Jednou z prvních bank, které se po roce 1990 - po obnovení reálné politické a ekonomické samostatnosti a demokratických samosprávních funkcí obcí a měst v České republice - systematicky zaměřily na nabídku a poskytování specializovaných finančních a bankovních služeb a produktů komunální sféře,...
Jednou z prvních bank, které se po roce 1990 - po obnovení reálné politické a ekonomické samostatnosti a demokratických samosprávních funkcí obcí a měst v České republice - systematicky zaměřily na nabídku a poskytování specializovaných finančních a bankovních služeb a produktů komunální sféře, byla Česká spořitelna.
Pozici vedoucí banky ve financování obcí a měst si spořitelna udržela a upevnila i v dalších letech, kdy se postupně do poskytování služeb klientům komunální sféry zapojovaly i další banky a tento segment služeb se stal z hlediska konkurence velmi náročným. Tuto náročnost násobí i fakt, že většina poskytovaných služeb je veřejnými zakázkami ve smyslu zákona č. 199/1994 Sb., podléhá tedy některému z typů veřejné soutěže. Získání takové služby je pak výsledkem přímého srovnávání kvality a ceny nabídnuté jednotlivými peněžními ústavy.
Spolupráce s obcemi
Česká spořitelna pravidelně spolupracuje s více než 5000 obcemi a městy, tzn. s více než 80 % všech těchto subjektů na území České republiky. Spolupráce je různorodá co do rozsahu, neboť některé municipality jsou zároveň klienty několika peněžních ústavů. Více než třetina z celkového počtu obcí a měst v ČR je kmenovým klientem České spořitelny a má u ní vedeny základní účty rozpočtového hospodaření a platebního styku. Koncem roku 2002 vedly municipality spolu se svými příspěvkovými organizacemi u spořitelny více než 24,5 tisíce vkladových účtů s celkovým zůstatkem převyšujícím 17 mld. Kč.
V poslední době se u komunální klientely významně rozvíjí využívání elektronického platebního styku. Tato forma představuje pro města a obce zrychlení a zlevnění platebního styku a omezuje potřebu osobních návštěv.
V oblasti úvěrových obchodů poskytla spořitelna městům a obcím za dobu poskytování úvěrů více než 3250 úvěrů v objemu přes 24 mld. Kč. Obce tak měly prostředky, aby mohly vybudovat vodovody a čistírny odpadních vod, financovat plynofikaci a další potřebné projekty, jejichž realizaci by v rámci běžných rozpočtových příjmů nemohly zvládnout. Úvěry se průběžně splácejí, nebo již byly plně splaceny a klienti mohou použít další úvěr na realizaci aktuálních potřeb. Ke konci roku 2002 poskytovala spořitelna v tomto segmentu 1643 úvěrů s dosud nesplaceným zůstatkem v objemu převyšujícím 8 mld. Kč. Převážná část těchto úvěrů jsou dlouhodobé investiční úvěry směrované do budování nebo rekonstrukce infrastruktury a bytové výstavby. Jejich počet ukazuje, že se spořitelna nesoustřeďuje pouze na velké úvěry uzavírané středními a velkými městy, ale pokrývá potřebu celého spektra komunální sféry, včetně malých měst a obcí.
Z hlediska budoucnosti představují kraje, obce a města zajímavého a perspektivního klienta. Jejich atraktivita je dána především stabilitou, která sama o sobě sice negarantuje návratnost úvěrů, ale dává předpoklady k poskytnutí především dlouhodobých kvalitních úvěrů.
Údajně přílišná zadluženost
Při konkrétním posuzování úvěrové schopnosti jednotlivých měst a obcí spořitelna vychází z podrobné vlastní finanční analýzy a scoringu rozpočtového hospodaření klienta. Jde o jeho příjmovou základnu, ale i o výdajovou stránku rozpočtu a jejich výhled na dobu splatnosti úvěru. Existuje sice určité riziko změny legislativy (podíly měst a obcí na daňových příjmech), ale to je v podstatě u všech skupin klientů. Vychází se z předpokladu garantování dlouhodobé stability základního systému rozpočtového hospodaření municipalit a zároveň se pracuje s rezervou pro případ dílčích změn.
Často se hovoří o údajném problému zadluženosti obcí a měst. Zejména v médiích je někdy dramatizován na základě jednotlivých a atypických příkladů. Obecně lze říci, že současná zadluženost nepředstavuje ve vztahu k objemu rozpočtů municipalit vysoký objem a podíl. Je však třeba posuzovat individuálně každý konkrétní případ. Naše zkušenosti z minulých deseti let potvrzují, že zdravá zadluženost obcí je přirozeným nástrojem výrazně podporujícím regionální rozvoj. Nejde tedy o "zadlužování příštích generací", jak se často píše. V případě odpovědných investic do infrastruktury a bytové výstavby lze hovořit jen o rozložení jednorázových vysokých nákladů na budoucí uživatele.
Jiná by byla situace při využívání úvěrů ke spotřebě v oblasti běžných výdajů. Česká spořitelna zásadně neposkytuje úvěry na nedostatek zdrojů v běžném rozpočtovém financování, pokud nejde o prokazatelný krátkodobý časový nesoulad mezi tvorbou a použitím rozpočtových prostředků. Obce a města se však chovají v naprosté většině odpovědně a racionálně a využívají úvěry k pořizování potřebných investic.
Zájem komunální sféry o úvěry se v současné době do značné míry stabilizoval. Je to dáno i rozpočtovými možnostmi měst a obcí, které omezují další výraznější nárůst. Spíše dochází ke změně účelovosti úvěrů. Zatímco v minulých letech jejich převážná část sloužila k financování akcí na vybudování nebo rekonstrukci základní infrastruktury (vodovody, čistírny odpadních vod, plynofikace), v současné době se zvyšuje zájem o úvěry související s výstavbou nových bytových kapacit nebo rekonstrukcí kapacit současných (hypoteční úvěry, úvěry na rekonstrukci panelových domů, silnice, osvětlení, průmyslové zóny, životní prostředí). Kromě změn účelovosti dochází také k vývoji ve struktuře poptávky po finančních službách z hlediska jejich komplexnosti.
Tomu vychází vstříc Česká spořitelna a nabízí řadu typových i individuálních programů pro financování komunálních projektů, spojených s finančním poradenstvím při rozhodování o optimálním způsobu financování projektu, založeném na vhodném využití vlastních prostředků vhodného typu úvěru a možných státních podpor, dotací a fondů EU (viz schéma).
Nová forma financování
V souvislosti s novým územním uspořádáním přechází od státu do pravomocí komunálního sektoru i řada veřejných služeb a potřeb, například ve zdravotnictví, školství, dopravě. Jde o oblasti, kde základními problémy jsou nedostatek finančních prostředků a nízká ekonomická efektivnost jejich využívání. Proto se hledají další formy, které by umožnily získat potřebné prostředky a výraznějším způsobem zajistit efektivnost projektů.
Jednou z nových forem může být zapojení soukromého kapitálu do řešení veřejných potřeb, se kterou mají pozitivní zkušenosti některé státy Evropské unie i některé mimoevropské státy. Jde o tzv. Partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP neboli Public Private Partnership), které výrazně rozšiřuje možnosti realizace některých významných potřeb ve výši uvedených oblastech.
Základem fungování projektu PPP je rozdělení funkcí a činností tak, že veřejný sektor definuje požadavek a soukromý sektor zabezpečuje vybudování a financování potřebné investice a její dlouhodobé provozování. Veřejný sektor pak za předpokladu, že poskytovaná služba splňuje dohodnuté parametry, za tuto službu platí ve formě pravidelných splátek a přitom si ponechává plnou kontrolu při budování investice i při jejím provozování. Projekty PPP tak vytvářejí prostor pro využívání úvěrů, respektive jsou na nich do značné míry závislé. Jde o novou, specifickou oblast financování veřejného sektoru, včetně komunální sféry.
MILAN HAŠEK,
ředitel úseku
Komunální financování České spořitelny
