Každá obec s rozšířenou působností je povinna pro jí spravovaný územní obvod zpracovat povodňový plán. Vyplývá to ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (tzv. vodní zákon) po jeho úpravě zákonem č. 320/2002 Sb. Konkrétně jde o § 79 odst. 2 písm. b). Termín pro zpracování...
| Každá obec s rozšířenou působností je povinna pro jí spravovaný územní obvod zpracovat povodňový plán. Vyplývá to ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (tzv. vodní zákon) po jeho úpravě zákonem č. 320/2002 Sb. Konkrétně jde o § 79 odst. 2 písm. b).
Termín pro zpracování povodňových plánů je "vodním zákonem" dán ovšem pouze nepřímo. Obce s rozšířenou působností totiž mají podle tohoto zákona každoročně prověřovat aktuálnost povodňových plánů, zpravidla před obdobím jarního tání, a toto prověření dokladovat. Jinak řečeno: Do letošního jara by všechny obce s rozšířenou působností měly mít povodňový plán pro svůj správní obvod hotový. Faktem ovšem také je, že za případné pozdní zpracování povodňových plánů zákon nestanoví žádnou přímou sankci. Jak potvrzuje Ing. Josef Reidinger z odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, povodňový plán je definován v § 71 uvedeného zákona. Tento dokument musí obsahovat způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací, dále způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Pro vypracování povodňových plánů vydalo Ministerstvo životního prostředí odvětvovou technickou normu TNV 75 2931 Povodňové plány, která konkretizuje rozsah, obsah a formu povodňového plánu, včetně vzoru jeho skladby. Norma je dostupná v normalizačním středisku Hydroprojektu, a. s., Táborská 31, 140 43 Praha 4. U nově zpracovávaného povodňového plánu správního obvodu obce s rozšířenou působností je podle Ing. Josefa Reidingera nutné, aby věcné a grafické části povodňových plánů obcí v jejím správním obvodu byly s tímto plánem v souladu. Teprve až je soulad potvrzen, stává se věcná a grafická část plánu obce nižšího stupně závaznou. Jako podklad při přípravě povodňového plánu svého správního obvodu by obce s rozšířenou působností měly využít i existující povodňové plány bývalých okresů. Pokud jde o maximální povodňové průtoky pro posuzování připravovaných opatření ochrany před povodněmi, měl by povodňový plán vycházet ze stoletého průtoku. "Ovšem například u klíčových strategických subjektů či historicky významných objektů doporučujeme využít i zkušeností z loňských extrémních povodní," uvedl inženýr Reidinger. Zároveň upozornil na to, že stát nemá žádnou možnost zcela či jen částečně hradit náklady na zpracování povodňových plánů. "Dobrá znalost zájmového území, rozpracovanost a procvičení organizace povodňové ochrany, informační zabezpečení a důsledné zajištění evidenčních a dokumentačních prací je předpokladem pro úspěšné zvládání povodňových situací i možných pozdějších soudních sporů," uzavřel inženýr Josef Reidinger. - rš - |
