Strážníkem je podle zákona o obecní policii zaměstnanec obce, jenž je zařazený do obecní policie. Při výkonu své činnosti může použít pouze zákonem vymezené prostředky, a to za legálně stanovených podmínek.
Tuto oblast upravuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 67/1993 Sb., č. 163/1993 Sb., č. 82/1995 Sb., č. 153/1995 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 311/2002 Sb., a č. 320/2002 Sb.
Podle zákona o obecní policii jsou donucovacími prostředky: a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) slzotvorné prostředky, c) obušek, d) pouta, e) úder služební zbraní, f) hrozba služební zbraní, g) varovný výstřel ze služební zbraně, h) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla.
Donucovací prostředky smí strážník použít k ochraně bezpečnosti jiné osoby či své vlastní nebo majetku, k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek. Pouta je však oprávněn použít jen při předvedení osoby, která klade odpor, nebo při omezení osobní svobody. Donucovacích prostředků uvedených pod písmeny e, f, g je strážník oprávněn použít, jestliže jsou splněny podmínky pro použití služební zbraně.
Z hlediska legislativně - historického jsou "nejmladšími" donucovacími prostředky tzv. technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla. Toto oprávnění si vyžádala praxe a je dobře, že jej zákonodárce začlenil do citovaného právního předpisu.
Povinnosti strážníka
Před použitím donucovacích prostředků, které jsme uvedli pod písm. a) až g), je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou "jménem zákona", a že bude použito donucovacích prostředků. Zmíněnou výzvu ovšem strážník nemusí provést, je-li ohrožen jeho život či zdraví anebo život či zdraví jiné osoby a pokud zákrok nesnese odkladu.
O tom, který donucovací prostředek strážník využije, rozhoduje on sám, a to podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákonem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
Pokud zjistí, že při použití donucovacích prostředků, včetně služební zbraně, došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. O každém použití donucovacích prostředků či služební zbraně je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii, a sepsat úřední záznam.
Ex lege je strážník oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků rovněž služebně způsobilého psa. Analogicky obecní (městská ) policie přitom použije zákonných pravidel jako při aplikaci výše uvedených donucovacích prostředků. Způsobilost psa k zásahu musí být řádně policejně osvědčena.
Použití služební zbraně
Strážník je oprávněn použít služební zbraň za podmínek nutné obrany nebo za podmínek krajní nouze. Náš trestní zákon definuje jak nutnou obranu, tak krajní nouzi. Nutná obrana je čin, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem. Byla-li obrana zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku, nejde o nutnou obranu. Krajní nouze je čin, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem. O krajní nouzi nejde, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
Dále strážník smí použít služební zbraně v situaci, kdy zamezuje útěku nebezpečného pachatele, ale pouze tehdy, jestliže ho nelze zadržet jiným způsobem. Použití služební zbraně ve výše uvedeném případě je ex lege možné jen tehdy, jestliže použití jiných donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
Služební zbraní se rozumí střelná zbraň, jejímž držitelem je obec. Před jejím použitím je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výstrahy může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život či zdraví anebo je-li ohrožen život či zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje. Zákonodárce zde tedy jasně ukotvil imperativ minimalizace negativního účinku na život a zdraví delikt činící fyzické osoby.
Petr Kolman,
katedra správní vědy, správního a finančního práva
Právnické fakulty
Masarykovy univerzity Brno
|