Po loňské povodni se stalo frekventovaným souslovím "zmrazené památky". Zmrazit obrovské množství promáčených knih, výtvarných děl, dokumentů a archiválií, nejen kulturních, bylo prvním krokem k zastavení rozkladných procesů. Nyní je potřeba podniknout další kroky, směřující k jejich záchraně a obnově.
Vláda vzala již v říjnu loňského roku na vědomí stav zničených dokumentů. Zároveň ustanovila meziresortní pracovní komisi, aby se zabývala koncepcí systematické záchrany archivních fondů a dokumentů státních organizací zasažených povodněmi. Řízením komise a koordinací postupu byl pověřen místopředseda vlády Petr Mareš. Nejprve bylo nutné uzavřít smlouvy s Mochovskými mrazírnami, a. s., kde jsou všechny dokumenty uložené podle jednotlivých resortů.
Resorty byly požádány, aby přispěly k výzkumu vysoušecích metod. Odborníci ze Státního ústředního archívu a Národní knihovny zpracovali studii o vlivu sušicích metod na vlastnosti papíru. O mikrovlnné metodě vysoušení dodala tezi Akademie věd. Obnova by měla v zásadě proběhnout ve třech základních etapách:
rozmrazení a sušení,
dezinfekce a konzervace,
restaurování, kopírování a digitalizace.
Nejvíce zasažených dokumentů mají ministerstva obrany, spravedlnosti a kultury. Při navrhování koncepce komise zohlednila především tyto základní faktory:
celkové objemy zasažených dokumentů,
typy a druhy materiálů,
termínové požadavky resortů na dosažení disponibility s jednotlivými dokumenty.
Při návrhu dalšího postupu záchrany dokumentů komise vzala v úvahu to, že povaha zmrazených fondů v gesci Ministerstva kultury je z hlediska druhů materiálů velmi rozmanitá, ale na dosažení cíle není takový spěch jako v případě zasažených dokumentů spisoven a archívů Ministerstva spravedlnosti.
To vedlo komisi k tomu, že navrhla další postup následujícím způsobem: Odpovědnost za záchranu dokumentů, které patří do resortu ministerstev obrany a spravedlnosti, by zůstala na místopředsedovi vlády. Komise zároveň navrhuje, aby v tomto případě byla vypsána veřejná obchodní soutěž na dodávku rozmrazení a vysušení dokumentů. Finančně by se na tomto kroku měly podílet Úřad vlády ČR a Ministerstvo vnitra.
Obnova dokumentů, které vykazují znaky kulturního dědictví a které z největší části spravují organizace zřízené Ministerstvem kultury, by byla řešena odděleně, a to zejména proto, že přístup k vysoušení nenahraditelného kulturního dědictví musí být šetrnější. Obnova těchto dokumentů by probíhala v gesci Ministerstva kultury, které může využít stávající pracoviště a kapacity, např. v Národní knihovně.
Další možnost se rýsuje v Technickém muzeu v Brně, kde by se v letech 2003 - 2004 mělo vybudovat speciální mrazicí zařízení a linky k vysoušení. Svou kapacitou by umožnily nejen záchranu dokumentů zničených povodní, ale také obnovu fondů ohrožených z jiných důvodů. Sem by měla směřovat i zahraniční materiální pomoc, která byla nebo bude resortu kultury pro tento účel poskytnuta. Jde zejména o pomoc ze Švýcarska, Nizozemí a Ruska.
Ministru kultury Pavlu Dostálovi se podařilo zajistit zvýšení dotace ze státního rozpočtu o zhruba 800 miliónů korun. Tyto prostředky budou rozděleny na programy památkové péče a na obnovu objektů postižených povodněmi. Velkou část peněz dostane Národní galerie a další postižené galerie a muzea.
Návrh koncepce předpokládá, že záchrana dokumentů bude probíhat v resortu kultury do roku 2008, ale se zvýšenými finančními nároky bude nutné počítat i v dalších letech.
Ludmila Kučerová
|