravidla jednou týdně vyzvedávají informace jak od nás, tak z krajského úřadu.
Alena Knobová: Tyhle problémy skutečně existují i v našem regionu. Řešení pro budoucnost bych viděla v dobrovolném sdružování obcí. Přes mikroregiony a jejich vůdčí obce by přenos informací tohoto druhu byl určitě rychlejší a účinnější.
RNDr. Josef Postránecký: Z pohledu státu je největším pozitivem uplynulých čtyř měsíců, že ihned po ukončení činnosti okresních úřadů došlo od Nového roku k naplnění výkonu státní správy po celém území republiky. Přitom nová podoba územní organizace výkonu státní správy je zásadně odlišná od podoby, která u nás stála na okresních úřadech. To svědčí o dobré připravenosti na druhou etapu reformy ze strany jak obcí s rozšířenou působností, tak dalších subjektů, jako jsou krajské úřady i některé instituce státu. Tato skutečnost je povzbuzující z hlediska dalšího vývoje reformy, protože na programu budou pouze otázky související s jejím doladěním a v žádném případě takové, které by navozovaly možnou revizi celé koncepce. Vláda se letos zavázala, že sladí územní působnost různých orgánů ve sféře výkonu státní správy. Podle už přijatého usnesení kabinetu resorty musí do poloviny tohoto roku po provedené analýze navrhnout způsob sladění působnosti svých orgánů v území tak, aby pokud možno odpovídaly správním obvodům obcí s rozšířenou působností. Podaří-li se tento krok zvládnout - ale předesílám, že to v žádném případě nebude záležitost jednoho roku - bude územní reforma veřejné správy v podstatě naplněna.
Potěšitelná je rovněž skutečnost, že byl uzavřen poměrně nízký počet veřejnoprávních smluv, podle nichž jedna obec s rozšířenou působností vykonává za jinou konkrétní pojmenovaný druh státní správy. Tohoto institutu využívá něco přes čtyřicet obcí s rozšířenou působností a existuje předpoklad, že do konce letošního roku smlouvy až na několik výjimek zmizí a že "trojkové" obce budou zajišťovat kompletní dosah výkonu státní správy. Vím, že obce s rozšířenou působností velmi často upozorňují, že příspěvek 334 tisíc korun na výkon státní správy na jednoho úředníka je nízký. Stát bude muset přistoupit k určitému finančnímu dorovnání či k objektivizaci úhrady těchto nákladů. Zatím je to však jen pouze věcí diskuse, v jaké podobě by k tomu mělo dojít. Ale upozorňuji, že ani tento problém, k jehož řešení se stát hlásí, nebude zprovozen ze světa ani letos, ani napřesrok, nýbrž spíše v časovém horizontu dvou, možná dokonce tří let. Také považuji za povinnost uvést, že pokud by mělo dojít k často požadované formě plného hrazení, nepochybně by se tak stalo na základě dotací. A ty, jak víme, s sebou přinášejí povinnost jejich čerpání plně zúčtovat a prokázat. Dotace by tedy byly administrativně velmi náročné, což by představitelé "trojek" měli ještě velmi pečlivě zvážit.
Ale rád bych se zastavil ještě u problému, který zde otevřeli pan tajemník Vais a paní starostka Knobová. Již se uvažuje o zahájení prací na zákoně o sdružování obcí, který by zvýhodnil společnou činnost obcí při zachování stávající venkovské sítě obcí. V rámci tohoto zákona by bylo možné zřizovat i společný obecní úřad, který by profesionálně zabezpečoval kvalitní zázemí pro rozhodování samospráv jednotlivých malých obcí.
Josef Maleček: Příspěvek 334 tisíc korun je skutečně nízký. Nám příchod nových úředníků navíc vyvolal potřebu přijmout k nim obslužné pracovníky, jako třeba informatiky, na něž se však příspěvek nevztahuje. Jinými slovy řečeno - město tyto další nové lidi musí platit ze svého.
Ing. Jan Hladonik: Mluvíme-li o penězích, chtěl bych se vrátit k tomu, co říkal pan starosta Houdek. Totiž že se neustále objevují nové a nové problémy, o jejichž financování nás dopředu nikdo neinformoval. A když se ptáme na jejich konkrétní řešení příslušných resortů, obvykle dostáváme odborný elaborát a téměř vždy na konci stojí v té či oné obměně stejná půvabná větička: "Zajišťování té a té činnosti obec s rozšířenou působností hradí z příspěvku na plnění úkolů státní správy". Naposled jsme odpověď tohoto typu obdrželi z Ministerstva práce a sociálních věcí, kterého jsme se tázali, jak je to s úhradou nákladů na přípravu přijetí dítěte z dětského domova do rodiny. Už když jsme v lednu dostávali zmíněný příspěvek 334 tisíc korun, chtěli jsme, aby nám jej někdo závazně položkově rozčlenil. Samozřejmě že se tak nestalo. Ale jestliže bych nyní po čtyřech měsících vyčíslil a sečetl všechny podobné dovětky metodických odpovědí z jednotlivých ministerstev na naše dotazy, obávám se, že už teď by z těchto příspěvků nezbývala na výplaty takřka ani koruna. Například pomalu obden podepisuji výjezdy služebních automobilů do dětských domovů či kojeneckých ústavů - přičemž se jezdí po celé republice.
Josef Maleček: To samé bych mohl uvést například o odvodech, které zajišťujeme pro Ministerstvo obrany, zatímco dříve to byla záležitost okresního úřadu. A totéž platí i pro zpracovávání záležitostí regionálního rozvoje.
Ing. Jaroslav Vais: Podobných případů existuje celá řada. Například katastrální úřad nám poskytne zdarma data pouze tehdy, pokud se vztahují k výkonu státní správy v oblasti lesního hospodářství. Kdyby však měla sloužit jako podklad pro potřeby stavebního úřadu, už bychom museli za jejich poskytnutí platit. Samozřejmě tahle praxe může vést k tomu, že úřad obce s rozšířenou působností bude využívat data, která má k dispozici. Ale jsou takové obezličky nutné? A to už nemluvím o tom, že bychom na prahu 21. století měli mít k datům katastrálního úřadu přístup přes internet a ne abychom museli jezdit pětadvacet kilometrů na katastrální úřad do Jičína a objednávat potřebná data pro podklady ke každému jednotlivému případu.
Ing. Jiří Houdek: Proto si myslím, že už je na čase, aby Ministerstvo vnitra vytvořilo z několika starostů a tajemníků městských úřadů obcí s rozšířenou působnosti pracovní tým, jenž by provedl inventuru všech těchto problémů, které před námi během uplynulých čtyř měsíců začaly nečekaně vyvstávat jako čertík z krabičky, a navrhovalo jejich řešení.
RNDr. Josef Postránecký: Už jsem požádal některé tajemníky úřadů obcí s rozšířenou působností, například z Neratovic, Děčína či Slaného, aby pro nás pořídili takový přehled. Rád v tomto týmu uvítám i kohokoliv z vás. Už dnes víme, že ne všechny činnosti v oblasti výkonu státní správy zajišťované okresními úřady se hradily z jejich finanční kapitoly a že na řadu těchto činností okresním úřadům přispívaly příslušné resorty. My to teď potřebujeme rozklíčovat, protože bez konkrétních podkladů nemůžeme s resorty v této věci odpovědně jednat. První výstup z tohoto týmu budeme mít už nyní v květnu. Ale kupříkladu v otázce odvodů městský úřad přece nemusí vojákům kývnout, že jim pro tento účel pronajme ty nejdražší prostory, na něž vojáci možná byli zvyklí z minulých let. Ale může jim pro odvod nabídnout třeba levnější vlastní vhodné zařízení. A v souvislosti s tím, o čem hovořil například pan tajemník Hladonik, chci říci, že uvažuji o jednom možném řešení. Totiž že by činnosti, které úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje mimo svůj správní obvod, by byly financovány individuálně ve vazbě na skutečné náklady. Tento příspěvek by se ovšem týkal jen obecně standardizovaných činností pro výkon státní správy, které se váží na vlastní správní obvod.
Ing. Jiří Houdek: Myslím, že by se měla najít možnost i nějakého státního příspěvku, nenávratné půjčky či nějakého upřednostnění v rámci existujících resortních dotačních programů pro ty obce s rozšířenou působností, které nebyly sídlem okresního úřadu. Bývalá okresní města totiž "zdědila" budovy okresního úřadu a zpravidla nemusela do rozšiřování či dokonce stavby nových kanceláři tolik investovat, nemívají personální potíže a jsou i jinak zvýhodněna.
Alena Knobová: Chtěla bych za nás, malé obce, apelovat na velké obce s rozšířenou působností, aby si uvědomovaly, jak důležitá je pro jejich menší sousedy stálá komunikace a pravidelná informovanost. Vím, že tyto procesy nemohou být pouze jednostranně vedené. Ale malé obce často bez byť i sebemenšího aparátu a v čele pouze s neuvolněným starostou přece jenom spoléhají, že větší odpovědnost přitom ponesou personálně i materiálně lépe vybavené obce s rozšířenou působností. A jestliže se tu dnes mluvilo o tom, že reforma je vcelku úspěšná, pak nejlépe se, myslím, ujala právě tam, kde tato komunikace nejen na úrovni starostů, ale i úřadů vůči občanům dobře funguje. Naopak kde tato komunikace vázne, tam se častěji objevuje nepochopení i kritika reformy.
IVAN RYŠAVÝ
