01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

"Stavební činnost" pod lupou právních předpisů 3/

Dočasnými stavbami jsou např. stavby zařízení staveniště, stavby zřizované ke krátkodobým účelům (např. prodejní stánky na tržištích) nebo stavby umisťované na pozemcích výhledově určených k jinému využití apod. Dočasnost těchto staveb může být omezena dvojím základním způsobem, a to buď určitou...

Dočasnými stavbami jsou např. stavby zařízení staveniště, stavby zřizované ke krátkodobým účelům (např. prodejní stánky na tržištích) nebo stavby umisťované na pozemcích výhledově určených k jinému využití apod.

Dočasnost těchto staveb může být omezena dvojím základním způsobem, a to buď určitou lhůtou (dobou), nebo jejich účelem.

Trvání dočasnosti

Doba (lhůta) trvání dočasné stavby může pak být stanovena zásadně opět dvojím způsobem. Jednak konkrétním datem, např. stavba se povoluje jako stavba dočasná do 31. 12 2005 nebo - obecně řečeno - v určitých časových jednotkách (měsících, letech), např.: stavba se povoluje jako stavba dočasná na dobu 5 let od právní moci stavebního povolení.

Pouze v případě, že je doba trvání tohoto "typu" dočasné stavby omezena (určena) jedním z obou uvedených způsobů, jde o stavbu dočasnou. Pokud by však byla "dočasnost" stavby vyjádřena /byť v příslušných rozhodnutích (rozhodnutí o umístění stavby nebo stavební povolení)/ jen "formulačně", např. stavba se povoluje jako provizórium, popř. provizórium kdykoli odvolatelné a podobně, půjde vždy o stavbu trvalou! Doba trvání dočasné stavby musí být omezena (stanovena) ve stavebním povolení, může být však omezena již v rozhodnutí o umístění stavby.

U zařízení staveniště je doba jeho trvání omezena jeho účelem, tj. dobou realizace "hlavní" stavby (stavby, pro kterou bylo zařízení staveniště povoleno). Doba trvání zařízení staveniště končí zásadně kolaudací "hlavní" stavby (přesně právní mocí kolaudačního rozhodnutí) a v případě, že by tato stavba kolaudaci nepodléhala, pak okamžikem jejího faktického dokončení, když jeho stanovení je věcí posouzení stavebním úřadem.

Důležitou otázkou, která souvisí s problematikou pojmu stavba, je způsob spojení stavby se zemí, tj. otázka, zda je stavba (konstrukce, zařízení apod.) pevně spojena se zemí, či nikoliv. Tato "vlastnost" stavby však nemá z hlediska stavebního zákona, tj. pro posouzení otázky, zda jde o stavbu ve smyslu stavebního zákona (stavbu podléhající stavebnímu zákonu), či nikoli, žádný význam. Uvedené kritérium (spojení stavby se zemí pevným základem) znamená pouze to, že taková stavba je věcí nemovitou ve smyslu ust. § 119 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Občanský zákoník v tomto ustanovení rozlišuje věci na movité a nemovité, když nemovitostmi jsou 1) pozemky (a to veškeré pozemky - bez zřetele na účelové určení, výměru, faktický způsob užívání apod.) a 2) stavby, spojené se zemí pevným základem. Z citovaného ustanovení vyplývá pouze to, že všechny stavby, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, jsou věcmi movitými, ale nelze z něj v žádném případě dovodit, v jakém případě (jaká stavba) podléhá stavebnímu zákonu.

Další základní kategorií (základním pojmem) stavebního zákona je pojem změna dokončené stavby. Stavební zákon (ust. § 139b odst. 3) rozlišuje tři druhy změn dokončených staveb:

1) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,

2) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,

3) stavební úpravy, což jsou takové změny dokončených staveb, při kterých se zachovává výškové i půdorysné ohraničení stavby (jde v praxi např. o přestavby, vestavby, změny vnitřního zařízení, změny vzhledu stavby apod.).

Naproti tomu stavební zákon nezná a ani nepoužívá takové pojmy jako rekonstrukce, modernizace, adaptace apod. Tyto pojmy by proto neměly být stavebníky, ale zejména stavebními úřady k označování konkrétní stavební činnosti používány. V souvislosti s pojmem přístavba je třeba se zmínit o pojmu provozní propojení.

Provozním propojením se rozumí otvor (především dveře nebo okno) mezi původní stavbou a nově vznikající částí. Opět je však třeba zdůraznit, že posouzení, zda v konkrétním případě jde o provozní propojení, je věcí příslušného stavebního úřadu.

Udržovací práce

Dalším pojmem, který stavební zákon nedefinuje (nevymezuje), ale o kterém je třeba se zmínit (jeho obsah je třeba objasnit), jsou udržovací práce. Tento pojem se objevuje již ve druhém dílu našeho výkladu, v taxativním výčtu staveb, prací, činností a podobně, které nevyžadují ani stavební povolení ani ohlášení /ust. § 56 písm. i) stavebního zákona/. Udržovací práce lze, v souladu s ust. § 86 odst. 1 stavebního zákona (viz další výklad), zjednodušeně charakterizovat jako práce, kterými se stavba udržuje v dobrém stavebním stavu, tak, aby nevznikalo nebezpečí požárních nebo hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a kterými se prodlužuje její uživatelnost. Udržovací práce mohou spočívat i ve výměně některých prvků (částí) stavby (např. částí střešní krytiny, dešťových a okapových svodů, obkladů stěn, povrchů podlah a dlažeb).

Stanislav Malý,

právník,

odborný asistent na katedře společenských věd Stavební fakulty ČVUT

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Dobry den,
    Koupil jsem garáž na pozemku města, která má ve smlouvě z roku 1959 napsáno, že se jedná o provizorium. Nyní mne kontaktoval stavební úřad, že se jedná o stavbu dočasnou u které vypršela doba trvanlivosti. Z článku ale vyplývá, že provizorium je stavba trvalá proto nerozumím tomu proč najednou stavební úřad přehodil na stavbu dočasnou.
    Mohou to vůbec?
    S pozdravem Sokol

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down