Otázka: Nájemce obecní budovy a přilehlého prostranství neudržuje v okolí budovy pořádek, čímž narušuje vzhled obce. Přes písemnou výzvu s určením termínu nepořádek neuklidil. Jak můžeme postupovat?Odpověď: Ustanovení § 58 a 59 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších...
Otázka: Nájemce obecní budovy a přilehlého prostranství neudržuje v okolí budovy pořádek, čímž narušuje vzhled obce. Přes písemnou výzvu s určením termínu nepořádek neuklidil. Jak můžeme postupovat?
Odpověď: Ustanovení § 58 a 59 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravují správní delikty právnických osob a fyzických osob, které jsou podnikateli. Tato ustanovení ale nelze aplikovat v případě nepodnikajících fyzických osob.
Podle § 58 odst. 2 zákona o obcích může obec uložit pokutu až do výše 100 tisíc Kč právnické osobě a fyzické osobě (která je podnikatelem), které neudržují čistotu a pořádek na pozemku, který užívají nebo vlastní, tak, že narušují vzhled obce. Pro trestně správní postih není významné, zda pozemek znečistil jeho vlastník, uživatel či jiná osoba, neboť v tomto případě je dána tzv. objektivní odpovědnost (tj. odpovědnost bez ohledu na zavinění).
V souladu s § 147 odst. 1 písm. a) zákona o obcích se na postup při ukládání pokut za předmětné správní delikty aplikuje zákon o správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb.). Příslušným orgánem obce, který může ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce je rada obce, přičemž tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává tuto pravomoc starosta.
I když zákonodárce nepředpokládá za nezbytnou předchozí výzvu vlastníku či uživateli předmětného pozemku k odstranění závadného stavu, doporučuji tak učinit (písemně či jiným prokazatelným způsobem) s uvedením reálně splnitelného termínu a s poučením o případných trestně správních následcích neuposlechnutí této výzvy, tj. zahájení správního řízení o udělení pokuty za správní delikt. Správní řízení za správní delikt je obec povinna zahájit a též ho řádně ukončit správním rozhodnutím s udělením pokuty. Neuposlechnutí výše zmíněné výzvy zvyšuje společenskou nebezpečnost jednání pachatele, což by se mělo projevit i na výši pokuty. Ostatní kritéria rozhodná pro stanovení výše pokuty jsou demonstrativně uvedena v ustanovení § 58 odst. 5 zákona o obcích (povaha, závažnost, doba trvání a následky protiprávního jednání).
Řízení o uložení pokuty je možno zahájit v subjektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však v objektivní lhůtě dvou let ode dne, kdy k porušení došlo. Do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení. Pokutu však nelze uložit, jestliže zvláštní zákon stanoví za znečištění pozemku vyšší sankci. Je nutné zdůraznit, že uložení pokuty za předmětný správní delikt nezbavuje osobu, které byla pokuta uložena, povinnost odstranit závadný stav (tj. znečištěný pozemek, který narušuje vzhled obce), a to ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu. Tato výzva k odstranění závadného stavu však nesmí být součástí rozhodnutí o uložení pokuty za příslušný správní delikt, neboť není správním aktem ani jiným druhem správního rozhodnutí.
Orgán rozhodující o odvolání - krajský úřad - může při přezkoumávání rozhodnutí napadené rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit orgánu obce k novému projednání.
Pokud by však pachatelem výše uvedeného protiprávního jednání byla nepodnikající fyzická osoba, nelze ustanovení § 58 a § 59 zákona o obcích na tato jednání použít. Pokud fyzická osoba, která není podnikatelem, neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce, dopouští se přestupku ve smyslu § 47b odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Horní hranice pokuty je v tomto případě stanovena na 10 tisíc Kč. Pro projednání jakéhokoliv přestupku platí obecná jednoroční prekluzivní lhůta stanovená v § 20 odst. 1 zákona o přestupcích, tj. přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. Výše uvedený přestupek projedná obec v přenesené působnosti podle přestupkového zákona.
Mgr. Jan Břeň,
právník
